Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31.01.1962, sp. zn. 2 To 30/62, ECLI:CZ:KSCB:1962:2.TO.30.1962.1

Okresní soud v Jindřichově Hradci vrátil usnesením podle § 188 odst. 1 písm. f) okresnímu prokurátoru věc k dořešení, aby bylo zjištěno, zda absence obviněného a posléze svévolné opuštění práce ve stavebním podniku mělo za následek poruchu v činnosti stavebního podniku, přičemž poukázal na ustanovení § § 129, 130 nového trestního zákona, jež vyžadují, aby v činnosti socialistické organizace nastala porucha.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v neveřejném zasedání, že stížnost okresního prokurátora proti tomuto usnesení podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se zamítá.

Z odůvodnění:

Na obviněného podal okresní prokurátor obžalobu pro trestný čin poškozování provozu podle § 135 odst. 1 tr. zák. proto, že obviněný jako stavební dělník u n. p. Pozemní stavby vynechával směny a v červnu 1961 svévolně opustil práci a v podniku nepracuje.

Okresní soud rozhodoval o věci v době, kdy nabyl účinnosti nový trestní zákon č. 140/1961 Sb., a proto přihlížel správně k ustanovení § 16 odst. 1 tohoto zákona a posuzoval zažalovaný skutek též podle ustanovení § 129 resp. 130 tohoto zákona o porušování povinnosti v provozu socialistické organizace.

Nová ustanovení tohoto trestného činu zužují dosavadní znaky trestného činu poškozování provozu podle § 135 tr. zák. z roku 1950.

Po objektivní stránce stačilo dříve nesplnění, porušení nebo obcházení povinností povolání, zaměstnání nebo služby, které mělo za následek maření nebo ztížení provozu nebo rozvoje socialistických organizací zde uvedených. Trestné činy porušování povinností v provozu socialistické organizace podle § 129, 130 tr. zák. vyžadují nesplnění nebo porušení důležité povinnosti a jako následek toho poruchu v hospodářském provozu nebo v hospodářské činnosti socialistické organizace nebo větší škodu na majetku, který je v socialistickém vlastnictví.

Okresní prokurátor ve své stížnosti namítá, že obžaloba byla právem podána, že je notoricky známo, že stavební podnik v Jindřichově Hradci své úkoly neplní a jednou z příčin je nedostatek pracovních sil, na němž se značně podílejí neomluvené absence. Tyto okolnosti jsou patrny ze spisů a nutno je považovat za poruchu, na níž se podílí i obviněný.

Stížnost není důvodná.

V prvé řadě je třeba objasnit, jaké práce obviněný ve stavebním podniku vykonával, aby bylo možno posoudit, zda povinnosti, které měl obviněný plnit, byly důležité. Z výpovědi svědka K. plyne, že obviněný byl pomocným stavebním dělníkem jemuž pro „šikovnost“ byly také svěřovány náročnější práce. Jakého druhu tyto práce byly, už zjištěno nebylo.

Dále je třeba objasnit, jak už na to poukazuje okresní soud, zda došlo v činnosti podniku k poruše. Porucha podle ustanovení § 129, 130 tr. zák. musí býti skutečná a nestačí pouhé ztěžování hospodářského provozu nebo hospodářské činnosti socialistické organizace, kde obviněný pracoval.

Je nutné objasnit skutečné příčiny, které vedly k nesplnění úkolů stavebního podniku. Svědek F. poukazuje jen povšechně na nedostatek pracovních sil a neplnění plánované produktivity práce. Jako jednu z příčin považuje absence, z nichž neomluvené absence představují v roce 1961 (leden až říjen) 991 směn a úbytek v plnění plánu ve výši 230 000,- Kčs, což představuje produktivitu práce 4 pracovníků za leden až říjen 1961.

Uváží-li se celkové nesplnění plánu 3 800 000,- Kčs, pak je zřejmé, že je třeba blíže objasnit hlavní příčiny, pro které plán nebyl splněn a jaký vliv na plnění plánu měla absence. Jen pokud alespoň jednou z hlavních příčin neplnění plánu podniku a tedy poruchy v hospodářském provozu organizace byly neomluvené absence, o jejichž důsledcích obžalovaný věděl, lze dovodit znaky trestného činu porušování povinnosti v provozu socialistické organizace. Jen v tomto případě může být dovozeno za předpokladu, že obviněný porušil nebo nesplnil důležitou povinnost svého povolání nebo zaměstnání, že jednání obviněného, který se sám podílí na absencemi zjištěném úbytku v plnění plánu byť i jen částečně, mělo za následek, v souvislosti s porušováním pracovní disciplíny i jiných pracovníků, poruchu v hospodářském provozu nebo hospodářské činnosti socialistické organizace.

Byla proto nedůvodná stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.