Usnesení Nejvyššího soudu ČSR ze dne 08.05.1987, sp. zn. Ntd 136/87, ECLI:CZ:NS:1987:NTD.136.1987.1
Právní věta: |
Bylo-li k pohrůžkám ve smyslu trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. použito telefonu, je místem spáchání činu jak místo, kde se vyskytoval pachatel, tak místo, kde byla osoba, která měla být k něčemu přinucena. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Nejvyšší soud České soc. rep. |
Datum rozhodnutí: | 08.05.1987 |
Spisová značka: | Ntd 136/87 |
Číslo rozhodnutí: | 31 |
Rok: | 1988 |
Sešit: | 4-5 |
Typ rozhodnutí: | Usnesení |
Heslo: | Příslušnost soudu, Vydírání |
Předpisy: |
140/1961 Sb. § 235 141/1961 Sb. § 18 § 22 |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech trestních |
Sbírkový text rozhodnutí
Č. 31
Bylo-li k pohrůžkám ve smyslu trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. použito telefonu, je místem spáchání činu jak místo, kde se vyskytoval pachatel, tak místo, kde byla osoba, která měla být k něčemu přinucena. (Usnesení Nejvyššího soudu ČSR z 8. 5. 1987 sp. zn. Ntd 136/87.) Nejvyšší soud ČSR ve sporu o příslušnost mezi obvodním soudem pro Prahu 8 a okresním soudem Praha-západ rozhodl tak, že příslušným k projednání věci je obvodní soud pro Prahu 8. Z odůvodnění: U obvodního soudu pro Prahu 8 podal prokurátor obžalobu na obviněnou B. S. pro trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák., kterého se měla dopustit tím, že v souvislosti s dopravní nehodou na Hlávkově mostě v Praze 7, při níž R. V. nezvládl řízení a nákladním automobilem zn. Avia narazil do jejího osobního automobilu, telefonovala dne 22. 11. 1986 z neznámého místa do bytu R. V. v Praze 8 a žádala na něm 3000,- Kčs s odůvodněním, že bude v dlouhodobé pracovní neschopnosti a on bude trestně stíhán nebo jí bude trvale platit náhradu škody; proto jí dne 1. 12. 1986 požadované peníze v Praze 2 na Vinohradské třídě předal. Obvodní soud usnesením podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc postoupil okresnímu soudu Praha-západ a uvedl, že podle přepisu záznamu telefonického rozhovoru z magnetofonového pásku byl volajícím poškozený, který telefonoval obviněné do jejího bytu v okrese Praha-západ, a proto místem spáchání je obvod okresního soud Praha-západ. Okresní soud Praha-západ usnesením odmítl svou příslušnost s odůvodněním, že z obsahu spisu i z přepisu magnetofonových záznamů telefonických hovorů obviněné s poškozeným je zřejmé, že před tím již byl uskutečněn první telefonický hovor, při němž volajícím byla obviněná, ale z tohoto hovoru nebyl ještě magnetofonový záznam pořízen. Nejvyšší soud ČSR ve sporu o příslušnost věc prozkoumal a dospěl k závěru, že příslušným k projednání a rozhodnutí věci je obvodní soud pro Prahu 8, a to podle § 18 a 22 tr. ř. Podle těchto ustanovení věc projedná ten z několika příslušných soudů, v jejichž obvodu byl trestný čin spáchán, u něhož podal prokurátor obžalobu. Jestliže byl trestný čin spáchán pohrůžkou jiné těžké újmy s cílem přinutit jiného něco konat a bylo-li k pohrůžkám použito telefonu, jsou místem spáchání činu jak místo, kde se vyskytoval obviněný, tak místo, kde byl poškozený, který měl být přinucen k tomu, aby něco konal. Tak tomu bylo v této trestní věci. Poškozený byl v Praze 8, a proto i obvod tohoto soudu je místem spáchání trestného činu. Byla-li pak u obvodního soudu pro Prahu 8 podána obžaloba, platí ustanovení § 22 tr. ř. |