Usnesení Nejvyššího soudu ČSR ze dne 16.04.1969, sp. zn. Ntdr 14/69, ECLI:CZ:NS:1969:NTDR.14.1969.1

K otázce místní příslušnosti soudů k provedení přezkumného řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci.

Podal-li obviněný návrh na zahájení přezkumného řízení u některého z několika soudů, které jsou podle § 3 odst. 3 zák. č. 82/1968 Sb. ve spojení s § 18 odst. 1 tr. ř. místně příslušné k řízení, koná přezkumné řízení tento soud a nemůže se dovolávat současné místní příslušnosti jiných soudů jako důvodu pro postoupení věci ( § 22 tr. ř. per. analog.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze 16. dubna 1969 sp. zn. Ntdr 14/69.)

Nejvyšší soud rozhodl ve sporu o příslušnost, že ok projednání návrhů jedenácti obviněných na zahájení přezkumného řízení podle druhého oddílu zákona o soudní rehabilitaci je příslušný zvláštní senát krajského soudu v Hradci Králové.

Z odůvodnění:

U zvláštního senátu krajského soudu v Hradci Králové podalo jedenáct obviněných návrh na zahájení přezkumného řízení podle zák. č. 82/1968 Sb. ohledně rozsudku býv. státního soudu v Praze.

Zvláštní senát krajského soudu v Hradci Králové usnesením ze 17. ledna 1969 sp. zn. 12 Tr 36/68 postoupil podle § 3 odst. 3 zák. č. 82/1968 Sb. návrhy všech obviněných zvláštnímu senátu městského soudu v Praze, jako místně i věcně příslušnému. Při posuzování místní příslušnosti zvláštní senát krajského soudu vycházel z toho, že obviněný A jako hlavní pachatel a inspirátor páchal svoji trestnou činnost převážně v Praze, a že je prodo dána vzhledem k ustanovení § 3 odst. 3 cit. zák. a § 18 odst. 1 tr. ř. místní příslušnost zvláštního senátu městského soudu v Praze.

Vzhledem k tomu, že zvláštní senát městského soudu v Praze se neztotožnil s názorem vysloveným v uvedeném rozhodnutí, předložil věc Nejvyššímu soudu, aby podle § 24 tr. ř. rozhodl tento spor o příslušnost.

Nejvyšší soud zjistil z obsahu spisu býv. státního soudu, že trestná činnost, pro kterou byli všichni obvinění uznáni vinnými, spočíval podle odsuzujícího rozsudku v organizování protistátních skupin ve východních Čechách, kde se do této činnosti zapojila řada tam žijících a působících osob. Obviněný A označený rozsudkem jako hlavní pachatel a organizátor těchto skupin, vyvíjel svou činnost jednak v Praze, kde se stýkal s dalšími obviněnými, jednak na různých místech dnesního Východočeského kraje, kam dojížděl. Posuzováno z hlediska § 18 odst. 1 tr. ř., nelze proto Prahu označit jako jediné místo, kde byl trestný čin spáchán. Vzhledem k tomu, že současně a stejně intenzívně, ba dokonce ve větším rozsahu, probíhala činnost obviněných i v jiných místech, převážně na území Východočeského kraje, je nutno míti za to, že trestné činy, za které byli obvinění odsouzeni, zakládají z hlediska § 18 odst. 1 tr. ř. místní příslušnost jak městského soudu v Praze, tak i krajského soudu v Hradci Králové.

Z ustanovení § 3 odst. 3 zák. č. 82/1968 Sb., řešícího místní příslušnost soudu k řízení podle druhého oddílu tohoto zákona, vyplývá nutnost posuzovat otázku příslušnosti podle dnes platných ustanovení trestního řádu. V souzeném případě jde o místní příslušnost několika soudů ve smyslu § 22 tr. ř. Toto ustanovení řeší pouze příslušnost k řízení po podání obžaloby v tom smyslu, že příslušným k řízení z několika místně i věcně příslušných soudů je ten, u kterého podal prokárátor obžalobu. Pro účely rozhodnutí o místní příslušnosti k řízení o návrhu na zahájení přezkumného řízení je proto nutno vyložit toto ustanovení analogicky tak, že pokud obviněný podal návrh na zahájení řízení u některého z několika příslušných soudů, koná přezkumné řízení tento soud, který se pak nemůže dovolávat současné příslušnosti jiných soudů jako důvodu k postoupení věci.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud neshledal v souzeném případě ani žádný z důležitýcy důvodů k případnému odnětí a přikázání věci jinému soudu ve smyslu § 25 tr. ř., rozhodl, že příslušným k projednání podaných návrhů na zahájení přezkumného řízení je zvláštní senát krajského soudu v Hradci Králové.