Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.02.2003, sp. zn. 26 Cdo 1990/2001, ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.1990.2001.1
Datum: 19.02.2003 Sp. zn.: 26 Cdo 1990/2001 Nejvyšší soud
Datum: 19.02.2003 Sp. zn.: 26 Cdo 1990/2001 Nejvyšší soud
Datum: 19.09.2002 Sp. zn.: 25 Cdo 2608/2000 Nejvyšší soud
Rozhodnou-li spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti jejich podílů, že nebytové prostory ve společné nemovitosti nebudou po určitou dobu pronajaty, není to samo o sobě porušením právní povinnosti ve smyslu § 420 obč. zák.
Datum: 22.08.2002 Sp. zn.: 26 Cdo 2754/2000 Nejvyšší soud
Datum: 22.08.2002 Sp. zn.: 26 Cdo 2659/2000 Nejvyšší soud
Datum: 21.08.2002 Sp. zn.: 26 Cdo 2876/2000 Nejvyšší soud
O výpovědní důvod ve smyslu § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů jde i tehdy, bylo-li pozastaveno provozování živnosti nájemcem nebytových prostor; uplatnění tohoto výpovědního důvodu však nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 39 obč. zák.).
Datum: 14.05.2002 Sp. zn.: 26 Cdo 861/2001 Nejvyšší soud
Datum: 29.01.2002 Sp. zn.: 26 Cdo 400/2000 Nejvyšší soud
Soubor místností (popřípadě jednotlivá obytná místnost), které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k trvalému bydlení (§ 76 odst. 1, § 85 zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů), se pokládá za byt ve smyslu ustanovení § 685 a násl. obč. zák.*)