Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29.09.1995, sp. zn. 7 Co 1789/95, ECLI:CZ:KSCB:1995:7.CO.1789.1995.1

K projednání opravného prostředku proti rozsudku okresního (obvodního) soudu, jímž tento soud rozhodoval k návrhu člena mysliveckého sdružení na přezkoumání rozhodnutí některého orgánu sdružení ( § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb.), není dána funkční příslušnost žádného soudu. Proto odvolací soud v takovém případě řízení o odvolání zastaví ( § 104 odst. 1 a § 246c o. s. ř.).

(Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 29. 9. 1995, 7 Co 1789/95)

Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem rozhodl tak, že se určuje, že vyloučení žalobce z Mysliveckého sdružení v D., přijaté členskou schůzí 21. 10. 1994, je neplatné a rozhodl o nákladech řízení. Toto rozhodnutí odůvodnil tím, že jde o přezkum rozhodnutí orgánu mysliveckého sdružení. Přezkum rozhodnutí soudem je prováděn podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Soud dále poučil účastníky, že proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15ti dnů od jeho doručení ke krajskému soudu.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením zastavil řízení o odvolání a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Z odůvodnění:

Odvolací soud při svém rozhodování vyšel z toho, že podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., považuje-li člen sdružení rozhodnutí některého z jeho orgánů, proti němuž již nelze podle stanov podat opravný prostředek, za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 30ti dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6ti měsíců od rozhodnutí, požádat soud o jeho přezkoumání.

Pravomoc soudu je v daném případě dána ustanovením § 7 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení § 244 o. s. ř. ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánu veřejné správy. Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy zákonnost rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů územní správy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy. Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí, vydaní jimi ve správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která zakládají, mění nebo ruší oprávnění a povinnosti fyzických nebo právnických osob. Podle ustanovení § 246 o. s. ř. jsou k přezkoumání rozhodnutí věcně příslušné krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak. Okresní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích a v případech, kde to stanoví zákon.

Protože tu šlo o rozhodování podle ustanovení § 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je dána věcná příslušnost okresního soudu, když toto ustanovení uvedenou věcnou příslušnost výslovně zakotvuje. Při tom je nutno vycházet z toho, že jde o přezkum rozhodnutí orgánů zájmové samosprávy o vyloučení člena mysliveckého sdružení. Na takový přezkum nelze vztáhnout obecná ustanovení občanského soudního řádu, týkající se řízení před soudem, ale je nutno věc posuzovat podle zvláštní úpravy, která je pro takový přezkum provedena v části páté občanského soudního řádu o správním soudnictví. Soud prvního stupně měl při svém rozhodování postupovat podle zvláštních ustanovení o správním soudnictví.

Odvolací soud nemohl pro své rozhodování použít jiná ustanovení, než která se podle zákona na takové řízení vztahují. Opravný prostředek proti rozhodnutí soudu, který rozhodoval ve správním soudnictví podle části páté občanského soudního řádu (s výjimkou věcí důchodového zabezpečení podle § 250 s/ o. s. ř.), není přípustný. Navíc o takto případně podaném opravném prostředku nelze rozhodovat podle ustanovení části čtvrté občanského soudního řádu o opravných prostředcích. Použití ustanovení § 201 a násl. totiž výslovně brání ustanovení § 246 c) o. s. ř., které umožňuje přiměřené použití jen ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu. Ve věcech správního soudnictví s výjimkou věcí důchodového zabezpečení nejsou opravné prostředky zákonem připuštěny a z toho důvodu zde není ani žádný věcně příslušný soud, který by mohl o takovémto nepřípustném opravném prostředku rozhodnout. Chybějící funkční příslušnost kteréhokoli soudu k projednání určité věci, která jinak do pravomoci soudu spadá, představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Proto muselo být řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 a § 246 c) o. s. ř. zastaveno, aniž by mohla být přezkoumávána věcná správnost napadeného rozsudku.

Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť řízení bylo zastaveno.