Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže devizový tuzemec, který má pohledávku v zahraničí vůči devizovému cizozemci, nesplní povinnost uloženou v ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství dbát o to, aby pohledávka byla uhrazena platbou do tuzemska ihned po své splatnosti, je devizovou škodou devizová hodnota celé pohledávky, nikoli jen částka, s níž devizový tuzemec neoprávněně v cizině naložil bez povolení Státní banky československé. Podmínky účinné lítosti ve smyslu § 66 tr. zák. nejsou splněny, jestliže devizový tuzemec zařídil převod pohledávky vůči devizovému cizozemci do tuzemska teprve po zahájení stíhání a pod jeho tlakem.

Zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti měně a trestných činech daňových

Nesplněním povinnosti uložené v § 15 odst. 1 písm. b) zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství nabídnout devizové bance nebo devizovému místu (např. PZO Tuzex) k odkupu valuty do 15 dnů po nabytí vzniká devizová škoda. Odpovědnosti za tuto způsobenou škodu se pachatel může zbavit jen skutečným, byť i dodatečným (srov. sdělení ministerstva financí uveřejněné v částce č. 6/1954 Ú. l.) dobrovolným splněním nabídkové povinnosti, nikoliv poukazem na to, že chtěl v budoucnosti použít zatajených valut k nákupu v tuzexových prodejnách. K posouzení výše devizové škody.

Pokud devizový tuzemec kupuje od cizinců valuty, jedná proti předpisům o dev. hospodářství. Pro výpočet dev. škody rozhodné pro posouzení, zda jde o přestupek ve fin. hosp. podle § 14 písm. b) zák. č. 60/1961 Sb. nebo o tr. čin ohrožení dev. hosp. podle § 146 tr. zák., je rozhodující, jak devizový tuzemec s nezákonně nabytými valutami naloží. Pokud devizový tuzemec koupil cizozemské peníze za kurzovní hodnotu a pak je rovněž za kurzovní hodnotu nabídl Státní bance nebo směnil na jiném příslušném místě, (§ 5 odst. 2 vyhl. č. 6/1963 Sb.) nejde o trestný čin. Jestliže devizový tuzemec zaplatil cizinci za cizozemské peníze částku převyšující kurzovní hodnotu a pak je nabídl Státní bance nebo je směnil u míst k tomu příslušných, je dev. škodou pouze rozdíl mezi peněž. částkou, kterou by získal cizinec při legální směně a mezi částkou, která byla cizinci za cizí valuty vyplacena. V posledně uvedeném smyslu je třeba posuzovat vznik devízové škody pri protipr. vývozu česk. peněz do ciziny a jePubl.směnu za valuty.