Usnesení Okresního soudu v Rychnově nadu Kněžnou ze dne 07.03.1996, sp. zn. Nt 600/96, ECLI:CZ:OSRK:1996:NT.600.1996.1

Právní věta:

Návrh na zrušení či zmírnění uloženého trestu podle § 6 zák. č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, je možno podat do dvou roků od účinnosti tohoto zákona ( § 6 odst. 1 zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů).

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou
Datum rozhodnutí: 07.03.1996
Spisová značka: Nt 600/96
Číslo rozhodnutí: 44
Rok: 1997
Sešit: 9
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Protiprávnost komunistického režimu
Předpisy: 198/1993 Sb. § 6 119/1990 Sb. § 6 odst. 1
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 44

Návrh na zrušení či zmírnění uloženého trestu podle § 6 zák. č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, je možno podat do dvou roků od účinnosti tohoto zákona ( § 6 odst. 1 zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů).

(Usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 7. 3. 1996 sp. zn. Nt 600/96)

Okresní soud zamítl jako opožděně podaný návrh dcery odsouzeného na zahájení řízení podle § 6 zák. č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu.

Z odůvodnění:

Odsouzený zemřelý V. H. byl odsouzen rozsudkem bývalého Okresního soudu v Dobrušce ze dne 22. 2. 1949 sp. zn. T 105/49 – 20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 4. 1949 sp. zn. To 129/49, za zločin podle § 1 odst. 1 písm. b), f) a podle § 4 odst. 2 zákona č. 15/1947 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, k trestu těžkého žaláře na šest měsíců, měsíčně jedním tvrdým ložem zostřeného a doplněného, peněžitému trestu ve výši 100 000 Kč s náhradním trestem těžkého žaláře na šest měsíců, trestu propadnutí textilního zboží v hodnotě 26 421 bodů, 4 autoplášťů a duší a trestu propadnutí poloviny jmění ve prospěch státu.

Prostřednictvím obhájce podala dcera zemřelého odsouzeného paní H. B. dne 26. 1. 1996 návrh na zahájení řízení podle § 6 zák. č. 198/1993 Sb. a domáhala se toho, aby shora uvedené rozsudky byly v plném rozsahu zrušeny.

Podaný návrh byl přezkoumán v neveřejném zasedání a nezbylo, než jej zamítnout pro opožděnost, aniž by se soud zabýval podstatou věci.

Platná právní úprava § 6 zák. č. 198/1993 Sb. stanoví, že soud na návrh zruší či zmírní trest uložený za trestný čin nepodléhající rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění dalších předpisů (dále jen rehabilitační zákon), prokáže-li se během řízení, že jednání odsouzeného směřovalo k ochraně základních lidských a občanských práv a svobod, ne zjevně nepřiměřenými prostředky. Pro účely tohoto řízení a dalšího odškodnění se přiměřeně použijí ustanovení § 4 a násl. rehabilitačního zákona.

Tento zákonný odkaz na rehabilitační zákon tedy znamená, že pro účely řízení podle § 6 zák. 198/1993 Sb. je třeba aplikovat oddíl třetí a čtvrtý rehabilitačního zákona.

Podle § 5 odst. 1 rehabilitačního zákona může podat příbuzný v pokolení přímém návrh na zahájení řízení. Tato procesní podmínka je v případě odsouzeného V. H. splněna.

Uvedený návrh je však třeba podle § 6 odst. 1 rehabilitačního zákona podat nejdéle do dvou let od účinnosti zákona.

Jestliže tedy pro řízení podle § 6 zák. č. 198/1993 Sb. je třeba přiměřeně použít rehabilitační zákon, je třeba analogicky použít i toto ustanovení pro návrhy podle prvního citovaného zákona, neboť zákon č. 198/1993 Sb. neobsahuje pro případ řízení podle § 6 ustanovení, do které doby je třeba návrhy podávat.

Zákon č. 198/1993 Sb. nabyl podle § 9 účinnosti dnem 1. 8. 1993 a návrh nyní podávaný ve věci odsouzeného je tedy podán opožděně. Soud proto v neveřejném zasedání, které konal podle § 9 rehabilitačního zákona za účasti státního zástupce, uznal návrh dcery odsouzeného jako opožděně podaný a rozhodl proto podle § 6 zák. č. 198/1993 Sb. a § 14 odst. 4 rehabilitačního zákona tak, že tento návrh zamítl bez meritorního přezkoumání věci.

Na doplnění je třeba uvést, že soud nepřehlédl, že plná moc byla dcerou odsouzeného udělena obhájci dne 3. 1. 1994. Kdyby byl podán příslušný návrh v době od udělení plné moci do 1. 8. 1995 včetně, nevystavila by se navrhovatelka riziku, že její návrh bude zamítnut pro opožděnost.

Přezkoumání uvedeného rozsudku se může navrhovatelka domáhat podnětem ke stížnosti pro porušení zákona.