Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 05.07.1977, sp. zn. 11 Tz 29/77, ECLI:CZ:NS:1977:11.TZ.29.1977.1

Motorový vozík (multikára) je motorové vozidlo ve smyslu ustanovení § 209 a tr. zák.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 5. 7. 1977 sp. zn. 11 Tz 29/77.)

K stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ČSR Nejvyšší soud ČSR vyslovil, že rozsudkem městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 1976 sp. zn. 7 To 365/76 byl porušen zákon v ustanovení § 133 odst. 1 tr. zák.

Z odůvodnění:

Rozsudkem obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 8. 1976 sp. zn. 2 T 105/76 byl obviněný K. P. uznán vinným trestnými činy neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 tr. zák. a opilství podle § 201 tr. zák. a odsouzen podle § 209a odst. 1 tr. zák. s použitím § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců se zařazením do druhé nápravně výchovné skupiny pro jeho výkon a k trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu čtyř roků.

Dále bylo obviněnému uloženo ochranné protialkoholní léčení a byla mu uložena povinnost nahradit Státní pojišťovně škodu ve výši 3123 Kčs.

Trestné činy spáchal obviněný podle rozsudku tím, že dne 5. 5. 1976 kolem 19.00 hod. v Praze 6, ul. 8. listopadu v podnapilém stavu odcizil z garáží podniku Pražské komunikace multikáru ev. č. 5, s kterou odjel do ul. Pod Marjánkou, kde nárazem poškodil osobní automobil K. L. SPZ ABM 75-77, potom pokračoval v jízdě do ul. Břevnovské, kde narazil do osobního automobilu dr. J. K.; následnou Widmarkovou zkouškou na alkohol bylo v jeho krvi zjištěno 1,98 promile alkoholu.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání.

Rozsudkem městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 1976 sp. zn. 7 To 365/76 byl k odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušen v celém rozsahu a obviněný uznán vinným trestnými činy neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 odst. 1 tr. zák. a opilství podle § 201 tr. zák. a odsouzen podle § 133 dst. 1 tr. zák. s použitím ustanovení § 35 odst. 12 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců se zařazením do druhé nápravně výchovné skupiny pro jeho výkon, k trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu čtyř roků, dále mu bylo uloženo protialkoholní ambulantní ochranné léčení a byla mu uložena povinnost nahradit Státní pojišťovně škodu ve výši 3123 Kčs.

Trestné činy spáchal obviněný podle rozsudku jednáním rozvedeným ve výroku rozsudku obvodního soudu.

Proti tomuto rozsudku podal ministr spravedlnosti ČSR stížnost pro porušení zákona. Dovodil v ní, že městský soud porušil zákon v ustanovení § 133 odst. 1 tr. zák., když zjištěný skutek nesprávně kvalifikoval podle § 133 odst. 1 tr. zák., ačkoliv jednání obviněného vykazuje znaky trestného činu podle § 209a odst. 1 tr. zák. V závěru stížnosti pro porušení zákona byl učiněn návrh na vyslovení porušení zákona v uvedeném směru.

Nejvyšší soud ČSR přezkoumal v rozsahu ustanovení § 267 odst. 1 tr. ř. správnost výroků napadeného rozsudku, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že byl porušen zákon.

Podle názoru městského soudu vysloveného v jeho rozsudku, rozhodující pro to, zda jde či nejde o motorové vozidlo, je speciální předpis, k jehož vydání je oprávněno ministerstvo vnitra ČSR, správa dopravy. K tomuto účelu byla vydána ČSN č. 30 0024, podle níž je zřejmé, že charakter vozidla je určen jeho typovým osvědčením. Podle této speciální normy multikára není motorové vozidlo, ale motorový vozík. Doplněním řízení odvolací soud zjistil u poškozeného podniku Pražské komunikace, že odcizená multikára ev. č. 5 z provozovny 206, je vedená jako motorový vozík u Dopravního inspektorátu v Praze 10, a že není vedená jako motorové vozidlo. Je proto městský soud toho názoru, že odcizení multikáry a její užití k jízdě je trestným činem neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 odst. 1 tr. zák., a nikoli trestným činem neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 tr. zák., jak to posoudil obvodní soud.

S tímto stanoviskem městského soudu nelze se ztotožnit.

Ustanovením § 209a tr. zák. je chráněno právo oprávněného uživatele motorového vozidla před neoprávněným dočasným užíváním vozidla. Na rozdíl od § 133 a § 249 tr. zák. se nevyžaduje, aby šlo o věc větší hodnoty, stačí, že jde o motorové vozidlo.

Podle § 7 odst. 3 vyhl. federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu, se motorovým vozidlem rozumí vozidlo určené pro přepravu osob nebo nákladu všeho druhu, pohybující se motorickou silou po silnici.

Z ustanovení § 1 odst. 2, 3 vyhl. federálního ministerstva vnitra č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích vyplývá, že pro použití vozidel na pozemních komunikacích jsou rozhodné konstrukční a technicko-provozní podmínky, uvedené v části druhé až páté cit. vyhlášky, nikoli zda vozidlo je zapsáno v evidenci motorových vozidel a opatřeno státní poznávací značkou. Pokud jde o motorová vozidla, odvolává se cit. vyhláška na ČSN 30 0024. V této normě se motorová vozidla rozdělují na jednostopá (motocykly, mopedy, skútry) a dvoustopá (automobily všeho druhu, motorové tříkolky, motorové vozíky, tahače, traktory a pojízdní pracovní stroje).

Všechna vozidla uvedená takto v ČSN 30 0024 jsou tedy motorová vozidla i ve smyslu ustanovení § 209a tr. zák., i když některá z nich nepodléhají povinnosti zápisu do evidence motorových vozidel a povinnosti mít stání poznávací značku.

Pokud tedy městský soud posoudil jednání obviněného spočívající v tom, že neoprávněně užíval multikáru jako trestný čin neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133 odst. 1 tr. zák., porušil v cit. ustanovení zákon.