Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 29.11.1968, sp. zn. 6 Co 218/68, ECLI:CZ:KSBR:1968:6.CO.218.1968.1
Právní věta: |
Jinými peněžitými pohledávkami ve smyslu § 312 odst. 1 o. s. ř. jsou toliko pohledávky, které má povinný proti třetím osobám, nikoli snad i pohledávky, které má povinný proti oprávněnému. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Krajský soud v Brně |
Datum rozhodnutí: | 29.11.1968 |
Spisová značka: | 6 Co 218/68 |
Číslo rozhodnutí: | 10 |
Rok: | 1970 |
Sešit: | 1 |
Typ rozhodnutí: | Rozhodnutí |
Heslo: | Výkon rozhodnutí |
Předpisy: | 99/1963 Sb. § 312 |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních |
Sbírkový text rozhodnutí
Okresní soud Brno-město nařídil usnesením z 29. 7. 1968 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 500,65 Kčs výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky ve výši 700,- Kčs, kterou má povinný proti oprávněnému. K odvolání povinného změnil krajský soud v Brně usnesením z 29. 11. 1968 usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh oprávněného na výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného proti oprávněnému zamítl. Z odůvodnění: Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky než pohledávky z účtu u peněžního ústavu se provede zákazem výplaty pohledávky povinnému, a to i tehdy, jestliže se pohledávka povinného stane splatnou teprve v budoucnu. Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného jen do výše pohledávky oprávněného, pro kterou byl nařízen, a jejího příslušenství ( § 312 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Peněžitými pohledávkami ve smyslu § 312 odst. 1 o. s. ř. jsou jen pohledávky, které má povinný proti třetím osobám, tj. proti jiným osobám než proti oprávněnému. I když občanský soudní řád nevymezuje pojem jiné peněžité pohledávky výslovně takto, svědčí pojetí a povaha tohoto prostředku výkonu rozhodnutí tomu, že zákon (srov. § 313 až 315 o. s. ř.) předpokládá, že dlužníkem povinného je třetí osoba. To znamená, že nejsou a ani nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí pohledávky, které má povinný proti oprávněnému; takové pohledávky nemůže oprávněný sám proti sobě zabavit. Ostatně není třeba, aby takovou možnost měl, protože v podstatě stejného účinku může docílit započtením proti pohledávce povinného. Jestliže by bylo započtení nepřípustné proto, že by šlo o pohledávku, kterou nelze postihnout výkonem rozhodnutí ( § 97 odst. 1 o. z., poslední věta), nedosáhl by oprávněný uspokojení ani výkonem rozhodnutí; nedosáhl by oprávněný uspokojení ani výkonem rozhodnutí; o tento nebo o jiný případ vyloučení započtení však v této věci nejde. Z těchto důvodů pochybil soud prvního stupně, když nařídil výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky při totožnosti osob oprávněného a dlužníka povinného; proto krajský soud z podnětu odvolání, leč z jiných důvodů, usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl. |