Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

K doložení příčinné souvislosti mezi zhoršením jakosti podzemní vody (§ 29 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb.) a jednáním toho, z jehož činnosti mohlo dojít ke zhoršení jakosti vody, je třeba zjisti, v jakém stavu byl zdroj vody a jeho bezprostřední okolí před zhoršením jakosti vody, jaká činnost (zejména hospodářská) byla v místě a v rozhodné době vyvíjena a jak mohla negativně ovlivnit jakost podzemní vody, zda takovou činnost neprovozovali a sami oprávnění odběratelé vody, jaké byly konkrétní hydrologické poměry v místě a jaký byl vývoj naměřených hodnot znečištění vody ve studni nebo jiném zdroji vody. Volba způsobu hospodářsky účelného patření náhradního zdroje vody náleží zásadně tomu, z jehož činnosti došlo ke zhoršení jakosti vody.

K některým otázkám rozhodování soudů o náhradě škody.

V případě znečištění podzemní vody přitékající do studně užívané občanem je třeba rozlišovat mezi škodou vzniklou zhoršením jakosti vody (ust. zák. č. 138/1973 Sb.) a mezi škodou, která příp. vznikla na studni a na zařízení k čerpání a k rozvodu vody (ust. § 420 a § 421 o. z.). Právní vztah z odpovědnosti za zhoršení jakosti podzemní vody (§ 29 odst. 1 zák. č. 138/1973 Sb.) je vztahem mezi tím, zda za toto zhoršení odpovídá (§ 8 odst. 1 písm. b/ uved. zák.). Při posuzování aktivní věcné legitimace ve sporu o náhradu za zhoršení jakosti podzemní vody ve studni (§ 29 odst. 1 zák. č. 138/1973 Sb.) nelze bez dalšího vycházet z vlastnictví nemovitostí, s nimiž souvisí užívání studny. Oprávněnému odběrateli vody může vedle náhrady škody vzniklé zhoršením jakosti vody vzniknout i škoda odpovídající majetkové újmě vzniklé vynakládáním vyšších nákladů na odběr vody z náhradního zdroje tato škoda se posoudí podle ust. § 420 nebo § 421 o. z.