Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 13.03.1965, sp. zn. 4 Cz 7/65, ECLI:CZ:NS:1965:4.CZ.7.1965.1

K přezkumné činnosti státního notářství při registraci smlouvy.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. března 1965, 4 Cz 7/65.)

Státní notářství v Děčíně svým rozhodnutím ze dne 3. 9. 1964 registrovalo kupní smlouvu ohledně ideální poloviny domu čp. 1131 v P. s pozemky zaps. ve složce č. 1645 pozemkové knihy kat. území P. Předtím, již dne 1. 9. 1964, byla týmž státním notářstvím odmítnuta registrace smlouvy ze dne 12. 6. 1964 mezi týmiž účastníky a ohledně téže nemovitosti, a to proto, že se příčila zákonu, neboť nebyla prodávána ideální polovina nemovitosti, nýbrž její valná část, jak ji účastníci ve smlouvě přesně vymezili. V odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí registrace bylo poukázáno dále i na to, že ani stanovisko MěstNV v Děčíně nebylo zcela jednoznačné a obsahovalo značné výhrady proti převodu nemovitosti. Toto vyjádření je připojeno k dotazníku, k čestnému prohlášení k registraci a k zpoplatnění smlouvy ze dne 12. 4. 1964, kde se uvádí, že prodávající je nucena nemovitost prodat ze sociálních důvodů, že nemá možnost plnit platební povinnosti, není schopna nemovitost ze svého výdělku udržovat a dále je uvedeno, že na nemovitosti nejsou žádné dluhy. Prohlášení podepsala A. R. jako nabyvatelka a jako převodce za knihovní vlastnici V. M., její manžel J. M. v plné moci.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím státního notářství o registraci ze dne 3. 9. 1964, byl porušen zákon.

Z odůvodnění:

Podle § 39 o. z. jsou neplatné právní úkony, které svým obsahem nebo účelem odporují zákonu nebo jej obcházejí, nebo se příčí zájmu společnosti. Účastníkům občanskoprávních vztahů vyplývají z těchto vztahů nejen vzájemná práva a povinnosti, ale i práva a povinnosti ke společnosti (čl. V základních zásad o. z.) a tím i ke společníkům.

Notářský řád (zákon č. 95/1963 Sb.) ukládá v § 63 odst. 1 státnímu notářství, aby před rozhodnutím o registraci smlouvy přezkoumalo, zda smlouva je platná a zejména také, zda účelem nebo obsahem neodporuje zákonu nebo jej neobchází, nebo se nepříčí zájmu společnosti. Proto je také vyžadováno stanovisko místního národního výboru obce, kde se nemovitost nachází a rovněž účastníci jsou povinni prokazovat skutečnosti potřebné k přezkoumání platností smlouvy.

Státní notářství provedlo registraci smlouvy zcela formálně, spokojilo se výlučně údaji uváděnými účastníky smlouvy, vůbec se nepozastavilo nad tím, že před třemi dny totéž notářství, byť i jiným státním notářem, mělo vážné důvody pro odmítnutí registrace smlouvy mezi týmiž účastníky v téže věci.

V daném případě musilo budit pochybnosti zmíněné stanovisko MěstNV v Děčíně, vyjádřené ve zprávě ze dne 28. 7. 1964. Prohlášení účastníků smlouvy o tom, že prodávaná nemovitost je bez dluhů a závad, a že zde je jen nedoplatek na domovní dani, který se prodávající zavazují zaplatit, nebylo v souladu s vyjádřením MěstNV v Děčíně a objevilo se také jako nepravdivé, když byly předneseny další skutečnosti nasvědčující neplatnost smlouvy.

Jestliže státní notářství neprověřilo řádně celou záležitost, nezjednalo si dostatečné předpoklady pro posouzení platnosti smlouvy ohlášené k registraci a tuto registrovalo, porušilo zákon v ustanovení § § 1, 4 odst. 1, § 63 odst. 1 zák. č. 95/1963 Sb.