Rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 07.02.1966, sp. zn. 4 To 558/66, ECLI:CZ:KSUL:1966:4.TO.558.1966.1

Projednání věci podle zák. č. 58/1965 Sb. před okresním soudem předpokládá, že předchozí postižení osoby pro provinění, přestupek nebo trestný čin, ve smyslu § 1 písm. a) cit. zákona, bylo v době spáchání nového činu pravomocné.

(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí n. Labem – 4 To 558/66.)

Rozsudkem okresního soudu v L. z 26. 8. 1966 sp. zn. 1 T 275/66 byl A uznán vinným proviněním proti pracovní kázni podle § 21 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb. a § 1 zák. č. 58/1965 Sb., kterého se dopustil tím, že od 10. března do 15. května 1966 nikde nepracoval a nechal se živit svojí matkou a mladší sestrou, ač již byl pro takové provinění postižen místním lidovým soudem v L. dne 7. února 1966 pokutou 100,- Kčs.

Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání A zrušil rozsudek okresního soudu a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí.

Z odůvodnění:

Okresní soud nezjistil všechny okolnosti významné pro rozhodnutí. Provinění nebo přestupky uvedené v § 1 zák. č. 58/1965 Sb. projedná okresní soud, jsou-li splněny podmínky tam uvedené pod písm. a) i b). Prvý soud vycházel ze skutečnosti, že rozhodnutím místního lidového soudu v L. ze dne 7. února 1966 sp. zn. M 12/66 byl A postižen pro provinění stejného druhu pokutou 100,- Kčs. Dále bral v úvahu též posudek založený ve spisu, z jehož obsahu vyplývá, že A již v době, kdy chodil do základní školy byl značně neukázněný a pro neukázněnost byl vyloučen i ze Zemědělského učiliště v Z. Potom vystřídal několik zaměstnání, ale vždy byl pro časté absence propuštěn. Pro špatný poměr k poctivé práci nemá také dobrou pověst ani v místě bydliště.

Okresní soud si však neověřil, zda A věděl vůbec o tom, že byl MLS v L. postižen pro provinění proti pracovní kázni, ačkoliv tato okolnost je podstatná. Z přílohového spisu M 12/66 místního lidového soudu v L. lze spolehlivě zjistit ze zpátečního lístku doručenky, že A byl řádným způsobem vyrozuměn o tom, že 7. února 1966 bude projednáváno jeho provinění, ale nelze již spolehlivě zjistit, zda se dověděl jeho výsledek. V protokolu o jednání MLS je sice uvedeno jeho jméno i ostatní osobní data, ale jinak nelze spolehlivě usoudit, že byl jednání osobně přítomen, když v protokolu není uvedeno ani jeho vyjádření k věci. Ve spise není také žádný záznam nebo jiný důkaz, že by bylo A v případě, že se jednání nezúčastnil, rozhodnutí MLS doručeno. Není tedy jistoty, že si byl vědom toho, že byl již v posledním roce postižen MLS pro provinění stejného druhu, jaké je předmětem tohoto jednání. Předchozí postižení pro provinění ( § 1 zák. č. 58/1965 Sb.), jímž je pachateli dána výrazná výstraha o jeho nedovoleném jednání, musí být pravomocné. Nestačí proto takové rozhodnutí, které může provinilý napadnout odvoláním a jeho účinnost zvrátit. Ani před návrhem na stíhání ani v hlavním líčení nebyl A dotázán, zda byl při jednání u místního lidového soudu přítomen nebo zda mu bylo rozhodnutí místního lidového soudu doručeno a tyto okolnosti nejsou patrné ani ze spisu místního lidového soudu. Ani krajský soud nemohl tento nedostatek sám odstranit a proto napadený rozsudek zrušil a okresnímu soudu uložil, aby po zjištění, zda předchozí postižení pro provinění je pravomocné, věc znovu projednal a rozhodl.