Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.02.1966, sp. zn. 3 Co 23/66, ECLI:CZ:KSCB:1966:3.CO.23.1966.1

K nákladům spojeným s pořízením výbavičky je třeba přihlédnout při vyměřování výživného pro dítě.

Nárok neprovdané matky na výživné proti tomu, jehož otcovství nebylo dosud zjištěno, lze přiznat jen za podmínek § 95 zák. o rod.

(Rozsudek krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. února 1966, 3 Co 23/66.)

Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu, jíž se matka nezl. R. B. domáhala zaplacení nákladů na výbavičku pořízenou pro děcko, které se jí narodilo dne 21. 6. 1965, jednak nároku na výživné po dobu tří roků od narození děcka, než bude mít možnost svěřit je do péče mateřské školy, proti muži, jehož otcovství nebylo dosud zjištěno a je jen pravděpodobné.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek soudu prvého stupně potvrdil.

Z odůvodnění:

Odvolací soud po přezkoumání napadeného rozsudku shledal nezávadným zjištění, že probíhá spor o určení otcovství žalovaného k děcku navrhovatelky a že v tomto řízení bylo vydáno předběžné opatření, ukládající žalovanému povinnost přispívat na úhradu potřeb dítěte měsíčně 150,- Kčs. Z tohoto zjištění odvolací soud vychází.

Pokud jde o právní posouzení věci, odvolací soud se ztotožňuje s právním názorem okresního soudu, že nárok na úhradu výbavičky pro děcko je nárokem dítěte. Výbavička sama má zajistit děcku potřebné k jeho vývinu, tedy k uspokojení jeho osobních potřeb, takže náklady pořízení výbavičky nutno zahrnout pod výživné. Na výživné má nárok dítě pro osobě, která má podle zákona o právu rodinném povinnost mu výživné poskytovat.

Nemá tedy pravdu odvolatelka, uvádí-li, že kdyby nabyl právní moci rozsudek zamítající nárok matky, aby jí byla přiznána část nákladů na pořízení výbavičky, že by pak otec děcka nemusel na výbavičku ničím přispět. S náklady na její pořízení nutno počítat při vyměřování výživného pro děcko a výživné má být stanoveno od narození děcka takovou částkou, aby z ní byly uhraženy přiměřené náklady výbavičky v dohledné době (obyčejně tak do jednoho roku od narození dítěte). Zajistila-li matka děcku výživné i pořízením výbavičky a je-li třeba po zahájení řízení o určení otcovství zatímně upravit poměry účastníků, pak může soud vydat předběžné opatření ( § 102 o. s. ř.), jsou-li pro to zákonné podmínky uvedené v § 74 a násl. o. s. ř. Lze se tedy domáhat vydání předběžného opatření v řízení o určení otcovství placením výživného v nezbytné míře, do níž lze zahrnout i náklady pořízení výbavičky. Jen v rámci předběžného opatření může děcko vymáhat náklady výbavičky proti muži, jehož otcovství nebylo ještě zjištěno.

Neodůvodněný je také požadavek placení výživného neprovdané matce proti tomu, jehož otcovství nebylo dosud zjištěno a je pravděpodobné. Nárok ten má matka jen za podmínek § 95 zák. o rod. Podle odst. 1 je otec dítěte povinen přispívat matce přiměřeně na úhradu výživy po 26 týdnů. Nárok ten má neprovdaná matka proti muži, který je otcem dítěte podle zákona o rodině, tedy jehož otcovství už bylo zjištěno způsobem, jaký zákon stanoví pro toto zjištění (souhlasné prohlášení rodičů nebo pravomocný rozsudek). Tak tomu v daném případě není. Zajištění úhrady uvedené v odst. 1 pak může soud uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné jen na návrh těhotné ženy. Tato podmínka v daném případě splněna není, jestliže matka požaduje výživné pro sebe až po narození děcka a dokonce po uplynutí doby pěti měsíců, ve kterých pobírala dávky v mateřství.

Právem tedy zamítl okresní soud návrh neprovdané matky, nelze-li jej opřít o žádný zákonný předpis.