Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 16.04.1964, sp. zn. R Tz 125/64, ECLI:CZ:NS:1964:TZ.125.1964.1

Pachatelem trestného činu dodávky výrobku a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 tr. zák. může být jen takový odpovědný hospodářský pracovník, který má pravomoc rozhodovat o tom, které výrobky nebo práce podniku či závodu mají být odběrateli dodány. Tohoto trestného činu se nemůže dopustit mistr, který na svěřeném úseku výroby odpovídá pouze za včasné a kvalitní zhotovení výrobků nebo prací, které podléhají technické kontrole.

Jednání takového mistra, kterým při výrobě porušil důležitou povinnost tím, že do převodových skříní namontoval vadná kuličková ložiska, což mělo za následek, že podniku v důsledku reklamace takto vadného dodaného výrobku vznikla škoda, zakládá trestný čin porušování povinnosti v provozu socialistické organizace podle § 129 tr. zák. (v případě nedbalostního zavinění podle § 130 tr. zák.), pokud tato škoda přesahuje částku 5000 Kčs.

V případě, že by škoda tuto částku nepřesahovala, bylo by nutno takového jednání posoudit jako provinění podle § 21 písm. c) zák. č. 38/1961 Sb. o MLS, ev. podle § 40 písm. c) zák. č. 60/1961 Sb. o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 1964, R Tz 125/64)

Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 27. 5. 1963, sp. zn. 4 T 204/63 uznal obžalovaného vinným trestným činem dodávky výrobku a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 odst. 1 tr. zák. a uložil mu trest odnětí svobody na 4 měsíce s podmíněným odkladem jeho výkonu na dobu 1 roku.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona zrušil tento rozsudek v celém rozsahu a obžalovaného podle § 226 písm. b) tr. ř. z obžaloby zprostil, protože skutek, pro který byl obžalovaný stíhán, není trestným činem.

Z odůvodnění:

Rozsudkem okresního soudu v Děčíně ze dne 27. 5. 1963, sp. zn. 4 T 204/63 byl obviněný uznán vinným trestným činem dodávky výrobku zvlášť vadné jakosti podle § 128 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku. Poškozený národní podnik byl s nárokem na náhradu škody odkázán podle § 229 odst. 1 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku okresního soudu v Děčíně podal předseda NS stížnost pro porušení zákona, v níž dovozuje porušení zákona v ustanovení § 128 odst. 1 tr. zák., ježto ve zjištěném jednání obviněného není tento trestný čin dán. Navrhl proto nápravu vadného rozhodnutí soudu.

Okresní soud vinu obviněného spatřoval v tom, že v únoru 1962 namontoval jako mistr montáží vysokozdvižných vozíků v národním podniku v úmyslu za každou cenu splnit plán, do převodových skříní tří vysokozdvižných vozíků vadná kuličková ložiska a tyto skříně předal k dodání jako kvalitní výrobky, čímž se stalo, že jedna z těchto skříní zamontovaná do vozíku byla dodána odběrateli, kde došlo k prasknutí vadného ložiska a v důsledku toho k reklamaci vadného výrobku.

Z provedeného dokazování, zejména pak z doznání obviněného a z fotodokumentace, ve spise založené, bylo zjištěno, že obviněný jako mistr montážního oddělení n. p. dal v únoru 1962 pokyn svářeči kovů K, aby na kuličková ložiska na čtyřech místech nanesl vrstvu kovu, čímž se obvod ložisek zvětšil, sám pak navařená místa obrousil a kuličková ložiska namontoval do převodových skříní k montáži vysokozdvižných vozíků. Přestože pak prošly převodové skříně dvojí kontrolou dílenskou a výstupní, nebyly závady zjištěny a nesprávný technologický postup obviněného se projevil až po dodání jednoho vozíku zn. BVH 1522 odběrateli, kde došlo k prasknutí kuličkového ložiska a k reklamaci odběratele. Vzniklá škoda činila cca 950,- Kčs.

Toto zjištěné jednání obviněného posoudil okresní soud po právní stránce jako trestný čin dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 odst. 1 písm. a) tr. zák. Toto zákonné ustanovení má za účel bránit nepoctivému jednání v obchodním styku.

Trestně odpovědným jest podle ustanovení § 128 odst. 1 tr. zák. odpovědný hospodářský pracovník, který v úmyslu zajistit státní, družstevní nebo jiné socialistické organizaci nebo její složce neoprávněné výhody dá příkaz nebo souhlas k dodání buď zvlášť vadného výrobku nebo prací, ač ví, že jich odběratel nemůže použít ke splnění svých úkolů nebo výroku nebo prací a zatají při tom jejich podstatné vady, které jsou mu známy. Odpovědným hospodářským pracovníkem ve smyslu ustanovení § 128 tr. zák. je nutno rozumět takového pracovníka, který má právo rozhodovat o tom, zda výrobky nebo práce mají kvalitu vyžadovanou odběratelem nebo příslušnou normou a zda tedy mohou být dodány.

V daném případě zodpovídal obviněný jako mistr za výrobu; expedice hotových výrobků nespadala do jeho kompetence, to bylo záležitostí jiných orgánů podniku, pověřených expedicí otových výrobků, odpovědných za to, které výrobky budou odeslány z podniku odběrateli a které nikoliv. Obviněný neměl v tomto směru žádnou kompetenci, nebyl tudíž odpovědným hospodářským pracovníkem, a nebyl proto subjektem trestného činu podle § 128 tr. zák.

Obviněný prokazatelně, jak ostatně sám doznal, porušil technologickou kázeň; nesplnil tedy důležitou povinnost své funkce mistra.

Ježto však z tohoto jednání nevzešla porucha v hospodářském provozu nebo v hospodářské činnosti národního podniku a ani větší škoda na majetku této hospodářské organizace (t. j. škoda nad 5000 Kčs), nelze jednání obviněného podřadit ani pod ustanovení § 129 ev. § 130 tr. zák.

Byl-li tedy obviněný s ohledem na to, co bylo v daném případě skutkově zjištěno – a skutková zjištění jsou správná – s ohledem na shora uvedené odsouzen, porušil okresní soud zákon v ustanovení § 128 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Z uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud jak ve výroku tohoto rozhodnutí již uvedeno; toto rozhodnutí bylo možno učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn.

Poznámka:

K postoupení věci podle § 222 odst. 2 nebo 3 tr. zák. nedošlo proto, že od spáchání zažalovaného skutku, který co do rozsahu škody zakládá pouze provinění podle § 21 písm. c) zák. o MLS ev. podle § 40 písm. c) zák. 60/1961 Sb., uplynula doba delší jednoho roku (viz rozbor a zhodnocení praxe soudu při předběžném projednání obžalob, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR sešit č. 5 – 6, část trestní pod č. III).