Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Cenou věci odcizené, zpronevěřené nebo jinak rozkradené z odbytové organisace výrobního odvětví nebo jiných podniků uvedených v § 2 zák. č. 73/1952 Sb. (o dani z obratu) nutno rozumět cenu včetně daně z obratu (resp. cenu maloobchodní). Rozkrádání takové věci zakládá pouze trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), b) nebo c) tr. zák. a ne též trestný čin zkrácení a ohrožení daně podle § 148 tr. zák.

Každá disposice se svěřenou věcí proti příkazu svěřovatele nemůže být považována za trestný čin rozkrádání [§ 245 odst. 1 písm. b) tr. zák.] nebo za zpronevěru (§ 248 tr. zák.). Ovšem takovou protiprávnou disposici svěřeným majetkem, která maří základní a podstatný účel svěření, zejména znemožňuje-li se tím svěřiteli trvale navrátit věc původnímu jejímu určení, nutno považovat za nakládání se svěřenou věcí jako s vlastní ve smyslu § 245 odst. 1 písm. b) nebo § 248 tr. zák.

Zmocní-li se pachatel cizí věci v úmyslu nakládat s ní jako s vlastní, takže se dopouští rozkrádání podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. nebo krádeže podle § 247 tr. zák. anebo kdo s cizí věcí, která mu byla svěřena, nakládá jako s vlastní, takže se dopouští rozkrádání podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák. anebo zpronevěry podle § 248 tr. zák., nestává se beztrestným tím, že nahradí způsobenou škodu, a to bez ohledu na to, zda měl předem v úmyslu škodu nahradit anebo zda se k tomu teprve dodatečně rozhodl. Ustanovení § 64 tr. zák. o účinné lítosti u trestných činů majetkových neplatí.

K výkladu poměru trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. a útisku podle § 235 tr. zák.

Předpokladem beztrestnosti pokusu následkem dobrovolného upuštění od dokonání trestného činu je skutečnost, že pachatel je si vědom toho, že může trestný čin dokonat, avšak nechce tak již učinit. Jestliže proto pachatel má objektivní možnost trestný čin dokonat a tuto možnost si uvědomuje, avšak upustí od dokonání činu pod vlivem okolností, které nebrání jeho svobodnému rozhodování a proto ani uskutečnění pachatelovy vůle dokonat trestný čin, jest míti za to, že pachatel dobrovolně upustil od dokonání trestného činu. Pachatel, který při pokusu trestného činu, od něhož dobrovolně upustil, naplní skutkovou podstatu jiného trestného činu, takže tento jiný trestný čin dokoná, dopouští se tohoto jiného trestného činu.