Dne 19. 3. 2026 byl vydán sešit č. 2/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Sešit naleznete v Archivu Sbírky, odkud si jej můžete celý stáhnout ve formátu PDF, jednotlivá rozhodnutí pak ve formátech PDF a EPUB.
Obsah sešitu
Rozhodnutí ve věcech trestních
9/2026
K výkladu trestného činu týrání svěřené osoby podle a ke znaku „zlé nakládání“ ve smyslu § 198 tr. zákoníku (sp. zn. 4 Tdo 1135/2023)
Právní věta:
Trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku může být jako trvající tzv. zastřešujícím trestným činem, překrývajícím jiné trestné činy, které by jinak mohly být spáchány samostatnými skutky, ale v daném případě se stávají jeho součástí a jsou jím spojeny ve skutek jediný. Součástí zlého nakládání ve smyslu § 198 tr. zákoníku tak může být i úmyslný útok pachatele proti oběti, naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zákoníku, jenž je pak ve vztahu k trestnému činu týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku v jednočinném souběhu.
Zjistí-li proto soud, že znaky jedné z uvedených skutkových podstat nejsou naplněny, takovou právní kvalifikaci pouze tzv. vypustí a tomu odpovídajícím způsobem upraví popis skutku. Obdobné může platit i pro další útoky pachatele, které jsou součástí zlého nakládání a naplňují znaky skutkových podstat jiných trestných činů (spočívajících v těžkém ublížení na zdraví, znásilnění, vydírání apod.).
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25284/
10/2026
K postupu soudu při přiznání statusu zvlášť zranitelné oběti ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb. (sp. zn. 13 To 277/2024)
Právní věta:
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení zmocněnce, uvede v jeho odůvodnění, na jakém podkladě takové postavení poškozeného dovodil. Toto usnesení je obviněný oprávněn napadnout stížností.
Pro přiznání statusu zvlášť zranitelné oběti ve smyslu § 2 odst. 4 písm. d) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, nepostačuje pouhé konstatování, že je poškozený obětí některého z trestných činů tam uvedených, ale vždy je nutné zjistit i konkrétní zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25286/
11/2026
K dohodě o rozsahu a způsobu uspokojení nároků poškozeného při sjednávání dohody o vině a trestu (sp. zn. 1 To 3/2024)
Právní věta:
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím sjednávání dbá na zájmy poškozeného (§ 175a odst. 5 tr. ř.). Proto je povinen ho za podmínek podle § 175a odst. 2 tr. ř. vyrozumět o jednání o dohodě o vině a trestu, a to tak, aby mu poskytl přiměřený časový prostor na přípravu k tomuto úkonu. Potřeba ochrany zájmů poškozeného může být důvodem pro nesjednání dohody o vině a trestu.
V návrhu na schválení dohody o vině a trestu je podle § 175b odst. 1 tr. ř. státní zástupce povinen upozornit soud, že nedošlo k dohodě o rozsahu a způsobu uspokojení nároků poškozeného, a vyložit, proč i přesto pokládal za vhodné dohodu o vině a trestu sjednat.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25288/
12/2026
K posouzení skutkových okolností orgánem rozhodujícím o zajištění podle § 47 odst. 1 tr. ř. nebo podle § 77b odst. 1 písm. b), c), d) tr. ř. (sp. zn. 6 To 41/2024)
Právní věta:
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§ 77b odst. 1 písm. b), c), d) tr. ř.] musí mimo jiné posoudit, zda zjištěné skutkové okolnosti umožňují předpokládat, že bude učiněno rozhodnutí, pro které je zajištění prováděno (např. o povinnosti k náhradě škody, o uložení trestu propadnutí věci apod.). Tím není dotčena možnost změny důvodu zajištění podle § 77b odst. 3 tr. ř.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25292/
13/2026
K účinkům kasačního rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k návrhu státního zástupce na zpřísnění právního posouzení skutku (sp. zn. 10 To 78/2024)
Právní věta:
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je uvedeno, že návrh státního zástupce na zpřísnění právního posouzení skutku je důvodný.
Poznámka: Závěr uvedený v právní větě se uplatní i za úpravy ustanovení § 225 odst. 2 tr. ř. účinné od 1. 1. 2026 při upozornění na jinou právní kvalifikaci
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25294/
14/2026
K výkladu pojmu „uvedení do stavu bezbrannosti jiným podobným způsobem“ ve smyslu § 119 tr. zákoníku (sp. zn. 5 Tdo 201/2025)
Právní věta:
Pachatel zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku může poškozeného uvést do stavu bezbrannosti jiným podobným způsobem ve smyslu § 119 tr. zákoníku i tak, že využije jeho sklonu k nadměrnému požívání alkoholu, opatří mu alkoholické nápoje a podporuje ho v jejich dobrovolném požívání, což vede k silné opilosti poškozeného vylučující obranu proti následnému jednání pachatele.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25296/
15/2026
K výsledku dechové zkoušky jako podkladu pro závěr o stavu vylučujícím způsobilost řidiče (sp. zn. 6 Tdo 576/2024)
Právní věta:
Od výsledku dechové zkoušky provedené kalibrovaným dechovým analyzátorem se pro posouzení míry ovlivnění řidiče motorového vozidla alkoholem z hlediska stavu vylučujícího jeho způsobilost k řízení ve smyslu § 274 odst. 1 tr. zákoníku neodečítá žádná paušální hodnota. Taková zkouška je však orientační a za podklad pro závěr o stavu vylučujícím způsobilost řidiče se její výsledek užije, pokud nejsou v daném případě důvodné pochybnosti o jeho správnosti, a to obvykle vedle dalších důkazních prostředků.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25298/
Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
6/2026
K podmínkám uplatnění překážky v běhu promlčecí (prekluzivní) lhůtě uvedené v § 647 o. z. a ke splnění těchto podmínek v případě lhůty pro uplatnění neplatného rozvázání pracovního poměru účastníků jeho zrušením ve zkušební době dopisem žalované u soudu stanovené v § 72 zák. práce (sp. zn. 21 Cdo 565/2024)
Právní věta:
Za dohodu o mimosoudním jednání ve smyslu ustanovení § 647 o. z. je třeba považovat právní jednání, z něhož vyplývá shodná (oboustranná) vůle stran vést jednání o určitém právu nebo o okolnostech jej zakládajících, jehož cílem je vyřešit situaci jinak než podáním žaloby k soudu. Taková dohoda může být uzavřena nejen výslovně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoby chtěly projevit.
Uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nemá vliv na původní délku dvouměsíční prekluzivní lhůty k podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), která v době této překážky neběží (nezačne běžet) a jejíž běh pokračuje až po odpadnutí překážky tím, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec výslovně odmítne v mimosoudním jednání pokračovat; zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25272/
7/2026
K přechodu práv a povinností z nájmu bytu na nabyvatele v případě zpeněžení majetkové podstaty dle § 283 IZ (sp. zn. 26 Cdo 1138/2024)
Právní věta:
Zpeněžením nemovité věci (§ 283 insolvenčního zákona) nájem bytu nezaniká.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25274/
8/2026
Ke vztahu koncentrace řízení (§ 118b o. s. ř.) a později učiněné výzvy k doplnění tvrzení a důkazů podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř (sp. zn. 30 Cdo 3314/2024)
Právní věta:
Jestliže poté, kdy účastníkům na základě řádně poskytnutého poučení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. uplynula koncentrační lhůta, byl některý z nich soudem vyzván podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. k doplnění rozhodných tvrzení o věci samé a označení důkazů k jejich prokázání (§ 118b odst. 1 poslední věta o. s. ř.), pak v rozsahu takto poskytnutého poučení mohou účastníci doplňovat tvrzení a označovat důkazy i po uplynutí lhůty soudem k tomu ve výzvě určené.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25276/
9/2026
K náhradě ušlého zisku realizovaného bez potřebného veřejnoprávního povolení, ale v souladu s předpisy soukromého práva (sp. zn. 30 Cdo 477/2024)
Právní věta:
Náhradě ušlého zisku obecně nebrání okolnost, že byl realizován činností souladnou s předpisy soukromého práva, ale bez potřebného veřejnoprávního povolení, pokud poškozený jinak splňoval podmínky nezbytné k získání takového povolení.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25278/
10/2026
K okamžiku počátku běhu promlčecí lhůty k uplatnění práva zapůjčitele na vrácení předmětu zápůjčky u nevypovězené zápůjčky uzavřené na dobu neurčitou a k aktivní věcné legitimaci opomenutého manžela se dovolávat relativní neplatnosti smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 714 odst. 2 o. z. uzavřené mezi druhým manželem jako zapůjčitelem a třetí osobou jako vydlužitelem (sp. zn. 31 Cdo 3263/2024)
Právní věta:
Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta (§ 619 odst. 1 a 2 a § 629 odst. 1 o. z.) k uplatnění práva zapůjčitele na vrácení zápůjčky ode dne, kdy se zapůjčitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že na základě výpovědi došlo k uplynutí výpovědní doby a právo na vrácení zápůjčky se stalo splatným.
Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z. uplatní námitku relativní neplatnosti této smlouvy, je podle § 2993 o. z. aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku vůči třetí osobě na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v plnění podle této neplatné smlouvy každý z manželů, nikoli pouze manžel, který neplatnou smlouvu uzavřel.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25280/
11/2026
K výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a vztahu tohoto ustanovení k obecným ustanovením o. z. (sp. zn. 33 Cdo 3675/2021)
Právní věta:
Je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá.
Více zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/25282/
