Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Penále za nezaplacení daní nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění, u kterého povinnost zaplatit penále vznikla po prohlášení konkursu na majetek dlužníka, je ve smyslu ustanovení § 33 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů*) vyloučeno z uspokojení v konkursu; úprava obsažená v § 58 zákona č. 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a v § 18 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů nemá na tento závěr žádný vliv.

Jednoroční lhůta uvedená v § 111 odst. 3 o. s. ř. začíná běžet až od právní moci usnesení o přerušení řízení, a nikoliv již od jeho vykonatelnosti.

Zápočet vazby podle § 38 odst. 1 tr. zák. není omezen jen na případy, v nichž odsouzenému byl uložen pouze trest odnětí svobody, neboť zákon tento postup vylučuje jen tehdy, není-li započítání vazby vzhledem k druhu uloženého trestu vůbec možné. V důsledku toho lze dobu strávenou ve vazbě započítat i do trestu obecně prospěšných prací uloženého v řízení, v němž byl odsouzený ve vazbě, a touto započítanou vazbou odsouzený vykonal trest obecně prospěšných prací v části odpovídající přepočtu podle ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák., tj. každý den vykonané vazby odpovídá výkonu dvou hodin trestu obecně prospěšných prací.

Předseda představenstva akciové společnosti není z titulu funkce člena statutárního orgánu pověřenou osobou ve smyslu § 15 obch. zák.

Při rozhodování o přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem (§ 39b odst. 2 tr. zák.) v případech, kdy je na odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody uložený cizozemským soudem a kdy část tohoto trestu vykonal v cizině, musí soud České republiky přihlížet nejen k chování odsouzeného a způsobu, jakým plnil své povinnosti ve výkonu trestu v České republice, ale i k jeho chování a způsobu plnění povinností ve výkonu trestu v cizině. Část výkonu trestu odnětí svobody v cizině je nutno zohlednit i při případném posuzování doplňujících podmínek uvedených v § 39b odst. 6 tr. zák., za nichž lze rozhodnout o přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem, pokud je rozhodováno na návrh odsouzeného, a započítat ji do lhůt stanovených v tomto ustanovení.

Nároky „oprávněných“ osob uvedených v § 14 písm. a) a b) zákona č. 42/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů nemají povahu restitučních nároků ve smyslu ustanovení § 68 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů*).

Podmínkou toho, aby mohl soud po zápisu převodu obchodního jmění do obchodního rejstříku pokračovat v řízení s právním nástupcem vymazané společnosti, je, aby navrhovatel změnil návrh způsobem upraveným v ustanovení § 220h odst. 4 ve spojení s § 220p odst. 3 obch. zák. O tom musí soud v rámci opatření podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. navrhovatele poučit. Jestliže navrhovatel přes takové poučení ke změně návrhu na zahájení řízení nepřistoupí, je to důvodem k zastavení řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř., a to vůči původním účastníkům řízení. Změní-li navrhovatel návrh na zahájení řízení podle § 220h odst. 4 ve spojení s ustanovením § 220p odst. 3 obch. zák., soud přijme rozhodnutí podle § 107 o. s. ř. a změněnou věc meritorně projedná a rozhodne s právním nástupcem vymazané společnosti.