Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27.08.1982, sp. zn. 4 Tz 13/82, ECLI:CZ:NS:1982:4.TZ.13.1982.1

Ustanovení § 127 odst. 1 tr. zák. je speciální vůči ustanovení § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák.

Odpovědný hospodářský pracovník, který s věcí, která mu byla svěřena, neoprávněně nakládá tak, že ji předá do správy jiné socialistické organizace v úmyslu zajistit této organizaci nebo její složce neoprávněné výhody, se dopouští trestného činu porušování povinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák. a nikoliv trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 27. 8. 1982 sp. zn. 4 Tz 13/82.)

K stížnosti pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČSR, Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu v Chomutově ze dne 27. ledna 1982 sp. zn. 5 T 607/81 ve výroku o trestu a tomuto soudu přikázal, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu v Chomutově ze dne 27. 1. 1982 sp. zn. 5 T 607/81 byl obviněný P. F. uznán vinným trestným činem porušování povinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1, 3 tr. zák., kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době od prosince 1979 do února 1980 jako vedoucí střediska dopravy Okresního stavebního podniku Chomutov neoprávněně nakládal s hmotnými prostředky organizace tím, že nový kompletní motor na nákladní automobil zn. AVIA 30 v hodnotě 69 066 Kčs bez vědomí příslušných nadřízených pracovníků vydal oborovému podniku Státní statky Chomutov, závod Poláky, avšak motor vykázal na výdejku jako namontovaný na nákladní automobil Okresního stavebního podniku Chomutov SPZ CV 46-95, čímž mu způsobil škodu ve výši 69 066 Kčs a zároveň tím poskytl o. p. Státní statky Chomutov neoprávněnou výhodu.

Za to mu byl podle § 127 odst. 3 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

Proti tomuto rozsudku, který nabyl právní moci dne 3. 3. 1982, podal generální prokurátor ČSR ve lhůtě stanovené v § 272 tr. ř. v neprospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Ve stížnosti pro porušení zákona bylo vytknuto, že okresní soud při právním posouzení jednání obviněného nevzal v úvahu, že obviněný tím, že motor vyňal z podnikové evidence a ponechal jej v příručním skladu vedle dílny, takže s ním mohl libovolně neoprávněně nakládat, odňal tento motor ze socialistického vlastnictví a přivlastnil si jej a teprve potom jej převedl do správy jiné socialistické organizace bez poskytnutí protihodnoty. V jednání obviněného není tedy dána souvislost mezi zjištěnou trestnou činností a hospodařením s finančními nebo hmotnými prostředky socialistické organizace, a proto jeho jednání mělo být posouzeno jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví spáchaný formou krádeže podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., přičemž pro posouzení věci není v tomto případě rozhodující, že motor neopustil sféru majetku, který je v socialistickém vlastnictví. Z toho, že obviněný svým jednáním způsobil značnou škodu na majetku v socialistickém vlastnictví, která převyšuje více než trojnásobně částku 20 000 Kčs, stížnost pro porušení zákona dovozuje, že okresní soud měl kvalifikovat čin obviněného i podle vyšší trestní sazby uvedené v § 132 odst. 2 písm. c) tr. zák.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen, ale v jiném směru, než je vytýkáno ve stížnosti pro porušení zákona, a to výrokem o trestu.

Okresní soud z provedených důkazů zjistil, že obviněný P. F. jako vedoucí střediska dopravy Okresního stavebního podniku v Chomutově, do jehož pracovní náplně spadala též péče o řádný stav vozového parku, si vyžádal od vedoucího oddělení materiálně technického zásobování M. B. nový motor s tím, že jej dá namontovat do nákladního automobilu podniku. Tento motor, který podnik koupil za částku 69 066 Kčs, však obviněný na žádost mechanizátora Státního statku v Chomutově, závod Poláky, F. Č., který naléhavě potřeboval motor pro vozidlo statku, dal bez protihodnoty k dispozici tomuto statku, přičemž, aby zakryl tuto machinaci, uvedl do výdejky, že motor byl namontován do nákladního automobilu Okresního stavebního podniku v Chomutově SPZ CV 46-95. Tímto jednáním způsobil Okresnímu stavebnímu podniku v Chomutově škodu ve výši 69 066 Kčs.

Z tohoto řádně zjištěného skutkového stavu věci vyplývá, že obviněný, který, jak je zřejmé z obsahu dohody o hmotné odpovědnosti, založené v trestním spisu, převzal také odpovědnost za hodnoty svěřené mu při plnění pracovních úkolů, tedy i za náhradní díly a motory převzaté k opravě motorových vozidel, jako odpovědný hospodářský pracovník neoprávněně nakládal se svěřeným mu motorem do automobilu, když jej dal bez souhlasu svých nadřízených orgánů do užívání Státnímu statku v Chomutově, přičemž takto jednal v úmyslu zajistit této organizaci neoprávněné výhody.

Toto jednání obviněného vykazuje všechny zákonné znaky trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1, 3 tr. zák. Okresní soud proto nepochybil, když obviněného uznal vinným tímto trestným činem.

K námitce stížnosti pro porušení zákona, že obviněný si motor nejprve přivlastnil, neboť si jej po jeho vynětí z podnikové evidence ponechal v příručním skladu vedle dílny a teprve pak jej převedl do správy Státního statku v Chomutově, z čehož stížnost pro porušení zákona dovozuje, že není dána souvislost mezi zjištěnou trestnou činností a hospodařením s finančními nebo hřmotnými prostředky socialistické organizace ve smyslu § 127 odst. 1 tr. zák., třeba uvést, že obviněný neoprávněně nakládal s motorem v době, kdy jej převzal s povinností jej podle dohody o hmotné odpovědnosti řádně vyúčtovat. Obviněný tak neoprávněně disponoval s věcí, která mu byla svěřena při plnění pracovních úkolů organizace, a jednal tedy v souvislosti s hospodařením s hmotnými prostředky socialistické organizace. Jednání obviněného jako odpovědného hospodářského pracovníka, spáchané v úmyslu zajistit jiné socialistické organizaci neoprávněnou výhodu, je třeba posoudit podle § 127 odst. 1 tr. zák., a nikoliv podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák. Trestný čin podle § 127 odst. 1 tr. zák. je v tomto případě k ustanovení o trestném činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák. v poměru speciality.

Rozhodnutím o vině v rozsudku okresního soudu nebyl tedy porušen zákon. V dalším se Nejvyšší soud ČSR zabýval výrokem o trestu, jímž byl porušen zákon.