Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.07.1964, sp. zn. 5 Co 336/64, ECLI:CZ:KSHK:1964:5.CO.336.1964.1

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení o rozvod podle § 114 o. s. ř. je nutno pečlivě přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu.

(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové z 28. července 1964, 5 Co 336/64).

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl doplňujícím rozsudkem, že náklady rozvodového řízení si nese každý z účastníků ze svého.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, ve kterém uplatnila, že jí měly být náklady přisouzeny podle druhé věty § 144 o. s. ř.

Krajský soud v Hradci Králové změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do 15. dnů náklady řízení před soudem prvního i druhého stupně.

Z odůvodnění:

Okresní soud rozvedl manželství účastníků po zjištění, že v důsledku chování žalovaného je toto tak rozvráceno, že nemůže již plnit svůj společenský účel. Nezjistil přitom, že by i žalobkyně svým chováním zavdala příčinu k manželskému rozvratu. Děti pocházející z manželství byly svěřeny do další výchovy a výživy žalobkyni.

Podle § 144 o. s. ř. věty první nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení o rozvod. Podle druhé věty téhož ustanovení může soud přiznat i náhradu těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo poměry účastníků. Podle důvodové zprávy k občanskému soudnímu řádu závisí právo na náhradu nákladů řízení o rozvod na rozsodnutí soudu, aby bylo možno vzít v úvahu konkrétní zvláštnosti každého jednotlivého případu. Již z toho je patrno, že má být pečlivě uváženo, nejsou-li tu důvody pro přiznání náhrady nákladů podle věty druhé a že nemá docházet k mechanickému používání první věty § 144 o. s. ř.

V konkrétní věci pak nelze přehlédnout, že to byl žalovaný, který svým chováním a nesprávným postojem v manželství způsobil situaci, která vyvrcholila rozvodem. Přitom nešlo o nějaké krátkodobé nesrovnalosti, poněvadž žalobkyně požádala již v. 1960 o provedení smírčího jednání. žalovaný již tehdy sliboval nápravu, slib však nedodržel. V r. 1961 požádala žalobkyně opět o smírčí řízení; tehdy se sice se žalovaným bez jednání u soudu dohodla, ale k nápravě poměrů v manželství nedošlo. Proto žalobkyně podala návrh na rozvod manželství. Soud shledal příčinu rozvratu manželství pouze v jednání žalovaného a je proto spravedlivé, aby žalovaný nahradil žalobkyni náklady řízení.

Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni i náklady odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř.