Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při rozhodování o tom, zda uložení trestu vyhoštění pachateli, který je cizincem, má na území České republiky trvalý pobyt a není občanem členského státu Evropské unie, by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin /§ 57 odst. 3 písm. c) tr. zák./, je třeba v případě manželství pachatele (cizince) s občanem České republiky posoudit okolnost, zda pachatel (cizinec) je neuzavřel a dále je neudržuje jako tzv. účelové manželství. Takové manželství slouží jen k obcházení zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nevytváří se jím skutečné rodinné vztahy a nemůže proto být citovaným důvodem vylučujícím uložení trestu vyhoštění. Spáchání trestného činu vraždy podle § 219 tr. zák. a trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 tr. zák. může být vážným důvodem ohrožení veřejného pořádku ve smyslu ustanovení § 57 odst. 3 písm. e) tr. zák. které umožní soudu, jestliže je shledá, uložit trest vyhoštění podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. i v případě, že jeho pachatel je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.

Jestliže pachatel nikoli úmyslně způsobí požár nebo přispěje k jeho vzniku, lze na něm požadovat, aby odstranil nebezpečí, které z jeho jednání nastalo pro lidi nebo cizí majetek. Pokud to úmyslně neučiní, je třeba na opomenutí tohoto konání pohlížet jako na úmyslné jednání ve smyslu § 179 odst. 1 alinea druhá tr. zák., neboť jde o opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen (§ 89 odst. 2 tr. zák.).*) *) Poznámka redakce: Nyní § 112 tr. zákoníku.

Při započtení na dědický podíl podle § 484 obč. zák. nelze od ceny daru odečítat výši daně z darování, kterou obdarovaný dědic zaplatil.

Pro posouzení otázky, zda pachatel trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a tr. zák. pokračoval v páchání takového činu „po delší dobu“ ve smyslu ustanovení § 215a odst. 2 písm. b) tr. zák., je určující nejen celková doba týrání, ale přihlédnout je třeba též ke konkrétnímu způsobu provedení činu, intenzitě týrání, jeho četnosti apod. V závislosti na konkrétních okolnostech není vyloučeno, aby i doba několika měsíců naplnila tento zákonný znak.

Hromaděním ve smyslu skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. se rozumí postupné neoprávněné opatřování (např. výroba, nakupování a jiné získávání) zbraní nebo střeliva za účelem získat je ve větším množství, jakož i jejich další přechovávání. Proto nelze za hromadění považovat situaci, ve které obviněný poté, co mu byl odňat zbrojní průkaz, sice odevzdal všechny své zbraně, avšak ponechal si dvě hlavní součásti zbraní a střelivo.

Trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 tr. zák. je v případě hromadění střeliva spáchán v rozsahu, který odpovídá této skutkové podstatě, jestliže jde o takové množství střeliva, jehož účinnost znamená pro bezpečnost společnosti a lidí srovnatelný stupeň ohrožení jako jedna zbraň hromadně účinná (srov. č. 44/1977 Sb. rozh. tr.). Z hlediska srovnatelnosti stupně ohrožení je nutno brát ohled na skutečnost, zda je či není střelivo neoprávněně hromaděno za současného neoprávněného držení zbraně umožňující jeho snadné použití.

Z ustanovení § 409 odst. 3 písm. e) tr. ř., podle něhož státní zástupce ukončí předběžné šetření, jestliže se vyžádaná osoba nezdržuje na území České republiky nebo místo jejího pobytu není známo, vyplývá, že předpokladem rozhodnutí o předání do jiného členského státu Evropské unie je spolehlivé zjištění, že vyžádaná osoba se nachází na území České republiky a místo jejího pobytu je známo.

Právo na zúžení společného jmění podle § 148 odst. 2 obč. zák. se nepromlčuje.

Žalobu na zúžení společného jmění manželů nelze zamítnout pro rozpor postupu žalobce s dobrými mravy.