Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14.12.1967, sp. zn. 5 Co 446/67, ECLI:CZ:KSHK:1967:5.CO.446.1967.1

Z hlediska § 311 jsou zavazadla (lyže) přepravovaná na střeše autobusu zavazadly přepravovanými odděleně od cestujícího; dopravce odpovídá za škodu na nich podle § 311 odst. 2, § 316 odst. 1.

(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové ze 14. 12. 1967, 5 Co 446/67.)

Okresní soud v Hradci Králové uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci 911 Kčs jako náhradu škody za lyže ztracené během přepravy autobusem.

V odvolání vytýkal žalovaný, že soud prvního stupně vyvozoval nesprávně jeho odpovědnost z § 429 o. z., který je specielním ustanovením rozvádějícím odpovědnost organizace provozující dopravu podle § 427 o. z. Podmínkou objektivní odpovědnosti žalovaného za ztrátu zavazadla žalobce podle § 429 o. z. by bylo, aby byl žalobce událost událostí nebo jevem typickým pro autobusový provoz tak poškozen, že by nemohl opatrovat svoje věci (např. aby byl zraněn nebo alespoň tak rozrušen, že by se nemohl soustředit na péči o ně); poněvadž žalobce nebyl takto poškozen, nebylo na místě použití § 429 o. z. Podle názoru žalovaného není také rozhodné, že řidič autobusu umístil ve shodě s § 17 odst. 5 vyhl. č. 133/1964 Sb. (silničního přepravního řádu) lyže na střeše autobusu, neboť tím nebyl žalobce zbaven možnosti je opatrovat; naopak podle § 17 odst. 7 vyhl. č. 133/1964 Sb. příslušel i potom dohled na ně jen jemu. Také nebylo prokázáno, že by byly lyže spadly se střechy za jízdy nebo byly někým odcizeny na některé ze zastávek. Z toho důvodu je žalovaný přesvědčen, že neodpovídá za škodu vzniklou ztrátou lyží žalobci a že měla být žaloba zamítnuta.

Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

Z odůvodnění:

Odvolání žalovaného je důvodné potud, že jeho odpovědnost nemůže být v tomto případě vyvozována z § 427 -431 o. z. Odpovědnost podle § 429 o. z. stíhá organizaci provozující dopravu jen tam, kde byla škoda na zavazadlech přepravovaných společně s cestujícím způsobena událostí, vyvolanou zvláštní povahou provozu dopravních prostředků. Nedopadá na případy škod na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujícího (a v tomto případě je vyloženo dále, že žalobcovy lyže byly přepravovány odděleně od něho), popř. na případy škod na zavazadlech, jež nejsou vyvolány zvláštní povahou provozu dopravních prostředků. Soud prvního stupně spatřoval projev zvláštní povahy v otřesech autobusu při přejíždění nerovností vozovky, které mohly být příčinou pádu lyží se střechy; ovšem nebylo prokázáno, že by škoda vznikla skutečně tímto způsobem, takže použití § 429 o. z. není podloženo skutkovými zjištěními a není na místě.

Avšak podle názoru krajského soudu odpovídá žalovaný žalobci za škodu podle § 311 odst. 2 o. z.

Pro posouzení nároku žalobce je rozhodné, zda lyže přepravované na střeše autobusu, kam byly uloženy ve smyslu § 17 odst. 5 vyhl. č. 133/1964 Sb., mohou být pokládány za zavazadlo přepravované společně s cestujícím nebo odděleně od něho; odpovědnost podle § 311 odst. 2 o. z. stíhá totiž dopravce jen tehdy, jde-li o zavazadlo přepravované odděleně od cestujícího.

Z povahy věci plyne, že zavazadlem přepravovaným společně s cestujícím (s čímž je spojena odpovědnost dopravce podle § 311 odst. 1 o. z.) je jen zavazadlo, které má cestující u sebe nebo jehož uložení mu umožňuje na ně dohlížet, jak od něho také požaduje § 17 odst. 7 vyhl. č. 133/1964 Sb. Uložení zavazadla (lyží) na střeše autobusu však cestujícímu dohled na ně nepochybně neumožňuje, když z prostoru pro cestující nejsou zavazadla umístěná na střeše autobusu viditelná a když cestující nemá za jízdy ani žádnou jinou možnost dohledu na zavazadlo; stejně tak nemá tuto možnost při případném odebírání zavazadel jinými cestujícími ve stanicích. Požadavek, aby cestující odpovídal za těchto okolností za zavazadlo, by byl v rozporu s § 2 vyhl. č. 133/1964 Sb., podle něhož má organizace provozující silniční přepravu zajišťovat občanům přepravní služby v souladu se zájmy společnosti. O takové služby by přece nešlo, kdyby byla cestujícím ukládána odpovědnost i za zavazadla, která byla objektivně mimo dosah jejich dohledu a moci.

Z toho vyplývá, že lyže přepravované na střeše autobusu, kam byly uloženy ve smyslu § 17 odst. 5 vyhl. č. 133/1964 Sb., jsou zavazadlem přepravovaným odděleně od cestujícího. Se zřetelem k tomu musí být posuzována odpovědnost žalovaného podle § 311 odst. 2 o. z., podle něhož odpovídá dopravce za škodu způsobenou na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujícího podle ustanovení o odpovědnosti při nakládání přepravě ( § 316-318 o. z.). Podle § 316 odst. 1 o. z. odpovídá dopravce za škodu, která vznikla na přepravované zásilce v době od převzetí k přepravě až do vydání, ledaže byla škoda způsobena odesilatelem nebo příjemcem, vadností zásilky, jejího obalu nebo balení, zvláštní povahou zásilky, anebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit. V řízení nevyšlo najevo nic, co by podle tohoto ustanovení mohlo žalovaného zprostit odpovědnosti za ztrátu lyží, které od žalobce převzal k přepravě; je tedy povinen podle § 311 odst. 2, § 316 odst. 1 o. z. žalobci nahradit vzniklou škodu.

Za tohoto stavu nevyhověl krajský soud odvolání žalovaného a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, byť se tak stalo z odlišných důvodů.