Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 02.06.1995, sp. zn. Ntd 68/95, ECLI:CZ:VSPH:1995:NTD.68.1995.1

Za pracoviště ve smyslu hlediska pro určení místní příslušnosti soudu podle § 18 odst. 2 tr. ř. nelze považovat všechna místa, v nichž může obviněný provozovat podnikatelskou činnost, např. nákup zboží, ale pouze takové místo, které má trvalejší charakter, pevnější vztah k výkonu činnosti, a bývá zpravidla administrativně označováno jako sídlo nebo provozovna.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 1995 sp. zn. Ntd 68/95)

Ve sporu o příslušnost mezi Okresním soudem v Kladně a Obvodním soudem pro Prahu 2 rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Kladně.

Z odůvodnění:

U Obvodního soudu pro Prahu 2 byla podána obžaloba na obviněného J. B. pro trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 14. 2. 1995 sp. zn. 2 T 9/95 podle § 314c odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. postoupil věc Okresnímu soudu v Kladně z důvodu místní příslušnosti, neboť dospěl k závěru, že obviněný spáchal trestný čin v obvodu Okresního soudu v Kladně.

Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 24. 3. 1995 sp. zn. 1 T 34/95 analogicky podle § 314c odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. vyslovil svou nepříslušnost. Podle názoru Okresního soudu v Kladně je ve věci dána příslušnost ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 tr. ř. Obviněný měl žalovaný trestný čin spáchat v cizině a ve smyslu § 22 tr. ř. podáním obžaloby u Obvodního soudu pro Prahu 2 se tento soud stal ve věci místně příslušným, neboť v jeho obvodu má obviněný pracoviště.

Věc byla dne 25. 5. 1995 předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí sporu o příslušnost. Vrchní soud v Praze shledal, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Okresní soud v Kladně.

Podle obžaloby se žalovaného trestného činu měl obviněný dopustit tím, že od neztotožněné osoby převzal osobní automobil zn. Nissan Patrol GR-TD, odcizený neznámým pachatelem v srpnu 1993 v Praze 2, který po úpravě čísla karoserie a s falešnými doklady dovezl dne 18. 1. 1994 z Rakouska do České republiky přes hraniční přechod v Mikulově a po úpravě barvy karoserie vozidlo přihlásil k provozu do evidence Dopravního inspektorátu v Kladně, přičemž hodnota vozidla činila 637 000 Kč.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle § 18 odst. 2 tr. ř., nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

V posuzované věci se měl žalovaného trestného činu obviněný dopustit tím, že na sebe převedl motorové vozidlo, které bylo získáno trestným činem spáchaným jinou osobou. Trestný čin podílnictví je dokonán tím, že pachatel s cizí věcí, získanou trestným činem spáchaným jinou osobou, určitým způsobem nakládá, má nad ní určitou dispoziční moc (srov. č. 57/1965 sb. rozh. trest.).

Přestože státní zástupce v obžalobě nespecifikoval místo převzetí vozidla obviněným, je nesporné z obsahu spisu, že k němu došlo mimo území České republiky, neboť obviněný vozidlo dovezl z Rakouska. Pro účely celního řízení předložil mimo jiné i kupní smlouvu o nákupu tohoto vozidla, z čehož je zřejmé, že v době vstupu na území České republiky již na sebe automobil převedl. Žalovaný trestný čin byl tedy spáchán v cizině, kde došlo jak k jednání obviněného, tak i k následku trestného činu. Pro určení místní příslušnost v posuzovaném případě není rozhodující další jednání obviněného spočívající v přihlášení dovezeného vozidla do evidence na dopravním inspektorátě, neboť se tak stalo až po dokonání trestného činu.

Vzhledem k těmto skutečnostem je k projednání a rozhodnutí věci místně příslušný soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Tato hlediska jsou navzájem postavena na roveň a řízení koná ten ze soudů, jehož příslušnost byla určena a u něhož státní zástupce podal obžalobu, nebo jemuž byla věc postoupena nepříslušným soudem.

Z obsahu spisu vyplývá, že obviněný bydlí a zdržuje se v Kladně a že je soukromým podnikatelem v oblasti obchodu bez bližšího vymezení. Okresní soud v Kladně ve svém usnesení dovodil, že právě vzhledem k profesi obchodníka provozuje obviněný své zaměstnání na území celé České republiky včetně obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2. Podáním obžaloby u tohoto soudu tedy podle názoru Okresního soudu v Kladně byla založena jako místní příslušnost ve věci.

Tento názor Okresního soudu v Kladně však je ve zřejmém rozporu s účelem ustanovení § 18 odst. 2 tr. ř., neboť místo určující příslušnost soudu podle bydliště, pracoviště či faktického pobytu obviněného musí být jednoznačné a adresné. Obviněný v přípravném řízení při výslechu do protokolu uvedl jako místo zaměstnání své trvalé bydliště, tedy Kladno. Za pracoviště ve smyslu hlediska pro určení místní příslušnosti soudu nelze považovat místa, v nichž může obviněný provozovat činnost, která tvoří součást předmětu jeho pracovní činnosti, např. nákup zboží, ale pouze takové místo, které má trvalejší charakter, pevnější vztah k výkonu zaměstnání a bývá zpravidla administrativně označováno jako sídlo nebo provozovna.

Obvodní soud pro Prahu 2 tedy je v posuzované věci nepříslušným soudem a postoupením věci Okresnímu soudu v Kladně, v jehož obvodu má obviněný bydliště i pracoviště, založil místní příslušnost tohoto soudu.

Proto Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu o příslušnost tak, že příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Okresní soud v Kladně. ?