Usnesení Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 09.02.1990, sp. zn. 1 Ntdf 5/90, ECLI:CZ:NS:1990:1.NTDF.5.1990.1

Pro řešení otázky, který z více trestných činů je nejtěžší ve smyslu § 21 odst. 2 tr. ř. o místní příslušnosti soudu, je rozhodující trestní sazba zakotvená v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákona, a nikoli sazba modifikovaná podle § 42 tr. zák. o ukládání trestů zvlášť nebezpečným recidivistům.

(Usnesení Nejvyššího soudu ČSSR z 9. 2. 1990 sp. zn. 1 Ntdf 5/90)

Nejvyšší soud ČSSR projednal spor o příslušnost mezi obvodním soudem Bratislava 5 a městským soudem Brno a podle § 24 tr. ř. rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný obvodní soud Bratislava 5.

Z odůvodnění:

U obvodního soudu Bratislava 5 byla podána obžaloba na Š. C., ml. R. P. a E. B., kteří se měli dopustit různých navzájem spolu souvisejících trestných činů ve smyslu § 20 odst. 1 tr. ř., takže ve věci mělo být konáno společné řízení. Obvodní soud Bratislava 5 usnesením ze dne 3. 11. 1989 sp. zn. 1 T 67/89 postoupil podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc městskému soudu v Brně. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. V posuzované věci je takovým trestným činem trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., který spáchal v Brně jako zvlášť nebezpečný recidivista obviněný E. B., neboť v jeho případě je nutno vzít v úvahu trestní sazbu upravenou podle § 42 odst. 1 tr. zák.

Městský soud v Brně usnesením ze dne 12. 1. 1990 sp. zn. 8 T 183/89 neuznal podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. per. anal. svoji příslušnost s odůvodněním, že pro posouzení otázky, který trestný čin je nejtěžší, je rozhodující trestní sazba uvedená v odpovídajícím ustanovení zákona, nikoliv sazba upravovaná podle okolností konkrétního případu. V dané trestní věci se trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. dopustil rovněž obviněný Š. C., a to v obvodu obvodního soudu Bratislava 5. Příslušným k projednání věci je proto tento soud, neboť u něho byla podána obžaloba ( § 22 tr. ř.).

Nejvyšší soud Československé socialistické republiky projednal vzniklý spor o příslušnost a zjistil, že příslušným k projednání a rozhodnutí věci je obvodní soud Bratislava 5.

Je třeba přisvědčit názoru městského soudu v Brně, že pro posouzení závažnosti spáchaného trestného činu a tím i pro řešení otázky, který z více trestných činů je nejtěžší ve smyslu § 21 odst. 2 tr. ř., je rozhodující trestní sazba zakotvená v příslušném ustanovení zvláštní části trestního zákona, neboť právě ona je výrazem typové nebezpečnosti činu pro společnost. Sazba upravovaná podle obecných ustanovení trestního zákona týkajících se např. trestání zvlášť nebezpečných recidivistů, mladistvých a pod., je pouze výsledkem toho, že pro některé skupiny pachatelů platí speciální režim trestání, aniž tato skutečnost mohla ovlivnit typový stupeň společenské nebezpečnosti trestného činu. V posuzované věci je tedy dána příslušnost obou soudů, jichž se spor o příslušnost týká, neboť trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., jenž je v dané věci nejtěžším trestným činem ve smyslu § 21 odst. 2 tr. ř., byl spáchán obviněným E. B. v obvodu městského soudu v Brně, zatímco obviněný Š. C. se tohoto trestného činu dopustil v obvodu obvodního soudu Bratislava 5. Za této procesní situace je pak podle § 22 tr. ř. pro konečné určení příslušnosti soudu, který má konat společné řízení, rozhodující skutečnost, u kterého soudu podal prokurátor obžalobu, což se stalo u obvodního soudu Bratislava 5.