Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K výkladu ustanovení § 39a odst. 5 tr. zák.: Pro posouzení možnosti nápravy obviněného je velmi významný celkový způsob života a chování obviněného před spácháním trestného činu a jeho postoj ke spáchanému trestnému činu.

Z rozboru a zhodnotenia praxe súdov pri rozhodovaní o spôsobe a o zmene spôsobu výkonu trestu odňatia slobody.

Ukládá-li soud mladistvému, který nepřekročil 18. rok svého věku, nepodmíněný trest odnětí svobody, vysloví podle § 81 odst. 1 tr. zák. (ve znění zákona č. 56/1965 Sb.) a ve smyslu § 53 odst. 1 zák. č. 59/1965 Sb., že trest se vykoná v nápravně výchovném ústavu pro mladiství. Nemůže tedy rozhodovat o zařazení mladistvého do nápravně výchovné skupiny podle § 39a tr. zák. (ve znění zák. č. 56/1965 Sb.).

Povinnosť súdu postupovať tak, aby bol zistený skutočný stav veci (§ 2 odst. 5 tr. por.), vzťahuje sa na celé trestné konanie, teda tiež na rozhodovanie o tom, že sa podmienečne odsúdený v skúšobnej dobe osvedčil (§ 60 odst. 1 tr. zák. a § 330 odst. 1 tr. por.). Odsúdenie obvineného v skúšobnej dobe nezbavuje súd povinnosti zisťovať z hladiska ustanovenia § 60 odst. 1 tr. zák. celkové chovanie odsúdeného v skúšobnej dobe; nevylučuje totiž v konkrétnom prípade záver, že odsúdený viedol v skúšobnom čase riadny život pracujúceho človeka, a aby súd vyslovil podla § 60 odst. 1 tr. por., že sa osvedčil. Ak súd podla § 60 odst. 1 tr. zák. rozhodne, že podmienečne odsúdený trest vykoná, je povinný zároveň rozhodnúť tiež o zaradení odsúdeného do príslušnej nápravne výchovnej skupiny (§ 60 odst. 5 tr. zák.).