Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 28.09.1962, sp. zn. 1 Tz 22/62, ECLI:CZ:NS:1962:1.TZ.22.1962.1

Rozsudkem krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího byli obžalovaní V. a K. uznáni vinnými trestným činem dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 odst. 1 písm. b) tr. zák. a odsouzeni podle téhož zákonného ustanovení k nepodmíněným trestům odnětí svobody V. na 2 roky a K. na 18 měsíců.

Trestného činu se podle rozsudku dopustili tím, že při výrobě přístrojů, obžalovaný V. jako vedoucí sekretariátu ředitele a obžalovaný K. jako technický náměstek, nejen že nezabránili ostatním spoluobžalovaným, aby v průběhu zkoušek provedli neoprávněně a proti předpisům opravu závad přístrojů, zjištěných při zkouškách, ale s prováděním oprav souhlasili. To mělo umožnit převzetí dalších závadných přístrojů téže výrobní série (již zkoušce nepodrobených), objednavatelem. Na kladném průběhu zkoušek závisela přejímka vyrobených přístrojů objednatelem a tím i plnění plánu výroby závodu.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem rozsudek krajského soudu v celém rozsahu zrušil a obžalované V. a K. uznal vinnými, že při výrobě důležitých přístrojů jako odpovědní hospodářští pracovníci, obžalovaný K. jako technický náměstek a obžalovaný V. jako vedoucí sekretariátu ředitele, v úmyslu zajistit podniku neoprávněné výhody, podíleli se na nedovolené opravě kontrolou zjištěných závad těchto přístrojů ve snaze převzetí série vadných přístrojů objednavatelem.

tedy jako odpovědní hospodářští pracovníci v úmyslu zajistit socialistické organizaci neoprávněné výhody, úmyslně vytvářeli podmínky k udělení souhlasu k dodávce zvlášť vadných výrobků a zatajení jejich podstatných vad, které jim byly známy, čímž spáchali přípravu k trestnému činu dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti podle § 7 odst. 1, § 128 odst. 1 písm. b) tr. zák.

Z odůvodnění:

Proti rozsudku krajského soudu podal generální prokurátor stížnost pro porušení zákona, v níž dovozuje, že byl porušen zákon v ustanovení § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák., když obžalovaným byly uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody, ačkoliv jsou v tomto případě dány zákonné podmínky pro podmíněný odklad výkonu těchto trestů.

Nejvyšší soud přezkoumal na podkladě této stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že byl porušen zákon.

Krajský soud učinil na základě důkazů u soudu provedených správná skutková zjištění, avšak po stránce právní nesprávně věc posoudil.

Správně bylo krajským soudem zjištěno, že závod vyráběl důležité přístroje, jejichž převzetí objednavatelem bylo závislé na výsledku kontroly těchto přístrojů, provedené orgány objednavatele. Takováto kontrola byla prováděna zkouškou několika přístrojů z celé vyrobené série, po dobu 250 hodin na vibračním stole s výkyvným pohybem. Po dobu této zkoušky je zkoušený přístroj zapečetěn, aby nemohl být zaměněn s jiným nebo opravován. Když v průběhu této zkoušky byly na některých ze zkoušených přístrojů zjištěny závady a bylo tak ohroženo, že pro tyto závady nebude schválena k převzetí objednavatelem celá série, oba obžalovaní V. a K. se jako vedoucí pracovníci zmíněného podniku podíleli na nedovolené opravě těchto kontrolou zjištěných závad ve snaze prosadit tak převzetí objednavatelem celé série vadných výrobků a tím zajistit podniku i za tuto cenu splnění plánu výroby.

V takto správně zjištěném jednání obžalovaných spatřoval krajský soud po stránce právní naplněnou skutkovou podstatu již dokonaného trestného činu dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 odst. 1 písm. b) tr. zák. Při právním posuzování správně zjištěného skutkového stavu věci krajský soud však pominul, že k dokonání tohoto trestného činu je třeba, aby odpovědný hospodářský pracovník, v úmyslu zajistit státní, družstevní nebo jiné socialistické organizaci nebo její složce neoprávněné výhody, dal příkaz nebo souhlas k dodání zvlášť vadných výrobků nebo prací, anebo zatajil při tom jejich podstatné vady, které jsou mu známy; tyto náležitosti zákona nebyly v tomto případě splněny. Výsledky provedeného dokazování nebylo potvrzeno, že obžalovaní V. a K., které nutno vzhledem k jejich funkčnímu zařazení vedoucího sekretariátu ředitele a technického náměstka považovat za odpovědné hospodářské pracovníky, dali v tomto konkrétním případě příkaz nebo souhlas k dodání vadných přístrojů. Obžalovaní se podíleli toliko na neoprávněném zásahu do kontrolou zjištěných závad ve snaze dosáhnout oklamání kontrolních orgánů a tím i převzetí celé série vadných výrobků objednavatelem, čímž i za cenu poškození objednavatele, v úmyslu zajistit splnění plánu výroby podniku, úmyslně vytvářeli teprve podmínky pro dání souhlasu k dodání vadných výrobků.

Za tohoto stavu lze tedy zjištěné jednání obžalovaných V. a K. posoudit jen jako přípravu k trestnému činu dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti podle § 7 odst. 1, § 128 odst. 1 písm. b) tr. zák., když nebylo možno pro složitost kontrolní činnosti, jakož i několikerou postupnou výrobní odpovědnost jiných na výrobě zúčastněných osob důvodně dovodit, že by takovéto jednání obou obžalovaných bezprostředně již směřovalo k dokonání zmíněného trestného činu a bylo již jeho pokusem.

Protože krajský soud takto věc po stránce právní neposoudil, porušil zákon v ustanoveních § 7 odst. 1 a § 128 odst. 1 písm. b) tr. zák. Bylo proto nutno nezákonný rozsudek krajského soudu v celém rozsahu zrušit.

Protože toto porušení zákona záleží v nesprávném právním posouzení a Nejvyšší soud měl dostatek podkladů k tomu, aby mohl ve věci sám rozhodnout, napravil sám pochybení krajského soudu ( § 271 odst. 1 tr. ř.). Uznal proto obžalované V. a K. vinnými toliko přípravou k trestnému činu dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti podle § 7 odst. 1 a § 128 odst. 1 písm. b) tr. zák.