Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18.12.1959, sp. zn. 1 Tz 45/59, ECLI:CZ:NS:1959:1.TZ.45.1959.1

Obžalovaný ve stavu úplné opilosti vešel spolu s dalšími pachateli do dvora domu čp. 112, kde se ozbrojili lopatami a za velkého křiku napadli tam a zbili zejména J., potom opět s velkým křikem se rvali s příslušníky VB, neuposlechli četných výzev příslušníků VB, aby se odebrali na MO VB a obžalovaný mimo to ještě rozvíjel a vyhazoval zařízení svého bytu a úmyslně rozbil sklo výlohy prodejny č. 198, n. p. Pražský obchod potřebami pro domácnost, čímž způsobil škodu v částce 1800 Kčs.

Lidový soud trestní v Praze vyloučil trestní stíhání pro trestný čin násilí na veřejném činiteli podle § 177 odst. 1 písm. b) tr. zák., jehož se měl obžalovaný dopustit tím, že při téže příležitosti odhodil na zeď staršinu VB, který tam zakročoval a později při předvádění úmyslně mu podrazil nohu, takže upadl a odřel si levé koleno.

Pro ostatní trestné činy, a to trestný čin výtržnictví podle § 188b tr. zák., trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245a odst. 1 tr. zák. uznal však obžalovaného vinným, ježto došel k závěru, že jde o jediný trestný čin opilství podle § 186 tr. zák.

Za to odsoudil obžalovaného k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně.

Krajský soud v Praze odvolání obvodního prokurátora i obžalovaného zamítl.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil usnesení krajského soudu v Praze i rozsudek lidového soudu trestního v Praze a lidovému soudu trestnímu v Praze uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Z odůvodnění:

Obvodní prokurátor v Praze stíhal obžalovaného obžalobou ze dne 9. července 1959 sp. zn. 16 Pv 168/59 pro tři trestné činy, a to trestný čin výtržnictví podle § 188b tr. zák., trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245a odst. 1 tr. zák. a trestný čin násilí na veřejném činiteli podle § 177 odst. 1 písm. b) tr. zák., jehož se měl obžalovaný dopustit tím, že při téže příležitosti odhodil na zeď staršinu VB, který tam zakročoval a později při předvádění úmyslně mu podrazil nohu, takže upadl a odřel si levé koleno.

Při hlavním líčení dne 23. 7. 1959 lidový soud trestní usnesením vyloučil trestní stíhání pro tento poslední trestný čin, protože svědek F. se k hlavnímu líčení nedostavil. Na základě provedeného hlavního líčení dospěl lidový soud k závěru, že nejde o tři samostatné trestné činy, jak je kvalifikovala obžaloba, ale že jde o jediný trestný čin opilství podle § 186 tr. zák.

Ustanovení § 186 tr. zák. totiž stanoví, že trestného činu podle tohoto ustanovení dopustí se ten, kdo se požitím alkoholického nápoje nebo se jinak přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí trestného činu. Podle tohoto ustanovení pachatel není trestán pro trestný čin, který v úplné opilosti spáchal (pro tento trestný čin je pro nepříčetnost beztrestný), ale za nadměrné požívání alkoholických nápojů. Okolnost, že pak v úplné opilosti spáchal trestný čin, za který pro nepříčetnost není trestně odpovědný, je pouze znakem trestného činu opilosti podle § 186 tr. zák., tedy pouze částí skutku, nikoli však samostatným trestným činem.

Jestliže lidový soud trestní po vydání vylučovacího usnesení a po projednání věci u hlavního líčení dospěl k závěru, že obžalovaný svým jednáním posuzovaným vcelku se dopustil trestného činu opilství, pak ve věci, dokud opět vyloučenou věc nespojil k společnému projednání, rozhodnout nemohl, neboť jestliže se pachatel v nepříčetnosti přivoděné požitím alkoholických nápojů dopustí více útoků, které by jinak zakládaly více trestných činů, všechny tyto jednotlivé útoky tvoří jeden trestný čin opilství podle § 186 tr. zák. Protože pak krajský soud v Praze při vyřizování odvolání pochybení lidového soudu nenapravil, porušil zákon v ustanovení § 186 tr. zák., neboť nerozhodoval o všech skutcích, zakládajících týž trestný čin.

Bylo proto napadené usnesení krajského soudu zrušeno a v důsledku toho i rozsudek lidového soudu trestního v Praze ohledně obžalovaného zrušen v celém rozsahu.

Lidový soud v Praze musí po spojení věcí obžalovaného ke společnému řízení, věc znovu projednat a rozhodnout.