Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 16.05.1972, sp. zn. 5 Cz 8/72, ECLI:CZ:NS:1972:5.CZ.8.1972.1

K zachování lhůty 15 dnů k vydání nového kárného opatření ( § 81 odst. 4 zák. práce) je třeba, aby v této lhůtě bylo rozhodnutí o uložení kárného opatření pracovníku doručeno.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze 16. 5. 1972, 5 Cz 8/72)

Navrhovatel se domáhal zrušení kárného opatření, které mu bylo uloženo ředitelem podniku D. P. v O. dne 17. 2. 1970 a kterým byl převeden na dobu tří měsíců na méně placenou práci. Poukazoval na to, že tímto rozhodnutím vedoucího organizace bylo porušeno ustanovení § 81 odst. 4 zák. práce, neboť s tímto rozhodnutím byl seznámen až po uplynutí lhůty 15 dnů uvedené ve zmíněném ustanovení. Dále namítal, že toto rozhodnutí se neřídilo pokyny obsaženými v usnesení soudu, jímž bylo původně uložené kárné opatření zrušeno.

Okresní soud v Ostravě kárné opatření potvrdil, když zjistil, že předchozí usnesení téhož soudu o zrušení původního kárného opatření bylo organizaci doručeno 3. 2. 1970 a dne 17. 2. 1970 bylo vydáno toto nové kárné opatření. Byla tedy zachována lhůta 15 dnů uvedená v ustanovení § 81 odst. 4 zák. práce a i jinak shledal soud prvního stupně uložené kárné opatření v souladu se zákonem.

Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem ČSR, tak, že tímto usnesením soudu prvního stupně byl porušen zákon.

Z odůvodnění:

Podle ustanovení § 81 odst. 4 zák. práce (úplné znění zákona se změnami a doplňky bylo vyhlášeno pod č. 42/1970 Sb.) může vedoucí organizace uložit nové kárné opatření jen do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí komise pro pracovní spory nebo soudu o zrušení rozhodnutí o uložení kárného opatření nabylo právní moci. Podle ustanovení § 79 odst. 5 zák. práce rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se pracovníku. Lhůta 15 dnů, během níž může vedoucí organizace nové kárné opatření uložit, sleduje ten cíl, aby kárné opatření působilo bezprostředně poté, co pracovník pracovní kázeň porušil. To vyžaduje i výchovný účel, který je základní zásadou při ukládání kárných opatření ( § 77 odst. 1 zák. práce). Účel ustanovení § 81 odst. 4 zák. práce by byl zmařen, kdyby v této lhůtě nebylo písemné vyhotovení kárného opatření pracovníku také doručeno, jak to vyžaduje ustanovení § 79 odst. 5 zák. práce. Nutno tedy v pojmu uložení nového kárného opatření podle ustanovení § 81 odst. 4 zák. práce rozumět i písemné vyhotovení tohoto kárného opatření a jeho doručení pracovníku.

V projednávané věci usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo původní kárné opatření zrušeno, nabylo právní moci 3. 2. 1970. Navrhovatel tvrdí, že nové kárné opatření mu bylo doručeno až 21. 2. 1970, tedy po uplynutí patnáctidenní lhůty. Tuto skutečnost organizace nepopírá, soud prvního stupně neučinil ovšem v tomto směru potřebná skutková zjištění, když vycházel zřejmě z jiného právního názoru. Je proto nutné řízení doplnit potřebným dokazováním o tom, kdy bylo navrhovateli nové kárné opatření doručeno. Bude-li zjištěno, že se tak stalo po uplynutí patnáctidenní lhůty uvedené v ustanovení § 81 odst. 4 zák. práce, pak se tak stalo v rozporu s tímto ustanovením a bylo by nutno toto nové kárné opatření jako nezákonné zrušit.

Porušil tedy soud prvního stupně zákon v ustanoveních § 6 a § 120 odst. 1 o. s. ř. v souvislosti s ustanovením § 81 odst. 4 zák. práce.