Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 27.06.1968, sp. zn. 7 Cz 49/68, ECLI:CZ:NS:1968:7.CZ.49.1968.1

Nejde-li o případ, kdy bylo opravnému prostředku plně vyhověno novým rozhodnutím příslušného orgánu (srov. § 92 odst. 7 zák. č. 101/1964 Sb.), lze vzít zpět opravný prostředek proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení (nyní Správy důchodů), o němž rozhoduje soud, vždy jen se souhlasem soudu; ustanovení § 96 odst. 3 o. s. ř. tu není použitelné.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 6. 1968, 7 Cz 49/68.)

Proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení z 12. 5. 1957 zamítajícímu žádost o přiznání starobního důchodu podal navrhovatel opravný prostředek, který vzal před zahájením jednání krajského soudu dne 18. 10. 1967 zpět.

Krajský soud v Brně vzal usnesením z téhož dne zpětvzetí opravného prostředku navrhovatele na vědomí a řízení zastavil; svůj postup odůvodnil jmenovitě ustanovením § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., podle něhož je zpětvzetí opravného prostředku před zahájením jednání bez dalšího účinné.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že byl usnesením krajského soudu porušen zákon a zrušil je.

Z odůvodnění:

Pro řízení o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů se použije podle § 244 odst. 1 o. s. ř. ustanovení tohoto zákona jen tehdy, není-li zvláštním předpisem stanoveno něco jiného. Občanský soudní řád má tedy ve vztahu k těmto zvláštním předpisům subsidiární povahu.

V řízení u soudu o opravných prostředcích proti rozhodnutím Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonných nárocích ve věcech důchodového zabezpečení je tedy třeba v případě, že došlo k zpětvzetí opravného prostředku, především zkoumat, zda zák. č. 101/1964 Sb. o sociálním zabezpečení má pro tento případ zvláštní ustanovení či nikoli. V § 92 odst. 7 cit. zák. je uvedeno, že opravný prostředek, o němž rozhoduje soud, lze vzít zpět bez jeho souhlasu, jestliže bylo navrhovateli novým rozhodnutím příslušného orgánu plně vyhověno. Protože toto ustanovení obsahuje speciální úpravu pro případ zpětvzetí opravného prostředku, který je jinak podle § 247 o. s. ř. návrhem na zahájení řízení u soudu, nelze použít obecného ustanovení § 96 odst. 3 o. s. ř. o tom, že souhlasu soudu není třeba, jestliže dojde k zpětvzetí návrhu dříve, než se začalo jednání. Tato odlišná úprava je vyvolána zvláštní povahou tohoto soudního řízení, které je řízením přezkumným, tedy řízením, kterému předcházelo již správní řízení.

Z toho, co bylo uvedeno, tedy vyplývá, že nejde-li o případ, kdy bylo opravnému prostředku plně vyhověno ( § 92 odst. 7 zák. č. 101/1964 Sb.), lze vzít zpět opravný prostředek, o kterém rozhoduje soud, vždy jen se souhlasem soudu, který musí před svým rozhodnutím zjistit, zda se vzetí návrhu (opravného prostředku) zpět nepříčí zájmu společnosti ( § 96 odst. 1, 2 o. s. ř.).

Pokud byl krajský soud v Brně jiného názoru, porušil svým rozhodnutím zákon v ustanoveních § 244 odst. 1, § 96 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 92 odst. 7 zák. č. 101/1964 Sb.