Usnesení Vyššího vojenského soudu ze dne 18.11.1981, sp. zn. 1 To 267/81, ECLI:CZ:VVS:1981:1.TO.267.1981.1
Právní věta: |
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny při přibírání tlumočníků ve smyslu § 28 tr. ř. důsledně dbát ustanovení § 11 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona čís. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, tj. požádat o provedení tlumočnických úkonů především specializované ústavy pro tlumočnickou činnost, a není-li to možné, požádat o provedení takových úkonů tlumočníky zapsané v seznamu krajského soudu. Pokud příslušný orgán hodlá za podmínek § 24 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících ustanovit osobu, která není zapsána v seznamu tlumočníků, ověří si podle potřeby předpoklady této osoby pro provedení tlumočnického úkonu (§ 11 odst. 2 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb.). |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Vyšší vojenský soud |
Datum rozhodnutí: | 18.11.1981 |
Spisová značka: | 1 To 267/81 |
Číslo rozhodnutí: | 32 |
Rok: | 1983 |
Sešit: | 4-5 |
Typ rozhodnutí: | Usnesení |
Heslo: | Tlumočníci |
Předpisy: |
141/1961 Sb. § 28 36/1967 Sb. § 24 odst. 1 37/1967 Sb. § 11 § 11 odst. 2 |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech trestních |
Sbírkový text rozhodnutí
Č. 32/1983 sb. rozh.
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny při přibírání tlumočníků ve smyslu § 28 tr. ř. důsledně dbát ustanovení § 11 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona čís. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, tj. požádat o provedení tlumočnických úkonů především specializované ústavy pro tlumočnickou činnost, a není-li to možné, požádat o provedení takových úkonů tlumočníky zapsané v seznamu krajského soudu. Pokud příslušný orgán hodlá za podmínek § 24 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících ustanovit osobu, která není zapsána v seznamu tlumočníků, ověří si podle potřeby předpoklady této osoby pro provedení tlumočnického úkonu ( § 11 odst. 2 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb.). (Usnesení vyššího vojenského soudu z 18. 11. 1981 sp. zn. 1 To 267/81.) Z podnětu odvolání obžalovaného byl napadený rozsudek vojenského obvodového soudu v celém rozsahu zrušen a věc byla podle § 260 tr. ř. vrácena vojenskému obvodovému prokurátorovi k došetření. Z odůvodnění: Vyšší vojenský soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, také správnost postupu řízení, které tomuto rozsudku předcházelo a po doplnění dokazování došel k závěru, že rozhodnutí samosoudce soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo, trpí takovými nedostatky, že je třeba rozsudek zrušit a věc vrátit prokurátorovi k došetření. Z důkazů založených v trestním spise vyplývá, že obžalovaný je maďarské národnosti a má velmi slabé znalosti slovenského a českého jazyka. Z toho důvodu již při zahájení trestního stíhání byl ve věci přibrán vyhledávacím orgánem tlumočník maďarského jazyka, který však nebyl zapsán v seznamu tlumočníků ve smyslu § 2 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících a § 4 a § 5 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení uvedeného zákona. Tento tlumočník byl přítomen i při hlavním líčení. Svědek T. P., slyšený odvolacím soudem, potvrdil námitky obžalovaného, že podstatný průběh hlavního líčení nebyl vůbec překládán, např. obžaloba, výpovědi některých svědků, mezi nimi i svědkyně J., listinné důkazy a závěrečná řeč prokurátora. Z rozsudku byl obžalovanému přetlumočen jen výrok, ale poučení o odvolání nebyl tlumočník schopen obžalovanému řádně přeložit. Náš trestní řád zaručuje každému obžalovanému, jak je patrno z § 2 odst. 13 tr. ř., právo na plné uplatnění obhajoby. Neznalost českého nebo slovenského jazyka (nehledě na obsah ustanovení § 2 odst. 14 tr. ř., v němž se stanoví, že každý je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka), nesmí nikdy vést k tomu, aby se v trestním řízení vytvořila situace, že by obžalovaný byl z toho důvodu na svém právu obhajoby zkrácen a že by z toho důvodu mohlo dojít k neúplnému objasnění věci. V projednávané věci byl včas přibrán tlumočník, ale vzhledem k tomu, jak probíhalo hlavní líčení (zejména, že tlumočník nebyl schopen ani obžalovanému spolehlivě přetlumočit poučení o možnosti podání opravných prostředků), jakož i vzhledem k celkové obhajobě obžalovaného, vznikají důvodné pochybnosti, zda obžalovaný nebyl zkrácen na svém právu obhajoby už v přípravném řízení a zda tlumočník již v tomto stadiu přetlumočil všechny úkony řádně, resp. zda k tomu byl schopen vzhledem ke svým jazykovým znalostem, zejména pokud jde o odborné výrazy. V tomto ohledu, tj. aby nebylo narušeno řádné objasnění věci z důvodů, že obžalovaný nebo někteří ze svědků neznají český nebo slovenský jazyk a aby obžalovaní dostatečně neznalí českého či slovenského jazyka nebyli vystavováni nebezpečí zkrácení svého práva na obhajobu z právě vysvětlených důvodů, je třeba, aby orgány činné v trestním řízení při přibírání tlumočníků ve smyslu § 28 tr. ř. důsledně dbaly ustanovení § 11 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona číslo 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, tj. aby o provedení tlumočnických úkonů byly především žádány specializované ústavy pro tlumočnickou činnost, a není-li to možné, aby tlumočnické úkony byly požadovány od tlumočníků zapsaných v seznamu krajského soudu. Jestliže příslušný orgán hodlá za podmínek § 24 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících ustanovit tlumočníkem osobu, která není zapsána v seznamu tlumočníků, je třeba, aby ověřil předpoklady této osoby pro provedení tlumočnického úkonu ( § 11 odst. 2 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících). V případě obžalovaného nebyly při přibrání tlumočníka tyto zásady respektovány. Protože v trestní věci obžalovaného přibraný tlumočník nebyl schopen řádně splnit a také nesplnil svou úlohu, je zřejmé, že v řízení, které předcházelo napadenému rozsudku, došlo k podstatným vadám řízení a narušení postupu, jímž se má zabezpečit právo obžalovaného na obhajobu a v té souvislosti i řádné objasnění věci, bylo nutno napadený rozsudek v celém rozsahu zrušit a věc vrátit prokurátorovi, aby vady, k nimž došlo už v přípravném řízení, byly odstraněny. Zároveň odvolací soud uvedl, v kterých směrech je třeba věc došetřit a odstranit neúplnost ve skutkových zjištěních. |