Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.04.1994, sp. zn. Ntd 92/94, ECLI:CZ:VSPH:1994:NTD.92.1994.1

I. Ustanovení § 353 tr. ř. o příslušnosti soudu k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení se uplatní jen v případě, kdy je ochranné léčení skutečně vykonáváno. Jestliže se v době rozhodování léčení nevykonává, např. proto, že odsouzený uprchl z léčebného ústavu, je podle § 315 odst. 2 tr. ř. příslušný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

II. Jestliže byl podán návrh na rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení nebo o jeho ukončení u nepříslušného soudu, je nutno rozhodnout o postoupení věci příslušnému soudu usnesením (analogie § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř.).

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 1994 sp. zn. Ntd 92/94)

Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu o příslušnost mezi Obvodním soudem pro Prahu 10 a Okresním soudem v Českém Krumlově tak, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Obvodní soud pro Prahu 10.

Z odůvodnění:

U Okresního soudu v Českém Krumlově byl podán návrh léčebného ústavu na propuštění odsouzeného J. D. z protialkoholního a protitoxikomanického ústavního ochranného léčení uloženého rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 7. 1992 sp. zn. 4 T 26/92. Návrh byl podán u Okresního soudu v Českém Krumlově vzhledem k tomu, že jde o ochranné léčení vykonávané v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, okr. Český Krumlov.

Okresní soud v Českém Krumlově usnesením ze dne 14. 3. 1994 sp. zn. 1 Nt 303/93 postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 10. Toto rozhodnutí odůvodnil Okresní soud v Českém Krumlově zjištěním, že odsouzený utekl z léčebného ústavu dne 8. 11. 1993. Z toho Okresní soud v Českém Krumlově dovodil, že není splněna ta podmínka jeho příslušnosti, která vyžaduje, aby v jeho obvodu bylo ochranné léčení vykonáváno, a nabyl přesvědčení o tom, že nastupuje příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 10 jako soudu, který ochranné léčení uložil.

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 31. 3. 1994 sp. zn. Nt 907/94 vyslovil svou nepříslušnost, a to s odkazem na úvahu, že příslušnost Okresního soudu v Českém Krumlově vyplývá z ustanovení § 353 tr. ř.

Vrchní soud v Praze ve sporu o příslušnost shledal, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Obvodní soud pro Prahu 10.

Vrchní soud v Praze zjistil, že odsouzený J. D. je ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, který mu byl uložen ve věci Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 2 T 23/93, a že konec trestu připadá na 7. 2. 1995. Odsouzený tedy nevykonává ústavní ochranné léčení, které mu bylo uloženo ve věci Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 4 T 26/92 a kterého se týká návrh na propuštění z ochranného léčení. Trest vykonává ve věznici Praha 6 – Ruzyně.

Z uvedeného zjištění je zřejmé, že není splněna podmínka příslušnosti Okresního soudu v Českém Krumlově uvedená v § 353 tr. ř., která vyžaduje, aby ochranné léčení bylo v obvodu tohoto okresního soudu vykonáváno. Na splnění této podmínky je vázána aplikace ustanovení § 353 tr. ř., pokud upravuje příslušnost soudu odchylně od obecného ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. Vzájemný vztah mezi oběma uvedenými ustanoveními je takový, že ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. obecně stanoví příslušnost soudů ve vykonávacím řízení založenou na zásadě příslušnosti soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a ustanovení § 353 tr. ř. je jedním z ustanovení, která upravují výjimky z uvedené zásady. Tato povaha vztahu mezi oběma ustanoveními je patrná z dikce ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř., podle kterého rozhodnutí související s výkonem trestů a ochranných opatření činí, není-li dále stanoveno něco jiného, soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Pokud by mělo platit něco jiného, než co je v § 315 odst. 2 tr. ř. zakotveno jako příslušnost soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, musely by být splněny podmínky uvedené v těch ustanoveních o příslušnosti soudů ve vykonávacím řízení, která představují výjimku z ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. Pokud jde o propuštění z ochranného léčení, musela by být splněna pro příslušnost jiného soudu, než je soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, podmínka, že v obvodu tohoto jiného soudu se ochranné léčení vykonává, jak vyžaduje ustanovení § 353 tr. ř. Pokud ochranné léčení není v obvodu tohoto jiného soudu vykonáváno, neřídí se příslušnost soudu k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení ustanovením § 353 tr. ř., nýbrž ustanovením § 315 odst. 2 tr. ř. Přitom je nerozhodné, z jakých důvodů není ochranné léčení vykonáváno, a je tedy bezvýznamné, že tímto důvodem je v posuzované věci útěk odsouzeného z léčebného ústavu. Nelze tedy uvažovat tak, že vzhledem k pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí o uložení ochranného léčení a k nařízení ochranného léčení by odsouzený správně měl léčení vykonávat, a z toho dovozovat příslušnost soudu, v jehož obvodu je léčebný ústav, z něhož odsouzený utekl.

Vrchní soud v Praze tak dospěl k závěru, že pokud odsouzený uložené ochranné léčení skutečně nevykonává, je k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení dána příslušnost soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, tj. v posuzovaném případě příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 10.

Pro úplnost je třeba dodat, že byl správný postup Okresního soudu v Českém Krumlově i v tom, že rozhodl o postoupení věci příslušnému soudu usnesením. Jde o analogii ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) tr. zák. o postoupení věci příslušnému soudu při předběžném projednání obžaloby. ?