Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23.04.1963, sp. zn. 6 Co 172/63, ECLI:CZ:MSPH:1963:6.CO.172.1963.1

Žalobce se dožadoval náhrady škody z pracovního úrazu, který utrpěl dne 20. září 1961 při hokejovém utkání, na které byl delegován jako rozhodčí žalovaným Československým svazem tělesné výchovy.

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal mezitímním rozsudkem žalobu co do základu opodstatněnou; v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce utrpěl úraz jako funkcionář společenské organizace ve smyslu § 22 vyhl. č. 7/1962 Sb., a že je proto dána odpovědnost této organizace za úraz vzniklý při výkonu funkce ve smyslu cit. ustanovení a § 1 zák. č. 150/1961 Sb.

Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Odůvodnění:

Je třeba plně souhlasit se stanoviskem soudu prvního stupně, že rozhodčí, pověřený oprávněnou složkou Československého svazu tělesné výchovy řízením sportovního utkání, je funkcionářem společenské organizace ve smyslu § 22 vyhl. č. 7/1962 Sb. Úkolem rozhodčího je řídit a kontrolovat sportovní utkání tak, aby probíhalo v souladu se sportovními pravidly a se zásadami pěstování a rozvíjení tělesné výchovy a sportu. Plní tedy rozhodčí z pověření příslušného orgánu společenské organizace úkol, kterým tato organizace je pověřena v celostátním měřítku. Z toho nutně plyne, že tedy rozhodčí vykonává funkci, kterou byl společenskou organizací pověřen; tato organizace pak odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se rozhodčímu přihodil při výkonu této funkce nebo v přímé souvislosti s ním ve smyslu § 22 odst. 1 vyhl. č. 7/1962 Sb. a § 1 zák. č. 150/1961 Sb. (srov. § 11 a 12 cit. zák.). Přitom je zcela nerozhodné, zda rozhodčí je nebo není voleným funkcionářem žalované organizace, což vyplývá již z toho, že postavení rozhodčího při sportovním utkání je nepochybně stejné, ať již delegovaný, tj. pověřený rozhodčí, je nebo není voleným funkcionářem.

Je nepochybné, že ústřední výbor žalované organizace je oprávněn vymezit pojem funkcionáře ČSTV, ovšem jen pokud jde o vnitřní poměry této společenské organizace. Pojem funkcionáře společenské organizace podle § 22 odst. 1 cit. vyhlášky však není totožný s pojmem funkcionáře podle stanov žalované organizace. Funkcionářem podle citovaného ustanovení není jen ten, kdo byl podle stanov společenské organizace zvolen nebo jmenován do určité funkce, nýbrž také ten, kdo byl pověřen výkonem určité funkce, ve které je činný v zastoupení společenské organizace a vykonává tedy v jejím zastoupení a z jejího pověření úkoly svěřené společenské organizaci. Rozhodnutí o tom ve vztazích občanskoprávních pak nepochybně při rozhodování občanskoprávních nároků přísluší soudu.

Na věci nemůže nic změnit ani ta okolnost, zda pověřený funkcionář za výkon své funkce dostal nějakou odměnu. Je přece nepochybné, že na pověření rozhodčího sportovního utkání nelze pohlížet jako na smlouvu o dílo; s rozhodčím nepochybně nebyla sjednána smlouva, že pro orgán žalované organizace provede nějakou práci, nýbrž jde o pověření funkcí, jak shora je uvedeno.

Z uvedených důvodů dospěl i odvolací soud k závěru, že úraz, který se přihodil rozhodčímu při sportovním utkání, je pracovním úrazem, za který odpovídá orgán ČSTV, který rozhodčího řízením sportovního utkání pověřil. Protože pak v daném případě nebyly zjištěny okolnosti, které by žalovanou organizaci zprošťovaly odpovědnosti ve smyslu ustanovení zákona č. 150/1961 Sb., je žaloba důvodná. Proto byl také rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.