Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.03.1968, sp. zn. 4 Co 61/68, ECLI:CZ:KSCB:1968:4.CO.61.1968.1

Nebyla-li při uzavírání smlouvy o opravě věci určena cena, nebyla smlouva o opravě věci uzavřena platně; opravila-li organizace věc, plnila na základě neplatného právního úkonu a má právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu.

(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 20. 3. 1968, 4 Co 61/68.)

Okresní soud v Táboře vyhověl rozsudkem ze 14. 11. 1967 do částky 576,50 Kčs žalobě, kterou se žalobce (Komunální služby města B.) domáhal na žalovaném zaplacení částky 831 Kčs, představující podle tvrzení žalobce nedoplatek fakturované ceny za opravu vozidla žalovaného provedenou žalobcem. Částečné zamítnutí žaloby (do částky 254,50 Kčs) odůvodnil okresní soud tím, že podle znaleckého posudku byla oprava vozidla provedena poněkud nehospodárně.

Žalovaný navrhoval v odvolání, aby byla žaloba zamítnuta zcela. Zdůrazňoval, že vzhledem k nízké kvalitě opravy a k projevujícím se závadám zaplatil již žalobci dostatečně. Poukazoval i na to, že při jednání mezi ním a pracovníkem žalobce J. B. při uzavírání smlouvy o opravě věci byla výše ceny určena odhadem částkou asi 1.000 Kčs (bez odměny cca 200 Kčs za provedení výbrusu). Žalobce trval ve svém vyjádření k odvolání žalovaného na tvrzení, že výše ceny nebyla vůbec sjednávána.

Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozsudek z 20. 3. 1968 rozsudek soudu prvního stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Odvolací soud přezkoumal celý rozsudek soudu prvního stupně ve smyslu § 212 o. s. ř. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Soud prvního stupně konstatoval výslovně, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla při sjednání opravy vozidla žalovaného dohodnuta ani cena, ani lhůta k provedení opravy. Tyto okolnosti významné pro posouzení právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným však blíže neobjasňoval; vycházel z toho, že byla smlouva o opravě věci uzavřena platně a že z toho plyne povinnost žalovaného k zaplacení ceny služby.

Úkolem soudu prvního stupně bylo, aby zkoumal v prvé řadě, zda byla cena určena při uzavírání smlouvy o opravě věci tak, jak to vyžaduje ustanovení § 229 o. z., popř. § 231 odst. 1 o. z., či nikoli. Žalobce popíral jakékoli určení ceny; žalovaný uváděl nejprve, že byla cena určena odhadem pracovníkem žalobce A. T., na něhož ho odkázal pracovník žalobce J. B., v odvolání potom, že byla cena určena odhadem přímo pracovníkem žalobce J. B. Za tohoto stavu bylo nutno provést výslech svědka J. B., popř. další vhodné důkazy, a po zhodnocení všech důkazů v jejich souhrnu vyvodit přesvědčivý skutkový závěr v tom směru, zda byla či nebyla určena cena služby při uzavírání smlouvy o opravě věci.

Jestliže by se po doplnění řízení ukázalo, že byla cena určena při uzavírání smlouvy o opravě věci ve smyslu § 229 o. z., popř. § 231 odst. 1 o. z., došlo bez pochyby k uzavření platné smlouvy o opravě věci (a o nároku žalobce lze rozhodovat jako o nároku na zaplacení ceny služby). Jestliže by se naopak po doplnění řízení ukázalo, že nebyla cena určena při uzavírání smlouvy o opravě věci vůbec, nedošlo k uzavření platné smlouvy o opravě věci (a nevznikl závazek vyplývající z takové smlouvy). Protože však žalobce plnil žalovanému (provedl opravu jeho vozidla), bylo by nutno posoudit vztah mezi žalobcem a žalovaným podle předpisů o neoprávněném majetkovém prospěchu ( § 451 a násl. o. z.). Prospěch, který získal žalovaný z jednání žalobce, záležel ve výkonech. To znamená, že se za něj poskytuje peněžitá náhrada ( § 458 odst. 1 o. z.), která se však nerovná ceně účtované podle cenových předpisů (srov. § 229 o. z.), nýbrž – se zřetelem k zásadě § 452 o. z. – jen skutečnému prospěchu žalovaného.