Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 26.12.1960, sp. zn. 14 To 140/60, ECLI:CZ:KSBR:1960:14.TO.140.1960.1

Právní věta:

Trestný čin příživnictví podle § 188a tr. zák. předpokládá naplnění obou znaků, tj. vyhýbání se poctivé práci a nekalý způsob obživy. Pokud se pachatel pouze vyhýbal řádné práci, jde pouze o přestupek podle § 72 tr. zák. spr.

Soud: Krajský soud v Brně
Datum rozhodnutí: 26.12.1960
Spisová značka: 14 To 140/60
Číslo rozhodnutí: 45
Rok: 1961
Sešit: 7
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Čin menšího významu, Přestupky, Příživnictví, Trestní stíhání, Vrácení věci prokurátovi k došetření
Předpisy: 86/1950 Sb. § 22
§ 188a
§ 247 88/1950 Sb. § 72 64/1956 Sb. § 275
Druh: Rozhodnutí ve věcech trestních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 45/1961 sb. rozh.

Trestný čin příživnictví podle § 188a tr. zák. předpokládá naplnění obou znaků, tj. vyhýbání se poctivé práci a nekalý způsob obživy.

Pokud se pachatel pouze vyhýbal řádné práci, jde pouze o přestupek podle § 72 tr. zák. spr.

(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 26. prosince 1960 – 14 To 140/60)

Lidový soud Brno-venkov uznal obžalovaného vinným trestným činem příživnictví podle § 188a tr. zák. a trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. spáchané podle tvrzení rozsudku tím, že od roku 1956 až do měsíce května 1960 střídal velmi často zaměstnání, ze kterých byl ve všech případech propuštěn pro špatnou pracovní morálku, a od měsíce ledna do měsíce května nepracoval vůbec a nechával se živit svou rodinou, takže po celé období od roku 1956 do měsíce května 1960 žil na úkor naší společnosti. Podle zjištění lidového soudu se obžalovaný nechával živit svou manželkou, vypůjčoval si i drobné obnosy od svých známých a dne 4. 4. 1960 v odpoledních hodinách v Přibyslavicích, okr. Brno-venkov, odcizil A. z Přibyslavic jednu slepici. Zato mu uložil podle § 188a tr. zák. a za použití § 22 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců nepodmíněn.

Krajský soud v Brně podle § 275 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prokurátoru k došetření.

Z odůvodnění:

Odvolání, podané proti rozsudku obžalovaným, uplatňuje námitky proti výroku o vině a domáhá se zmírnění trestu.

Odvolací soud, přezkoumávaje na podkladě tohoto odvolání napadený rozsudek i řízení jemu předcházející, shledal vady, pro které je na místě rozsudek zrušit a vrátit věc prokurátoru k došetření.

Jak prokurátor, tak i lidový soud předně přehlížejí, že ustanovení § 188a tr. zák. o trestném činu příživnictví bylo zavedeno teprve dne 1. ledna 1957, kdy nabyla účinnosti novela k trestnímu zákonu. Nemůže být proto obžalovaný stíhán pro tento trestný čin, spáchaný v době před 1. lednem 1957.

I když obžalovaný, jak z celého spisového materiálu vyplývá, je skutečně osobou nevalných povahových vlastností, mající velmi špatný vztah k řádné a poctivé práci, přece je nezbytně nutno jeho trestnou činnost náležitě objasnit, zejména aby byl shledán bezpečný podklad pro úsudek, že trestný čin příživnictví byl páchán po dobu od 1. ledna 1957 do května 1960. Z výsledků dokazování vychází najevo, že obžalovaný po skončení základní vojenské služby až do konce roku 1959 vystřídal nejméně šest zaměstnání, z nichž v některých patrně setrval i delší dobu (na uhelné brigádě v Ostravě měl pracovat 1 rok, u n. p. Pozista v Náměšti n. O. 2 roky, u n. p. Průmyslové stavby Gottwaldov několik měsíců apod.).

Trestný čin příživnictví předpokládá, aby byly naplněny oba jeho znaky, tj. vyhýbání se poctivé práci a nekalý způsob obživy. Jestliže obžalovaný v uvedené době, i když s přestávkami, byl v zaměstnání, třeba své pracovní povinnosti plnil liknavě a byl proto propuštěn, lze stěží dovodit, že by se po celou dobu vyhýbal poctivé práci. Avšak ani nekalý způsob života obžalovaného po celou dobu od začátku roku 1957 nebyl náležitě zjištěn, když jeho manželka ho mohla živit teprve od uzavření sňatku v polovině roku 1959 a když ony drobné peněžní částky si obžalovaný podle výsledků dokazování opatřoval od svých spolupracovníků právě v době, kdy byl zaměstnán v n. p. Průmyslové stavby Gottwaldov, tedy zřejmě v druhé polovici roku 1959. Nelze přehlížet, že tyto půjčky měly stejný podvodný charakter, jak bylo zjištěno v rozsudku bývalého lidového soudu v Náměšti n. O. ze dne 19. června 1958. Z téhož rozsudku dále plyne a bylo též zjištěno, že obžalovaný pro vyhýbání se poctivé práci v době od března do května 1958 byl již odsouzen, třeba jen podle § 72 tr. zák. spr., jak na to upozorňoval ve spise založený výpis z trestního rejstříku již před podáním obžaloby.

Bude tedy třeba došetřit, zda a v které době se obžalovaný i v dřívějších letech skutečně vyhýbal poctivé práci a zda a jakým způsobem tehdy, když nepracoval, se nekale živil.

Příživnickému způsobu života obžalovaného napovídá zřetelně jeho počínání od začátku roku 1960 a jeho záporný poměr k práci dokresluje i vyjádření ZV ROH lesního závodu v Náměšti n. O. ze dne 26. září 1960. Avšak i námitku obžalovaného, že aspoň kratší dobu začátkem roku 1960 musel nezbytně zůstat doma vzhledem k těžké chorobě své manželky, bude na místě vhodným způsobem prověřit.

Za tohoto stavu se jeví nutným rozsudek zrušit a věc vrátit prokurátoru, aby po odstranění uvedených vad řízení a náležitém objasnění věci ve zmíněném směru postupoval podle § 189 tr. ř.