Rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24.01.1968, sp. zn. 6 Co 28/68, ECLI:CZ:KSUL:1968:6.CO.28.1968.1

Nedostatek ustanovení v občanském zákoníku o tom, kdy a za jakých předpokladů může být opatrovník osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům zproštěn jeho funkce, nebrání tomu, aby soud učinil takové opatření.

Podle § 193, 176 odst. 2 o. s. ř. rozhoduje o zproštění opatrovníka osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům jeho funkce předseda senátu usnesením, a to z důležitých důvodů, jmenovitě na základě zjištění, že opatrovník neplní řádně své povinnosti při péči o osobu, jíž byl ustanoven ( § 193, 178 odst. 1 o. s. ř.).

(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí nad Labem z 24. 1. 1968, 6 Co 28/68.)

Okresní soud v České Lípě rozhodl rozsudkem ze 17. 11. 1967, že se V. S. – dříve zbavená způsobilosti k právním úkonům – nadále toliko omezuje ve způsobilosti k právním úkonům; současně zprostil dosavadního oaptrovníka V. S. jeho funkce a ustanovil jí nového opatrovníka.

K odvolání, které směřovalo jen proti výroku o zproštění dosavadního opatrovníka V. S. jeho funkce, potvrdil krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek soudu prvního stupně.

Z odůvodnění:

Z ustanovení občanského soudního řádu (jmenovitě z § 176 odst. 1 a 2) plyne, že event. zproštění opatrovníka nezletilého jeho funkce z hlediska § 82 zák. o rod. rozhoduje předseda senátu usnesením (srov. § 152 odst. 1 o. s. ř.). Nejde totiž o věc péče o nezletilého uvedenou v § 176 odst. 1 o. s. ř., v níž rozhoduje senát, nýbrž o jednu z ostatních věcí péče o nezletilé ve smyslu § 176 odst. 2 o. s. ř., v níž rozhoduje předseda senátu.

V opatrovnickém řízení podle § 192 a násl. o. s. ř. (tedy i v daném případě) platí ustanovení § 176 o. s. ř. obdobně ( § 193 o. s. ř.). To znamená, že o zproštění opatrovníka osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům jeho funkce rozhoduje rovněž předseda senátu usnesením; není pochopitelně na závadu, jestliže – jak učinil i soud prvního stupně – rozhodne senát a pojme své rozhodnutí do rozsudku.

Procesní předpisy pamatují tak v dostatečné míře na úpravu řízení o zproštění opatrovníka jeho funkce, do níž byl ustanoven stejně jako dosavadní opatrovník V. S. podle § 27 odst. 2 o. z. Avšak občanský zákoník postrádá – na rozdíl od zákona o rodině, který připouští v § 82 zproštění opatrovníka jeho funkce z důležitých důvodů i bez návrhu – ustanovení o možnosti a podmínkách zproštění opatrovníka jeho funkce.

Z okolnosti, že občanský zákoník neobsahuje na rozdíl od zákona o rodině ustanovení o tom, kdy a za jakých předpokladů může být opatrovník osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům zproštěn jeho funkce, nelze pochopitelně vyvozovat, že soud není oprávněn k takovému opatření; vždyť někdy se vytvoří stav, kdy je takové opatření dokonce nutností. Z toho vyplývá, že – obdobně jako v případě zproštění opatrovníka nezletilého jeho funkce – rozhodne soud o event. zproštění opatrovníka ustanoveného podle § 27 odst. 2 o. z. jeho funkce z důležitých důvodů, jmenovitě na základě zjištění, že opatrovník neplní řádně své povinnosti při péči o osobu, jíž byl ustanoven ( § 193, 178 odst. 1 o. s. ř.).

V projednávané věci shledával soud prvního stupně důležité důvody pro zproštění dosavadního opatrovníka V. S. jeho funkce v tom, že opatrovník, který bydlí velmi daleko od bydliště V. S., nejednal vždy v souladu se zájmy V. S., samotná V. S. nemá k němu důvěru a navíc ani soud nemá s ním dobré zkušenosti.

Krajský soud zdůrazňuje k tomu, že i znalec – který podával posudek o zdravotním stavu V. S. – upozornil na nedobrý vztah mezi V. S. a dosavadním opatrovníkem (matkou V. S.) a doporučil soudu k úvaze otázku ustanovení nového opatrovníka. V. S. žije u otce, jemuž důvěřuje a jehož občanská pověst je příznivá, v Č. L.; tam je vázána nyní nejen bytem, ale i tím, že hodlá uzavřít manželství (dostala již povolení) s mužem, s nímž očekává narození dítěte. Dosavadní opatrovník uvedl sice, že se chce přestěhovat též do Č. L., ale jde o okolnost nejistou, nehledě k tomu, že se v záměru dosavadního opatrovníka projevuje zřetelně především vlastní zájem (vztah k bytu, k bytovému zařízení atp.), nikoli zájem V. S.

Za tohoto stavu dospěl i krajský soud k přesvědčení, že jsou dány důležité důvody pro zproštění dosavadního opatrovníka V. S. jeho funkce a pro ustanovení nového opatrovníka.