Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 03.07.1964, sp. zn. 3 Co 212/64, ECLI:CZ:KSCB:1964:3.CO.212.1964.1

Právní věta:

K výkladu § § 42, 43 odst. 2, 3 zák. o rod.

Soud:
Název soudu se může lišit od tištěné podoby Sbírky, a to z důvodu zpřehlednění a usnadnění vyhledávání.
Krajský soud v Českých Budějovicích
Datum rozhodnutí: 03.07.1964
Spisová značka: 3 Co 212/64
Číslo rozhodnutí: 2
Rok: 1965
Sešit: 1
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Výchova dítěte
Předpisy: 94/1963 Sb. § 42
§ 43 59/1964 Sb. § 7
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Okresní soud v Českých Budějovicích v řízení o výchově nezletilých dětí nařídil ochranný dohled OPD při ONV v Č. B.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí.

Z odůvodnění:

Soud prvního stupně zahájil sice řízení za platnosti dřívější právní úpravy, avšak v době rozhodování měl již přihlédnout k nové zákonné úpravě. Podle § 43 odst. 2 zák. o rodině, vyžaduje-li to zájem společnosti na řádné výchově dětí, může místní národní výbor učinit mimo jiné i taková opatření, že stanoví nad nezletilým dohled a provádí jej za součinnosti školy a společenských organizací v místě bydliště nebo na pracovišti. Podle odst. 3 tato opatření může učinit i soud.

Soud prvního stupně proto nepochybil, stanovil-li jako výchovné opatření dohled nad nezletilými dětmi. Jeho pochybení však spočívá ve výroku o provádění tohoto dohledu. Okresní soud se totiž nesprávně domnívá, že dohled má provádět příslušný ONV. Od 1. dubna 1964 vystoupilo v účinnost vládní nařízení č. 59/1964 Sb. o úkolech národních výborů při péči o děti, které rozlišuje, které úkoly na tomto úseku jsou svěřeny místnímu národnímu výboru a které okresnímu národnímu výboru.

Ustanovení § 43 odst. 2 zák. o rod. vychází z toho, že dohled provádí ten orgán, který dohled stanovil, tj. místní národní výbor. To platí pro případ, že toto výchovné opatření stanovil místní národní výbor sám. Podrobnosti v tomto směru upravuje § 7 cit. vládního nařízení. 1) Není důvodů, proč by stejná zásada neměla platit i v případě, že o stejném výchovném opatření, totiž o dohledu, rozhoduje podle § 43 odst. 3 zák. o rod. soud. I zde tedy bude toto výchovné opatření provádět orgán, který je stanovil, tj. soud. Soud při jeho provádění může využít ovšem součinnosti školy a společenských organizací v místě bydliště nebo na pracovišti ( § 43 odst. 2 zák. o rod.). Takovou součinnost při provádění dohledu nemůže však soud uvedeným orgánům ukládat ve výroku rozhodnutí, nýbrž je třeba orgány a organizace o poskytnutí součinnosti požádat.

Odvolací soud proto zrušil rozhodnutí soudu prvého stupně, aby tento o věci znovu jednal a rozhodl. Bude věcí soudu, aby uvážil, jaká výchovná opatření k zajištění výchovy nezletilců má zvolit. Přichází tu v úvahu nařízení dohledu a jeho provádění soudem za součinnosti jiných orgánů a organizací, přičemž by bylo nutno, aby byly o součinnosti požádány, což se dosud nestalo. Postup podle § 7 odst. 1 písm. b) vl. nař. č. 59/1964 Sb. nebude patrně v tomto případě na místě, bylo-li již provedeno celé řízení.

1) Srov. též § 13 odst. 1 vl. nař. č. 59/1964 Sb.