Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 08.05.1970, sp. zn. 7 Co 205/70, ECLI:CZ:KSHK:1970:7.CO.205.1970.1

Právní věta:

Přibrání konzultanta ustanoveným znalcem k posuzování dílčích otázek posudku (§ 10 odst. 2, § 18 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb.) znamená společné projednání těchto otázek znalcem s další osobou, která má přibližně stejnou odbornou úroveň jako ustanovený znalec. Součinnost konzultanta se znalcem při vypracování posudku není přípravnou prací ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 vyhl. č. 37/1967 Sb. Nelze proto při posuzování výše nákladů účtovaných znalcem, spojených s přibráním konzultanta, vycházet z odměny za přípravné práce ve smyslu ustanovení § 23 vyhlášky č. 37/1967 Sb.

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Krajský soud v Hradci Králové
Datum rozhodnutí: 08.05.1970
Spisová značka: 7 Co 205/70
Číslo rozhodnutí: 17
Rok: 1971
Sešit: 1
Typ rozhodnutí: Usnesení
Heslo: Podílnictví, Přečiny, Trestný čin, Zavinění
Předpisy: 140/1961 Sb. § 132
§ 132
§ 136 150/1969 Sb. § 11
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Okresní soud v Ústí nad Orlicí určil odměnu ustanoveného znalce-lékaře.

K odvolání znalce, který nesouhlasil se stanovením náhrady nákladů, spojených s přibráním konzultanta, a poukazoval na to, že práce vykonané konzultantem jsou pracemi odbornými, které vyžadují kvalifikaci a dlouholetou praxi, a že na kvalitě těchto prací je závislá i hodnota posudku, krajský soud v Hradci Králové zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí.

Z odůvodnění:

Podle ustanovení § 10 odst. 2 zák. č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících je znalec oprávněn přibrat k posouzení zvláštních dílčích otázek konzultanta, jestliže to vyžaduje povaha věci. Musí to však spolu s důvody uvést v podaném posudku. Jestliže soud, který znalce k vypracování znaleckého posudku ustanovil, s přibráním konzultanta vyslovil souhlas, má znalec nárok na náhradu nákladů s tím spojených ( § 18 odst. 2 téhož zákona).

Soud prvního stupně měl za to, že znalec má i v tomto případě nárok na odměnu ve výši 5 Kčs za 1 hodinu práce konzultanta ve smyslu § 23 odst. 1 vyhl. č. 37/1967 Sb., vydané k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

Již v pojmu konzultant je zřejmé, že nejde o osobu vykonávající pro znalce pouze práce přípravné ve smyslu § 24 odst. 4 vyhl. č. 37/1967 Sb. Konzultace znamená posouzení daných skutečností osobami na přibližně stejné odborné úrovni. To vyplývá z ustanovení § 10 zák. č. 36/1967 Sb., které možnost přibrání konzultanta znalcem upravuje. Proti použití sazby 5 Kčs za 1 hod. práce podle § 23 shora zmíněné vyhlášky však mluví i ustanovení § 18 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících, podle něhož má znalec právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem. Odporovalo by proto tomuto ustanovení přiznání náhrady nákladů spojených s přibráním konzultanta sazbou odměny za přípravné práce, kdyby znalec prokázal, že v souvislosti s přibráním konzultanta vynaložil účelně částku vyšší.

Soud prvního stupně nezjistil pro úpravu znalečného všechny potřebné podklady. Především nebylo z obsahu spisu zřejmé, zda s přibráním konzultanta vyslovil soud prvního stupně souhlas či nikoliv. Pokud se tak i stalo, bude dále třeba, aby znalec sdělil soudu prvního stupně důvody, pro které konzultanta přibral, které práce konzultant vykonal, jakož i stupeň jeho odbornosti, a aby po případě také sdělil (nejde-li o konzultanta ve smyslu § 10 zákona o znalcích a tlumočnících), jak je za práce odborného charakteru svým zaměstnavatelem odměňován. Až po takto doplněném řízení bude moci soud prvního stupně o znalečném rozhodnout.