Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.02.1968, sp. zn. 5 To 11/68, ECLI:CZ:MSPH:1968:5.TO.11.1968.1

Právní věta:

Důvodem tzv. kolusní vazby podle § 67 písm. b) tr. ř. nemůže být okolnost, že obviněný popírá trestnou činnost, z níž je obviněn nebo obžalován, nebo že odmítá vypovídat vazby nesmí být nikdy zneužito k tomu, aby obviněný byl přinucován k výpovědi nebo k doznání. Důvodnost obavy, že obviněný bude působit na svědky příp. spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, musí být zjištěna vždy na základě konkrétních skutečností. Nestačí tedy pouhá okolnost, že ve věci, v níž obviněný popírá vinu, mají být vyslechnuti jako svědci spolupracovníci obviněného.

Soud: Městský soud v Praze
Datum rozhodnutí: 15.02.1968
Spisová značka: 5 To 11/68
Číslo rozhodnutí: 39
Rok: 1968
Sešit: 8
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Vazba
Předpisy: 141/1961 Sb. § 67 písm. b
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 39/1968 sb. rozh.

Důvodem tzv. kolusní vazby podle § 67 písm. b) tr. ř. nemůže být okolnost, že obviněný popírá trestnou činnost, z níž je obviněn nebo obžalován, nebo že odmítá vypovídat; vazby nesmí být nikdy zneužito k tomu, aby obviněný byl přinucován k výpovědi nebo k doznání.

Důvodnost obavy, že obviněný bude působit na svědky příp. spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, musí být zjištěna vždy na základě konkrétních skutečností. Nestačí tedy pouhá okolnost, že ve věci, v níž obviněný popírá vinu, mají být vyslechnuti jako svědci spolupracovníci obviněného.

(Usnesení městského soudu v Praze z 15. února 1968, 5 To 11/68.)

Městský soud zrušil ke stížnosti obviněného usnesení obvodního soudu pro Prahu 7 z 3. února 1968 sp. zn. 2 T 26/68, jímž obvodní soud při předběžném projednání obžaloby pro trestný čin podle § 129 odst. 1, 2 tr. zák. rozhodl, že nadále trvá vazba z důvodů § 67 písm. b) tr. ř.; městský soud propustil obviněného podle § 72 odst. 1 tr. ř. z vazby na svobodu.

Z odůvodnění:

Rozhodnutí o trvání vazby odůvodnil soud prvního stupně v podstatě tím, že se obviněný k trestné činnosti nedoznal, že jde o závažnou trestní věc pro výši způsobené škody, a že bude nutné slyšet přes třicet svědků, vesměs spolupracovníků a někdejších podřízených obviněného, na něž by mohl působit a mařit tak objasňování skutečností závažných pro trestní řízení.

Z tohoto odůvodnění plyne, že soud prvního stupně klade otázku dalšího trvání vazby podle § 67 písm. b) tr. ř. do úzké souvislosti s doznáním obviněného. Kolusní vazba však nemůže sloužit k tomu, aby obviněný byl přinucován k doznání. Podle § 91 odst. 1 tr. ř. nesmí být obviněný k doznání žádným způsobem donucován, tedy ani nepřímo vzetím do vazby nebo jejím prodlužováním.

Důvodnost obavy, že jsou dány skutečnosti, ze kterých smí být obviněný vzat nebo dále držen ve vazbě, musí být vždy podložena konkrétními skutečnostmi. Ve věci, jež je předmětem trestního stíhání, byla již v přípravném řízení vyslechnuta řada svědků, proveden znalecký důkaz a ke spisu byly připojeny listinné důkazy. Obviněný při seznamování s výsledky přípravného řízení provedení dalších důkazů nenavrhl. Důvody, které obvodní soud v usnesení uvedl, nejsou v souladu s tím, že trestní řád nezná obligatorní vazbu; sama skutečnost, že má být v hlavním líčení vyslechnut svědek, kterého obviněný zná jako spolupracovníka, neodůvodňuje ještě obavu, že bude na tohoto svědka působit, aby nepravdivě vypovídal v jeho prospěch.

Městský soud dospěl proto k závěru, že další ponechání obviněného ve vazbě z důvodu § 67 písm. b) tr. ř. není již po provedení přípravného řízení nezbytné, a že důvody vazby, která má trvat jen dobu nezbytně nutnou, již pominuly.