Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 06.07.1966, sp. zn. 11 Co 330/66, ECLI:CZ:MSPH:1966:11.CO.330.1966.1

Předpokladem pro zahájení řízení o prodej nemovitosti po zrušení podílového spoluvlastnictví je nařízení výkonu rozhodnutí soudem. Výkon lze nařídit jen na návrh některého ze spoluvlastníků.

(Rozhodnutí městského soudu v Praze ze dne 6. července 1966, 11 Co 330/66.)

Obvodní soud pro Prahu 10 zrušil podílové spoluvlastnictví V. Š. a K. M. k domu čp. 269 v Praze a rozhodl, že uvedené spoluvlastnice jsou povinny trpět jeho prodej a rozdělení výtěžku.

Státní notářství pro Prahu 10 k žádosti obvodního soudu pro Prahu 10 zahájilo řízení o prodej nemovitosti a stanovilo odhadní cenu domu.

Proti rozhodnutí státního notářství podala odvolání jedna ze spoluvlastnic a žádá, aby prodej domu byl zastaven, protože je ochotna koupit spoluvlastnický podíl druhé spoluvlastnice. Pokud by jí nebylo možno vyhovět, žádá, aby jí byl dům prodán alespoň v rámci výkonu rozhodnutí.

Městský soud v Praze rozhodnutí státního notářství zrušil a řízení zastavil.

Z odůvodnění:

Citovaným rozsudkem obvodního soudu jen vznikl titul, který opravňuje kteroukoliv z obou spoluvlastnic, aby se podle části páté o. s. ř. domáhala jeho výkonu. Tento rozsudek v žádném případě nenahrazuje též nařízení výkonu rozhodnutí podle § 261 o. s. ř., neboť je jen rozhodnutím v nalézacím řízení, i když svého druhu. Od jiných rozhodnutí stanovící povinnost se liší tím, že neukládá takovou povinnost, a že oprávněným k návrhu na jeho výkon může být jak žalobce, tak i žalovaný, to však vyplývá z toho, že jim soud rozhodl jen o tom, jakým způsobem bude provedena likvidace spoluvlastnictví. Podle § 261 odst. 1 o. s. ř. lze však výkon rozhodnutí bez jakýchkoliv výjimek, a tedy i v souzené věci, nařídit jen na návrh oprávněného. Vykonávací řízení nelze zahájit bez návrhu oprávněného, tj. bez podnětu toho, jehož občanskoprávní nárok byl rozhodnutím zjištěn nebo určen. V daném případě však státní notářství zahájilo řízení podle § 79 a násl. not. řádu, týkající se výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti sice z podnětu soudu, který je o to požádal přípisem ze dne 19. 4. 1966, avšak aniž by před tím soud nařídil tento výkon podle § 261, § 348 a § 335 a násl. o. s. ř., vykonatelným usnesením, k tomu ovšem nemohlo ani dojít, protože ani jedna z oprávněných nic takového nenavrhla. Protože tedy nebylo rozhodnuto soudem o nařízení výkonu rozsudku, nebyl soud oprávněn žádat státní notářství o prodej nemovitosti.