Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 17.04.1972, sp. zn. 6 Tz 34/71, ECLI:CZ:NS:1972:6.TZ.34.1971.1

K naplnění znaků přečinu proti majetku v socialistickém vlastnictví podle § 3 odst. 2 zák. č. 150/1969 o přečinech nestačí pouhá skutečnost, že pachatel nedbalostním jednáním způsobil na takovém majetku škodu nepřevyšující 5000 Kčs, ale vyžaduje se též, aby se tak stalo způsobem svědčícím o neodpovědném postoji pachatele k socialistickému vlastnictví.

Naplnění tohoto zákonného znaku lze dovodit nejen z celkového vztahu pachatele k socialistickému vlastnictví, jak se projevoval v jeho předchozím životě a jednání, ale též ze samého skutku, jestliže byl spáchán takovým způsobem, že to samo o sobě dostatečně svědčí o neodpovědném postoji pachatele k majetku v socialistickém vlastnictví.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 17. dubna 1972 sp. zn. 6 Tz 34/71.)

Rozsudkem okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. května 1971 sp. zn. 3 Ta 90/71 byl obviněný uznán vinným přečinem proti majetku v socialistickém vlastnictví podle § 3 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb. za to, že dne 13. 2. 1971 při jízdě traktorem v polesí Lovčice si počínal tak neopatrně, že poškodil 2 lesní stromky a 10 m drátěného plotu lesní školky a způsobil tak lesnímu závodu škodu 600 Kčs.

Obviněnému byl podle § 3 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb. s použitím § 43 a § 44 tr. zák. uložen trest nápravného opatření v trvání 2 měsíců se srážkou 10 z odměny za práci.

K stížnosti pro porušení zákona podané ve prospěch obviněného ministrem spravedlnosti ČSR zrušil Nejvyšší soud ČSR napadený rozsudek a obviněného zprostil obvinění podle § 226 písm. b) tr. ř.

Z odůvodnění:

Skutková zjištění učiněná okresním soudem na podkladě dokazování při hlavním líčení jsou správná. Podle nich nebyla vyvrácena obhajoba obviněného, že z příkazu JZD svážel traktorem klestí z polesí pro členy uvedeného JZD. Při jízdě lesem kolem oplocené školky patřící lesnímu závodu zachytilo kolo valníku o pařez, čímž se valník smekl více do strany a klestím byl stržen drátěný plot u školky v délce asi 10 metrů; dále byly poškozeny dva stromy. O tom, že k těmto následkům došlo, obviněný ani nevěděl. Lesní závod vyčíslil způsobenou škodu na 600 Kčs.

Přečinu proti majetku v socialistickém vlastnictví podle § 3 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb. se dopustí, kdo z nedbalosti způsobem svědčícím o neodpovědném postoji k socialistickému vlastnictví způsobí na takovém majetku škodu nepřevyšující částku 5000 Kčs. K naplnění znaků tohoto přečinu tedy nestačí, aby pachatel zaviněným jednáním způsobil škodu na majetku v socialistickém vlastnictví nepřevyšující uvedenou částku, ale vyžaduje se, aby se tak stalo způsobem svědčícím o neodpovědném postoji pachatele k takovému majetku.

K tomu je třeba hodnotit celkový vztah pachatele k majetku, který je v socialistickém vlastnictví. V tom směru z provedených důkazů vyplynulo, že obviněný pracuje jako traktorista místního JZD, dosud nebyl trestán soudem ani jinak postihován, má velmi dobrou pověst. To vyplývá ze zprávy MNV. Podle sdělení JZD má obviněný dobrou pracovní morálku, smysl pro zodpovědnost, je považován za spolehlivého pracovníka; je klidné povahy, pracovní příkazy plní dobře, má dobrý poměr k ostatním členům JZD. Jako svobodný žije s rodiči; celá rodina má velmi dobrou pověst.

Z těchto uvedených skutečností nelze shledat takové povahové rysy obviněného, z nichž by bylo možno usoudit, že nemá dobrý vztah k majetku, který je v socialistickém vlastnictví. Naopak v těchto souvislostech nelze nechat bez povšimnutí, že obviněný sám, aniž k tomu byl vyzván, zašel před projednáním věci na správu zmíněného lesního závodu a škodu vyčíslenou ve výši 600 Kčs dobrovolně uhradil. To je třeba zdůraznit zvláště proto, že obviněný tuto škodu způsobil z nedbalosti při výkonu svého zaměstnání, takže poškozený podnik nemohl v trestním řízení proti němu uplatňoval nároky na náhradu škody a mohl je uplatňovat jen vůči JZD.

Nicméně nelze vyloučit, že již konkrétní jednání pachatele samo o sobě může být tak výrazným projevem neodpovědnosti pachatele vůči majetku v socialistickém vlastnictví, že tento zákonný znak lze dovodit již ze samého skutku.

Avšak ani ve způsobu provedení činu nelze v dané věci usoudit na způsob svědčící o neodpovědném postoji obviněného k majetku, který je v socialistickém vlastnictví. Obviněný řídil traktor s valníkem, který byl naložen klestím; již jízda v lese, zejména vyhýbání se stromům, je pro řidiče náročnější, nehledě ke ztíženým podmínkám jízdy v porostu, v němž nerovnosti, popř. jiné překážky (např. kameny, pařezy apod.), spíše zanikají. Pokud obviněný nepřizpůsobil jízdu uvedeným ztíženým podmínkám a zejména projížděl v těsné blízkosti drátěného plotu školky, který v důsledku najetí kolem valníku na pařez a tím vzhledem k vychýlení valníku zachytil a poškodil, je naplněna nedbalost uvedená v ustanovení § 5 písm. b) tr. zák.; nejde však vzhledem k posléze uvedeným skutkovým okolnostem současně o takové jednání, které ukazuje na neodpovědný postoj obviněného vůči majetku v socialistickém vlastnictví, aby byl naplněn i uvedený znak přečinu proti majetku v socialistickém vlastnictví podle § 3 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb.

Z uvedeného je tedy nepochybné, že čin, z něhož byl obviněný obviněn, není přečinem a že při správném právním posouzení žalovaného skutku obviněný měl být podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn z obvinění uvedeného v návrhu na potrestání.