Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31.10.1964, sp. zn. Tz 69/64, ECLI:CZ:NS:1964:TZ.69.1964.1

Rozsudkem okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 1963 č. j. 10 T 101/63-36 byl obžalovaný J. K. uznán vinným trestným činem zkrácení daně podle § 148/1 tr. zák. a odsouzen podle téhož zákonného ustanovení k trestu odnětí svobody na dobu jednoho roku, přičemž podle § § 58, 59 tr. zák. byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků a podle § § 53, 54 tr. zák. byl obžalovanému uložen peněžitý trest ve výši 5000,- Kčs.

Proti rozsudku okresního soudu v Ostravě podal obžalovaný odvolání a krajský soud ve veřejném zasedání dne 31. 3. 1964 pod sp. zn. 3 To 596/63 rozsudek okresního soudu zrušil z důvodů § 258 písm. d) tr. ř. a obžalovaného K. podle § 226 písm. e) tr. ř. zprostil obžaloby pro trestný čin zkrácení daně podle § 148 odst. 1 tr. zák.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona zrušil rozsudek krajského soudu a přikázal krajskému soudu v Ostravě, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Podle obžaloby okresního prokurátora spočívala trestná činnost obžalovaného K. v tom, že od počátku roku 1957 až do konce roku 1962 bez oprávnění prováděl povoznictví. Nepodal také řádné přidání daní z této živnostenské činnosti a tak za tuto dobu zkrátil na dani živnostenské, dani z příjmu a dani zemědělské o celkovou částku 8059,40 Kčs. Okresní soud v Ostravě převzal znění obžaloby v celém rozsahu do svého rozsudku.

Krajský soud v Ostravě z podnětu odvolání obžalovaného zrušil rozsudek okresního soudu a obžaloby jej zprostil. Zprošťující výrok krajského soudu je vybudován na zjištění, že obžalovaný K. při veřejném zasedání dne 31. 3. 1964 předložil stvrzenku obvodního národního výboru o zaplacení dlužné částky 6087,- Kčs, kterou uhradil dne 31. 3. 1964. To považoval krajský soud za účinnou lítost ve smyslu § 66 písm. a) tr. zák., neboť měl za to, že obžalovaný napravil škodlivý následek trestného činu zkrácení daně podle § 148/1 tr. zák. Tím dle názoru krajského soudu trestnost činu zanikla a obžalovaný byl proto zproštěn podle § 226 písm. e) tr. ř.

Rozhodnutím krajského soudu, kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby pro trestný čin zkrácení daně podle § 148/1 tr. zák., z důvodů účinné lítosti podle § 66 písm. a) tr. zák., byl porušen zákon. Trestnost činů, uvedených v § 66 tr. zák. zaniká z důvodů účinné lítosti v případě uvedeném v § 66 písm. a) tr. zák., jestliže pachatel škodlivý následek trestného činu zamezil nebo napravil dobrovolně.

Zákonná podmínka dobrovolnosti znamená, že pachatel takto jedná z vlastního rozhodnutí ještě před tím, něž jeho trestný čin byl objeven nebo oznámen.

Není proto projevem účinné lítosti, jestliže pachatel škodlivý následek trestného činu zamezil nebo napravil teprve pod tlakem zahájeného trestního stíhání. Tím méně to platí v případě obžalovaného, který daně zaplatil teprve v průběhu odvolacího řízení. Tímto výkladem ustanovení § 66 písm. a) tr. zák. porušil krajský soud zákon v tomto ustanovení.