Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 06.09.1965, sp. zn. 11 Co 428/65, ECLI:CZ:MSPH:1965:11.CO.428.1965.1

Právní věta:

Právo společného užívání bytu manžely je právo nedílné, které za trvání manželství nemůže být zrušeno rozhodnutím soudu jen ohledně jednoho z manželů.

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Městský soud v Praze
Datum rozhodnutí: 06.09.1965
Spisová značka: 11 Co 428/65
Číslo rozhodnutí: 35
Rok: 1966
Sešit: 4
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Byt, Hospodaření s byty, Společné užívání bytu manžely
Předpisy: 99/1963 Sb. § 216 40/1964 Sb. § 175
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 35/1966 sb. rozh.

Právo společného užívání bytu manžely je právo nedílné, které za trvání manželství nemůže být zrušeno rozhodnutím soudu jen ohledně jednoho z manželů.

(Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 6. září 1965, 11 Co 428/65.)

Obvodní soud pro Prahu 1 zrušil právo osobního užívání bytu žalovaného podle § 184 písm. b) o. z., když došel k závěru, že členové rodiny žalovaného přes výstrahu hrubě porušují zásady socialistického soužití v domě.

Městský soud v Praze rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu jednání a rozhodnutí.

Z odůvodnění:

Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný je ženat a že jeho manželka s ním žije ve společné domácnosti v bytě, o který ve sporu jde. I kdyby tedy před 1. 4. 1964 byl nájemcem bytu jen žalovaný, tímto dnem se v důsledku ustanovení § 501 o. z. stala spoluuživatelkou bytu také jeho manželka. Přitom žalovaný s manželkou užívají bytu na základě práva společného užívání bytu manžely podle § 175 a násl. o. z., které vzhledem ke své povaze je právem nedílným, jež za trvání manželství nelze zrušit jen částečně ohledně jednoho z manželů. Nesprávně proto postupoval obvodní soud, když toto právo zrušil jen ohledně jednoho z manželů. Pokud by byl žalobce nerozšířil žalobu i na druhého z manželů, měla být žaloba zamítnuta. I kdyby žalobce rozšířil žalobu na další žalovanou až nyní, nebylo by možno tento nedostatek napravit v odvolacím řízení s ohledem na ustanovení § 216 odst. 1 o. s. ř., a proto nezbylo, než aby jen z tohoto důvodu bylo napadené rozhodnutí podle § 221 odst. 1 písm. d) o. s. ř. zrušeno.