Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22.02.2001, sp. zn. 9 Cmo 561/2000, ECLI:CZ:VSPH:2001:9.CMO.561.2000.1

K r a j s k ý o b c h o d n í soud v Praze v rozsudku ze dne 30. 3. 2000 rozhodl, že se směnečný platební rozkaz č. j. Sm 1082/99-8 ze dne 9. 2. 2000 ponechává v platnosti. Soud dále rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobce ve výši 7728 Kč.

Proti rozsudku podali všichni žalovaní včas odvolání, ve kterém navrhli napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V r c h n í s o u d v Praze podle § 212 odst. 1 a 2 o. s. ř., ve znění účinném do dne 31. 12. 2000, v souladu s bodem 15., částí dvanáctou, hlavou I zákona č. 30/2000 Sb. přezkoumal rozsudek a dospěl k závěru, že v předmětné věci nejsou dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí. Zrušil proto rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil M ě s t s k é m u s o u d u v Praze k dalšímu řízení.

Z o d ů v o d n ě n í :

V dané věci byl soudem prvního stupně vydán dne 9. 2. 2000 směnečný platební rozkaz, ve kterém bylo žalovaným mj. uloženo zaplatit směnečný peníz 664 000 Kč, avšak v písemném vyhotovení směnečného platebního rozkazu je tato částka uvedena jako „Kč 664 00“. Soud, aniž by vydal opravné usnesení, projednal námitky žalovaných a ve věci rozhodl.

V první řadě je nutno konstatovat, že v důsledku chyby v psaní není z textu směnečného platebního rozkazu zřejmé, zda se žalovaným ukládá zaplatit směnečný peníz ve výši 664 000 Kč nebo ve výši 66 400 Kč.

Podle § 212 odst. 2 o. s. ř. k vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Občanský soudní řád, ve znění účinném do dne 31. 12. 2000, neobsahoval výslovnou úpravu možnosti oprav směnečného platebního rozkazu a až novelou zákona, provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., byl do § 175 odst. 2 zákona včleněn odkaz na postup dle § 164 zákona. Nicméně i v rámci právní úpravy občanského soudního řádu, účinné do dne 31. 12. 2000, bylo potřebné vydat analogicky dle § 164 o. s. ř. opravné usnesení, neboť opravné rozhodnutí má též vliv na běh lhůty pro podání námitek.

S ohledem na analogické použití § 164 o. s. ř. na opravy směnečného platebního rozkazu je nutno si zodpovědět otázku, jaký vliv má vydání opravného usnesení na běh třídenní lhůty pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu dle § 175 odst. 1 o. s. ř. Z povahy směnečného řízení je zřejmé, že nelze připustit stav, kdy by žalovaný podával námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu mu, v důsledku chyby v psaní, zaplatit směnečný peníz neodpovídající žádné existující směnce a následně znemožnit žalovanému po vydání opravného usnesení uplatnit námitky tentokrát již proti směnce existující. Je nesporné, že dle § 204 odst. 1 o. s. ř. běží oběma účastníkům ode dne doručení opravného usnesení nová l5 denní lhůta pro odvolání proti výroku o nákladech řízení, obsaženému ve směnečném platebním rozkazu. Odvolací soud má za to, že tento opětný běh lhůty je nutno analogicky aplikovat i v případě běhu 3 denní lhůty pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu a též pro splnění platební povinnosti dle § 175 odst. 1 o. s. ř.

Z uvedeného plyne, že žalovaným dosud neskončila lhůta pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, neboť předmětný platební rozkaz, který byl žalovaným doručen, nelze považovat za řádný s ohledem na chybu v psaní. Okolnost, že soud prvního stupně nevydal opravné usnesení, je proto vadou řízení dle § 212 odst. 2 o. s. ř., která mohla mít vliv na výsledek sporu. Odvolací soud proto, aniž by se zabýval argumenty obsaženými v odvoláních, napadený rozsudek bez ústního jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) dle § 221 odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil v souladu s Čl. II zákona č. 215/2000 Sb. Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení, ve kterém soud vydá opravné usnesení s poučením o možnosti podat jak odvolání proti výroku o nákladech řízení, tak i námitky proti rozhodnutí ve věci samé.