Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

II. Zda jde o výr. prostř. většího hosp. významu ve smyslu znaků tr. činu odnětí hosp. určení, (§ 116 odst. 1 tr. zák.) je třeba posoudit z hlediska objektivního významu výrob. prostř. ve výr. procesu. Měřítkem zde tedy není např. hodnota výr. prostř. vyjádřena v penězích, ale to, zda jde o výr. prostředek, který podle své povahy má sloužit celé společ. a jehož využívání jednotlivcem by bylo v rozporu se soc. výr. vztahy. Zásobami předmětů potřeby většího rozsahu ve smyslu znaků tr. činu odnětí věci hospod. určení (§ 116 odst. 2 tr. zák.) se rozumí takové množství předmětů potřeby, jejichž držení v rukou jednotlivce nelze odůvodnit osobními potřebami. Tr. čin odnětí věci hospod. určení (§ 116 odst. 2 tr. zák.) je trest. činem s alternativními znaky. V konkrétním případě je proto třeba vždy dokazovat, které z alternat. znaků tohoto tr. činu obviněný naplnil. Hromadění zásob předmětů potřeby většího rozsahu není samo o sobě ještě zatajováním takových zásob.

Naplnil-li pachatel skutkem spáchaným před 1. lednem 1962 znaky více trestných činů, je třeba trestnost všech činů posuzovat z hledisek uvedených v § 16 odst. 1 tr. zák. Není tedy vyloučeno ani v tomto případě, že některý trestný čin bude třeba posoudit po 1. lednu 1962 podle ustanovení nového trestního zákona, pokud to je pro pachatele příznivější, a další trestný čin podle ustanovení tr. zák. z r. 1950. Trest se vyměří podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin nejpřísněji trestný bez ohledu, zda jde o nový tr. zák. či tr. zák. z r. 1950. Nikdy však nesmí dojít k uložení takových trestů, které nový tr. zák. nepřipouští (§ 16 odst. 2, § 27, 36, 39 odst. 1 tr. zák.).