Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 13.02.1967, sp. zn. 6 Co 63/67, ECLI:CZ:MSPH:1967:6.CO.63.1967.1

Právní věta:

Výživné je jiným příjmem než mzda ve smyslu § 299 odst. 1 o. s. ř., podléhá proto výkonu rozhodnutí jako pracovní příjem. ustanovení § 297 o. s. ř. se vztahuje i na souběh pracovního příjmu, resp. důchodu, a výživného.

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Městský soud v Praze
Datum rozhodnutí: 13.02.1967
Spisová značka: 6 Co 63/67
Číslo rozhodnutí: 80
Rok: 1967
Sešit: 7
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Výkon rozhodnutí, Výživné
Předpisy: 99/1963 Sb. § 297
§ 299
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 80/1967 sb. rozh.

Výživné je jiným příjmem než mzda ve smyslu § 299 odst. 1 o. s. ř., podléhá proto výkonu rozhodnutí jako pracovní příjem. ustanovení § 297 o. s. ř. se vztahuje i na souběh pracovního příjmu, resp. důchodu, a výživného.

(Rozhodnutí městského soudu v Praze ze dne 13. února 1967, 6 Co 63/67.)

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl podle § 297 o. s. ř. o tom, že nařízený výkon rozhodnutí se vztahuje i na výživné, které pobírá povinná od svého manžela.

Proti tomuto usnesení se odvolala povinná. V odvolání především uvádí, ž její celkový důchod od SÚSZ činí jen 300 Kčs, čili že dosahuje jen základní částku, která nemůže být výkonem rozhodnutí postižena. Konečně zamítla, že výživné, které dostává od manžela, není mzdou, takže se na ně nemůže vztahovat ustanovení § 297 o. s. ř.

Městský soud v Praze rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil.

Z odůvodnění:

Není rozhodující, že důchod, který pobírá povinná od Státního úřadu sociálního zabezpečení, nedosahuje snad částky, která by mohla být postižena výkonem rozhodnutí. Znamená to jen, že by z tohoto příjmu nemohly být prováděny žádné srážky, pokud ovšem nedojde k souběhu tohoto důchodu s jiným příjmem povinné ve smyslu § 297 o. s. ř.

Není také důvodné odvolání, tvrdí-li, že v souběhu podle § 297 o. s. ř. nemůže dojít, je-li hrubý příjem výživné, které povinná pobírá. Výživné je „jiným příjmem“ ve smyslu § 229 odst. 1 o. s. ř., protože i ono nahrazuje povinnému odměnu za vykonanou práci. Proto i výživné podléhá výkonu rozhodnutí jako jakýkoli jiný pracovní příjem. Jestliže se pak ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z jiných příjmů ve smyslu právě vyloženém (srov. § 299 odst. 1 o. s. ř.), vztahuje se ustanovení § 297 o. s. ř. na souběh pracovního příjmu, resp. důchodu a výživného ( § 302 odst. 2 o. s. ř.).