Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18.10.1972, sp. zn. 5 Tz 21/72, ECLI:CZ:NS:1972:5.TZ.21.1972.1

Nezbytnou částí rozhodnutí o povolení obnovy je zrušení napadeného rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je návrh na obnovu důvodný ( § 284 odst. 1 tr. ř.). Bez tohoto výroku nelze v řízení po povolení obnovy pokračovat.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 18. 10. 1972 sp. zn. 5 Tz 21/72.)

Rozsudkem okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 11. 1970 sp. zn. 2 T 565/70 byl obviněný uznán vinným trestným činem opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na jeden rok. K návrhu prokurátora povolil tento soud usnesením ze dne 28. prosince 1971 sp. zn. 2 Nt 905/71 obnovu řízení, protože vyšlo najevo, že tu je majetek, který nebyl prohlášen za propadlý, a že tedy uložený trest je ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Rozsudkem ze dne 8. 2. 1972 sp. zn. 2 T 20/72 uložil pak okresní soud obviněnému trest propadnutí majetku. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 3. 1972 sp. zn. 2 To 471/72 k odvolání obviněného rozsudek ze dne 8. 2. 1972 podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil a věc vrátil podle § 259 odst. 1 tr. ř. okresnímu soudu v Trutnově k dalšímu řízení.

K stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ČSR vyslovil Nejvyšší soud ČSR porušení zákona v ustanovení § 284 odst. 1 tr. ř. usnesením o povolení obnovy ze dne 28. 12. 1971 sp. zn. 2 Nt 905/71, dále v ustanovení § 259 odst. 1 tr. ř. usnesením krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 3. 1972 sp. zn. 2 To 471/72 a zrušil toto usnesení krajského soudu v té části, pokud věc byla vrácena okresnímu soudu v Trutnově k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Podle § 284 odst. 1 tr. ř. soud zruší, vyhoví-li návrhu na povolení obnovy, napadené rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je návrh důvodný. Jestliže tedy byla výše citovaným usnesením okresního soudu v Trutnově povolena obnova řízení z toho důvodu, že vyšly najevo skutečnosti soudu dříve neznámé, vzhledem k nimž by původně uložený druh trestu byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu, měl tento soud povinnost zrušit ve výroku o trestu původní rozhodnutí, stran něhož byl podán návrh na obnovu řízení. Jen za toho předpokladu totiž mohl okresní soud vzhledem k ustanovení § 288 odst. 2 tr. ř. po pravomocném povolení obnovy pokračovat v řízení na podkladě původní obžaloby. Jinak, dokud původní rozhodnutí nebylo zrušeno zcela nebo alespoň v části, v níž byl návrh na obnovu řízení důvodný, bylo trestní stíhání téhož obviněného pro týž skutek nepřípustné z důvodu § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. Znění § 284 odst. 1 tr. ř. vylučuje možnost takového postupu, aby s povolením obnovy řízení nebylo spojeno zrušení původního rozsudku alespoň v některé jeho části, v daném případě ve výroku o trestu, a aby přesto mohl být původně uložený trest zpřísněn uložením dalšího trestu.

Z uvedeného vyplývá, že okresní soud v Trutnově svým usnesením ze dne 28. 12. 1971 sp. zn. 2 Nt 905/71, jímž podle § 278 odst. 1 tr. ř. povolil obnovu řízení, pokud se výroku o trestu týká, ale zároveň výrok o trestu v původním rozhodnutí nezrušil, porušil zákon v ustanovení § 284 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČSR proto vyslovil toto porušení zákona a omezil se na tento výrok, poněvadž nezrušením původního rozhodnutí ve výroku o trestu byl porušen zákon ve prospěch obviněného a stížnost pro porušení zákona byla podána po lhůtě uvedené v ustanovení § 272 tr. ř.

Poněvadž z důvodů výše rozvedených nemohl okresní soud v Trutnově v trestním stíhání obviněného pokračovat, rozhodl správně krajský soud v Hradci Králové, když usnesením ze dne 16. 3. 1972 sp. zn. 2 To 471/72 zrušil rozsudek okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 2. 1972 sp. zn. 2 T 20/72, tedy rozsudek vydaný přesto, že obviněný byl předtím odsouzen pro týž skutek dřívějším pravomocným rozsudkem téhož soudu, aniž přitom bylo toto rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno. Krajský soud jen měl se zřetelem na tyto okolnosti zrušit napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. a) a nikoli písm. b) tr. ř.

Naproti tomu porušil krajský soud v Hradci Králové zákon, když po důvodném zrušení výše označeného rozsudku okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 2. 1972 dále rozhodl, že se podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrací tomuto okresnímu soudu k dalšímu řízení. Podle ustanovení § 259 odst. 1 tr. ř. je zapotřebí postupovat tehdy, když po zrušení napadeného rozsudku nebo některé jeho části je nutno učinit ve věci rozhodnutí nové. O takový případ v dané věci nejde, neboť do té doby, než by byl v předepsaném řízení původní pravomocný rozsudek zrušen celý nebo v některé části, nemohl žádný soud pokračovat v trestním stíhání obviněného. Pokud by však v předepsaném řízení k úplnému nebo částečnému zrušení původního rozsudku došlo, vyplynula by přímo z této skutečnosti, při splnění všech dalších zákonných podmínek, povinnost ve věci dále jednat a rozhodnout.