Rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 04.11.1964, sp. zn. 8 Co 437/64, ECLI:CZ:KSUL:1964:8.CO.437.1964.1

Právní věta:

K výkladu § 48 odst. 1 o. s. ř. o doručování písemností orgánům nebo organizacím.

Soud: Krajský soud v Ústí nad Labem
Datum rozhodnutí: 04.11.1964
Spisová značka: 8 Co 437/64
Číslo rozhodnutí: 18
Rok: 1965
Sešit: 1
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Doručování soudem, Řízení před soudem
Předpisy: 99/1963 Sb. § 48
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Okresní soud v Ústí nad Labem vyslovil povinnost žalované organizace zaplatit žalobci částku 3473,- Kčs s přísl., jinak žalobu zamítl.

Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl odvolání žalované organizace jako opožděné.

Z odůvodnění:

Rozsudek soudu prvého stupně byl žalované organizaci doručen dne 24. 7. 1964.

Soud prvého stupně postupoval při doručování rozsudku žalované organizaci správně podle ustanovení § § 158 odst. 2 o. s. ř. a 48 odst. 1 o. s. ř.

Z obsahu poštovní doručenky je patrno, že rozsudek byl žalovanému doručen poštovní (modrou) doporučenou zásilkou, jak to odpovídá předpisům o doručování do vlastních rukou. Přijetí písemnosti bylo na doručence potvrzeno parafou zaměstnance oddělení oprávněného k přijímání písemností a razítkem podniku, jímž byl pracovník podniku k tomuto účelu vybaven. Existenci tohoto oddělení podniku, oprávněného k přijímání poštovních zásilek, potvrzují ve svých výpovědích jak poštovní doručovatel F. K., tak i pracovnice podniku L. V. a R. F.

Na těchto skutečnostech nemění ničeho okolnost, že podle výpovědí L. V. a R. F. byl stejnopis doporučeného rozsudku předán z poštovního oddělení do oddělení právního až dne 25. 7. 64 a že tento den jako den doručení na stejnopise rozsudku znamenala pracovnice právního oddělení. Interní organizační opatření směřující k předání doručené písemnosti do příslušného dalšího oddělení nemá totiž pro posouzení doručení rozsudku v daném význam. Podle § 48 odst. 1 o. s. ř. bylo doručeno dnem, kdy písemnost byla převzata pracovníkem určeným v podniku k přijímání poštovních zásilek.

Okresnímu soudu pak nelze vytýkat, že rozsudek nedoručoval pracovníku podniku, který byl pověřen za žalovaného před soudem jednat. Z ustanovení § 20 odst. 1 obč. zák. a z ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že v takovém případě nejde o zastupování ve smyslu § 24 a násl. o. s. ř. Okresní soud doručoval proto rozsudek v souladu s ustanovením § 48 odst. 1 o. s. ř. na adresu žalovaného podniku a nikoliv na adresu pracovníka, který byl pověřen za podnik před soudem jednat. Opačný názor žalovaného, že by mělo být doručeno pověřenému pracovníku podle § 49 odst. 1 o. s. ř., není správný.

Podle provedených důkazů, zejména i podle sdělení poštovního úřadu ze dne 17. 9. 1964, byl rozsudek doručen dne 24. 7. 1964, takže 15denní lhůta k podání odvolání, o niž byli účastníci v rozsudku okresního soudu řádně poučení, uplynula dnem 8. srpna 1964 ( § 204 odst. 1 o. s. ř.). Odvolání podal žalovaný dne 10. srpna 1964, tedy opožděně.

Proto odvolání bylo pro opožděnost v neveřejném zasedání podle § § 218 odst. 1a ), 214 odst. 2a ) o. s. ř. zamítnuto.

Poznámka: Srov. Instrukci ministerstva spravedlnosti ze dne 18. 9. 1964 č. j. 991/64-L o účasti organizací a státu v soudním řízení a o jejich zastupování, uveřejněnou ve Sbírce instrukcí a sdělení ministerstva spravedlnosti roč. I., částka 10.