Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 21.09.1965, sp. zn. 4 Cz 109/65, ECLI:CZ:NS:1965:4.CZ.109.1965.1

Rozhodnutí pro zrušení vyživovací povinnosti osvojitele k osvojenci je doba, kdy rozhodnutí o zrušení osvojení nabylo právní moci.

Teprve od tohoto okamžiku mají pokrevní rodiče ze zákona k dítěti vyživovací povinnost.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. září 1965, 4 Cz 109/65.)

Rozsudkem okresního soudu v Mostě bylo rozvedeno manželství L. L. a J. L.; nezl. Libuše, nar. 14. 5. 1961, která se narodila v tomto manželství, byla uvedeným rozhodnutím svěřena do výchovy otce s tím, že ten je povinen nést ze svého náklady výchovy a výživy dítěte. O výchově a výživě dalšího dítěte, nezl. Daniely, nar. 3. 2. 1953, která je dceru J. L. a podle usnesení okresního soudu v Č. L. osvojenkou jeho manželky, pro případ rozvodu rozhodnuto nebylo.

K dalšímu návrhu otce byly obě nezletilé děti svěřeny do výchovy otce a matce, provdané Š., bylo uloženo přispívat na výchovu a výživu nezl. Daniely 120,- Kčs a nezl. Libuše 80,- Kčs měsíčně, počínaje dnem 1. září 1963; mimoto matka pečovala ještě o další dceru ze svého dřívějšího manželství, na jejíž výživu otec tohoto dítěte přispíval.

K návrhu osvojitelky L. Š. bylo rozsudkem okresního soudu v Č. L. osvojení nezl. Daniely zrušeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci.

Již v průběhu řízení o zrušení osvojeneckého poměru mezi L. Š. a nezl. Danielou žádal otec o novou úpravu vyživovací povinnosti matky k nezl. Libuši s ohledem na důsledek zrušení osvojeneckého poměru k nezl. Daniele z hlediska vyživovací povinnosti. Rozsudkem okresního soudu v M., byla vyživovací povinnost matky L. Š. k nezl. Libuši zvýšena na 170,- Kčs měsíčně a to již od 1. 9. 1964. V důvodech svého rozhodnutí uvedl okresní soud, že změnu poměrů lze spatřovat v tom, že matce L. Š. odpadla zrušením osvojení vyživovací povinnost k nezl. Daniele a že potřeby nezl. Libuše se od poslední úpravy zvýšily.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že usnesením okresního soudu v Mostě byl porušen zákon a toto rozhodnutí zrušil.

Z odůvodnění:

Podle § 99 odst. 1 zák. o rod. může soud i bez návrhu změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti, změní-li se poměry. Takovou změnou je nepochybně i skutečnost, že osvojenecký vztah mezi povinnou osobou a oprávněným nezletilým dítětem, který zakládal vyživovací povinnost, byl zrušen. Rozhodujícím je však v takovém případě z hlediska zrušení vyživovací povinnosti teprve okamžik, kdy rozhodnutí o zrušení osvojení nabylo právní moci. Teprve tehdy vznikají znovu ve smyslu § 73 odst. 3 zák. o rod. vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou, to znamená, že teprve od tohoto okamžiku mají rodiče ze zákona k dítěti vyživovací povinnost.

Okresní soud Však tímto způsobem při rozhodování nepostupoval. Výživné k nezl. Libuši zvýšil již od 1. 9. 1964, ačkoliv rozhodnutí o zrušení osvojení nezl. Daniely nabylo právní moci až dne 6. 1. 1965. Teprve tímto dnem vznikla znovu vzájemná práva a povinnosti mezi nezl. Danielou a její matkou a teprve tímto dnem odpadla L. Š. vyživovací povinnost k této nezletilé. Nemohl proto soud, rozhodující o změně vyživovací povinnosti k nezl. Libuši zvýšit výživné od 1. 9. 1964, když k tomuto datu k žádné změně z hlediska osvojeneckého poměru nedošlo.

Zvýšení výživného z 80,- Kčs na 170,- Kčs od uvedeného data nemůže být však odůvodněno ani zvýšenými potřebami dítěte, poněvadž od poslední úpravy (provedené usnesením okresního soudu v Mostě) nemohly se potřeby dítěte tak podstatně zvýšit. Neměl tedy okresní soud podklady pro závěr, že ke dni 1. 9. 1964 došlo k takové změně poměrů, která by odůvodnila zvýšení výživného a zejména nikoli v takovém rozsahu, jak to bylo vyjádřeno v napadeném rozhodnutí.

V dalším řízení bude tedy na okresním soudu, aby náležitě uvážil na základě provedených zjištění, v jakém rozsahu a kdy došlo v možnostech matky na jedné straně a v potřebách dítěte na straně druhé ke změně poměrů, která je důvodem pro novou úpravu vyživovací povinnosti.

Okresní soud svým rozhodnutím porušil tak zákon v ustanoveních § § 6, 200 o. s. ř. a v ustanoveních § 96 odst. 1, 99 odst. 1 a 73 odst. 3 zák. o rod.