Datum: 14.12.2006
Sp. zn.: 29 Odo 1351/2006
Nejvyšší soud
Ustanovení § 8a vyhlášky č. 476/1991 Sb. se uplatní jen tehdy, nelze-Ii konkursní odměnu určit ani podle § 7 odst. 4 této vyhlášky (z počtu konkursních věřitelů). Konkursní odměnu určenou podle vyhlášky č. 476/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů může soud přiměřeně zvýšit nebo snížit podle ustanovení § 8 odst. 3, věty páté, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Takový postup je namístě, je-li konkursní odměna stanovená podle vyhlášky vzhledem ke specifickým okolnostem konkrétní věci nepřiměřeně nízká nebo nepřiměřeně vysoká. Určuje-li se konkursní odměna jen podle počtu konkursních věřitelů, je při úvaze o jejím zvýšení žádoucí zohlednit například úsilí vynaložené správcem konkursní podstaty při pátrání po zpeněžitelném majetku úpadce (při současném zhodnocení účelnosti takového postupu), jakož i to, zda rozsah aktivit vyvíjených v daném rozsahu správcem konkursní podstaty byl motivován tím, že úpadce porušoval povinnosti kladené na něj při zjišťování majetku konkursní podstaty zejména ustanoveními § 17 a násl. zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo tím, jak byl správce při pořizování soupisu konkursní podstaty úkolován soudem a jakou součinnost mu poskytovaly věřitelské orgány (srov. § 18 odst. 1 zákona). Úvaha o zvýšení nebo snížení konkursní odměny podle § 8 odst. 3, věty páté, uvedeného zákona se přitom může odvíjet toliko od částky stanovené jako konkursní odměna podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 476/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Omezení přípustnosti dovolání formulované v § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. se neuplatní ve věcech konkursu a vyrovnání.