Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 16.09.1965, sp. zn. 5 Cz 74/65, ECLI:CZ:NS:1965:5.CZ.74.1965.1
Právní věta: |
Při rozhodování o změně výživného je nutno provést srovnání okolností, důležitých pro určování výživného, jak v době dřívějšího, tak i nového rozhodování, a to na základě spolehlivých a úplných výsledků dokazování. |
Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
|
Nejvyšší soud ČSSR |
Datum rozhodnutí: | 16.09.1965 |
Spisová značka: | 5 Cz 74/65 |
Číslo rozhodnutí: | 72 |
Rok: | 1965 |
Sešit: | 9 |
Typ rozhodnutí: | Rozhodnutí |
Heslo: | Výživné, Výživné dítěte |
Předpisy: |
265/1949 Sb. § 39 § 120 § 132 § 41 § 50 § 73 94/1963 Sb. § 28 § 85 § 96 99/1963 Sb. § 6 |
Druh: | Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních |
Sbírkový text rozhodnutí
Č. 72/1965 sb. rozh.
Při rozhodování o změně výživného je nutno provést srovnání okolností, důležitých pro určování výživného, jak v době dřívějšího, tak i nového rozhodování, a to na základě spolehlivých a úplných výsledků dokazování. (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. září 1965, 5 Cz 74/65.) Usnesením okresního soudu v Olomouci byla nezletilá L. N. ponechána ve výchově matky Š. N., otci dítěte V. D. byla uložena povinnost placení výživného 400,- Kčs měsíčně, a to od 1. ledna 1963. Ke stížnosti otce změnil krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvého stupně potud, že rozsah výživného určil částkou 330,- Kčs měsíčně. Dne 29. listopadu 1963 požádal otec o snížení tohoto výživného s odůvodněním, že ke dni 28. září 1963 skončil pracovní poměr a přešel do důchodu. Ze svého důchodu 1600,- Kčs měsíčně se prý stará ještě o manželku, která – vzhledem ke svému nepříznivému zdravotnímu stavu – je na něho výživou odkázána. Okresní soud v Olomouci neshledal ve věci důvodu ke snížení výživného a rozhodl tak, že rozsah výživného, určený usnesením krajského soudu v Ostravě, se nemění. Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil. Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutími okresního soudu v Olomouci i krajského soudu v Ostravě byl porušen zákon, a že se zrušují. Z odůvodnění: Předpokladem správného rozhodnutí soudu o změně úpravy práv a povinností rodičů k nezl. dětem ( § § 28, 50 odst. 2 zák. o rod., stejně § 41 zák. č. 265/1949 Sb. o právu rodinném) je spolehlivé zjištění změny poměrů. Zjištění změny poměrů je výsledkem srovnání poměrů, z nichž vycházel soud při rozhodování o dřívější úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem, s poměry v době nového rozhodování. Z toho plyne, že úkolem soudů, které posuzovaly důvodnost podnětu otce ke snížení výživného, bylo srovnání okolností, důležitých pro určování rozsahu výživného v době dřívějšího a nového rozhodování, a to na základě spolehlivých a úplných výsledků dokazování; tak však soudy obou stupňů nepostupovaly. Především se soudy nepřesvědčily o tom, jaké jsou současné schopnosti a možnosti otce přispívat na výživu nezletilé. Neprověřily jeho tvrzení, že neprobíhá důchod ve výši 1600,- Kčs měsíčně, ale – vzhledem ke zdanění důchodů – jen 1400,- Kčs měsíčně. Navíc se nezabývaly blíže údaji otce o tom, že má zvýšené životní náklady v souvislosti s nezbytnou potřebou dietního stravování, a že zajišťuje veškerou výživu své šedesátileté nemocné manželky. Stejně neúplným způsobem zjišťovaly soudy poměry matky. Ta měla podle obsahu spisů dříve invalidní důchod 822,- Kčs; nyní uvedla, že „její invalidní důchod činí 620,- Kčs, důchod po manželovi 202,- Kčs“. S tím se soudu spokojily a k ověření správnosti tvrzení matky neprovedly vhodný důkaz. Neobjasnily také, jaký je skutečný okruh osob, k nimž má matka nezletilé vyživovací povinnost. Ve spisu je toliko vyjádření matky, že se stará o čtyři děti; nezl. L. N., dále K. D., na jehož výživu přispívá jeho otec částkou 350,- Kčs měsíčně, nezl. Z. N., který má sirotčí důchod 280,- Kčs, a nezl. A. N., jehož otec prý z důvodů nemoci na výživu dítěte vůbec nepřispívá. Konečně soudy nezkoumaly, je-li matčin zdravotní stav nepříznivý, jak sama tvrdila, a má-li proto – podobně jako otec nezletilé – zvýšené životní náklady. Jen po zjištění uvedených okolností mohly soudy uvažovat o tom, došlo-li ke změně poměrů, která dovoluje změnu dřívějšího rozhodnutí o výživném, či nikoli, a o tom, odpovídá-li dříve určené výživné otce nynějším schopnostem a možnostem rodičů nezletilé a rozsahu jejích důvodných potřeb, popř. je-li na místě provedení nové úpravy tohoto výživného. Protože oba soudy provedly neúplné řízení, porušily zákon v ustanoveních § § 1 odst. 2, 59, 88 odst. 2, 93 o. s. ř. z roku 1950 (okresní soud v Olomouci), resp. § § 6, 120 odst. 1, 132 o. s. ř. (krajský soud v Ostravě) ve spojení s ustanoveními § § 41, 39 odst. 1, 73 zák. č. 265/1949 Sb. o právu rodinném (okresní soud v Olomouci), resp. § § 28, 50 odst. 2, 85, 96 zák. o rod. (krajský soud v Ostravě). |