Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.09.2017, sen. zn. 29 NSČR 107/2015, ECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.107.2015.1

Nejvyšší soud zamítl dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. KSBR 29 INS 16505/2014, 2 VSOL 579/2015-P1.

I. Dosavadní průběh řízení

1.Usnesením ze dne 30. 4. 2015, č. j. KSBR 29 INS 16505/2014-P1-5, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Odmítl přihlášku pohledávky č. 1 věřitele č. 1 R. S. s. r. o. ve výši 436.824 Kč (bod I. výroku).

2/ Určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele č. 1 v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 174, § 185 a § 188 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl k závěru, že popis skutkového děje obsaženého v přihlášce pohledávky není natolik určitý, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným skutkem. Dále uvedl, že shledává přihlášku pohledávky vadnou rovněž v části týkající se nárokovaného příslušenství. Věřitel č. 1 (totiž) požaduje příslušenství v podobě úroků z prodlení dle repo sazby České národní banky ve výši 114.930 Kč, nijak blíže však nespecifikuje, za jaké období úroky z prodlení požaduje (není dostatečně určitě popsán způsob jejich výpočtu tak, aby bylo možné toto příslušenství přezkoumat).

3. Insolvenční soud tedy považuje přihlášku pohledávky pro popsané vady a neúplnost za nepřezkoumatelnou. Věřitel č. 1 vady přihlášky neodstranil, ač k tomu byl dne 20. 3. 2015 řádně vyzván insolvenčním správcem.

4. K odvolání věřitele č. 1 Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. 7. 2015, č. j. KSBR 29 INS 16505/2014, 2 VSOL 579/2015-P1-10, změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že přihláška pohledávky č. 1 věřitele č. 1 se odmítá co do části příslušenství (úroků z prodlení ve výši 114 930 Kč) a v této části končí právní mocí tohoto usnesení účast věřitele č. 1 v insolvenčním řízení.

5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 7, § 170 písm. a), § 174 odst. 2, § 176, § 185 a § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, z ustanovení § 21 odst. 1 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (dále jen „jednací řád“), a z ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

6. Odvolací soud především uvedl, že postup podle ustanovení § 188 insolvenčního zákona se uplatní pouze tehdy, je-li vadná sama přihláška pohledávky (je-li vadný sám procesní úkon); přihláška věřitelovy pohledávky je totiž podáním, které má charakter žaloby a musí obsahovat (v rozsahu, ve kterém nestanoví insolvenční zákon jinak) i náležitosti předepsané § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. Kromě obecných náležitostí musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky, přičemž důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (§ 174 odst. 2 insolvenčního zákona). Přihlášku pohledávky lze podat podle ustanovení § 176 insolvenčního zákona pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí předpis (§ 21 jednacího řádu) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává, a vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou (§ 177 insolvenčního zákona).

7. V přezkoumávané věci odvolací soud shodně s insolvenčním soudem uzavírá, že přihláška pohledávky věřitele č. 1 podaná dne 25. 6. 2014 neobsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti, přičemž první dvě výzvy insolvenční správkyně k odstranění vad přihlášky pohledávky nebyly dostatečné (věřitel č. 1 byl jimi vyzván toliko k odstranění vady přihlášky spočívající v nesouhlasu součtu výše jistiny a příslušenství pohledávky a k doplnění exekučního titulu u vykonatelné pohledávky). Odvolací soud shledává nedostatečnou i další výzvu insolvenční správkyně učiněnou na základě pokynu insolvenčního soudu dne 18. 3. 2015, a to v části, kterou insolvenční správkyně vyzvala věřitele č. 1 k vylíčení skutečností zakládajících jeho aktivní legitimaci.

8. V situaci, kdy věřitel č. 1 označil v přihlášce pohledávky původního věřitele (od kterého nabyl pohledávku postoupením) odlišně od věřitele uvedeného v připojených listinách, kterých se v přihlášce dovolává, měl být konkrétně vyzván k tomu, aby tento rozpor odstranil (k odstranění vady spočívající v rozporu mezi tvrzeními uvedenými v přihlášce a připojenými listinami). Proto je nutno přihlédnout k doplnění přihlášky, které věřitel č. 1 provedl až po odmítnutí přihlášky (podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 5. 2015) a jímž tuto vadu přihlášky odstranil. Přihláška pohledávky je (tedy) již projednatelná a jejímu řádnému projednání brání toliko absence způsobu výpočtu příslušenství pohledávky představujícího zákonné úroky z prodlení. Proto byl jen v této části důvodný postup insolvenčního soudu dle ustanovení § 185 insolvenčního zákona.

II.
Dovolání a vyjádření k němu

9. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešen,a a zároveň otázky, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a zároveň že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, a požaduje, aby Nejvyšší soud změnil usnesení odvolacího soudu v tomu duchu, že usnesení insolvenčního soudu se potvrzuje.

10. Konkrétně dovolatel uvádí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.) v tom směru, že odvolací soud (nesprávně) připustil doplnění přihlášky, k němuž došlo po odmítnutí přihlášky, a připustil (nesprávně) argumentaci věřitele č. 1 o „nápravě písařské chyby“ v podání ze dne 25. 3. 2015, doručeném insolvenčnímu soudu až dne 5. 5. 2015, ačkoli toto podání opravovalo písařskou chybu, kterou přihláška nikdy neobsahovala, a nebylo učiněno na předepsaném formuláři. Za nesprávný má dovolatel též výklad ustanovení § 188 odst. 2 insolvenčního zákona odvolacím soudem, jestliže odvolací soud uzavřel, že výzva insolvenčního správce (učiněná dle pokynu insolvenčního soudu) není dostatečná.

11. Odvolací soud podle dovolatele pochybil i v tom, že má za odpovídající vylíčení a popis právního titulu (právní důvod), na jehož základě vznikla přihlášená pohledávka, odkazem na rozhodnutí nalézacího soudu ve formě rozsudku pro zmeškání a rozhodnutí soudu v řízení vykonávacím, tím spíše v situaci, kdy věřitel č. 1 ani nepředkládá rozkazní žalobu (natož aby na ni výslovně a přímo odkazoval). Za nesprávný považuje dovolatel i úsudek odvolacího soudu, že pro uvedení výše jistiny pohledávky je dostatečný odkaz na rozhodnutí soudu v nalézacím řízení (ve formě rozsudku pro zmeškání), respektive v exekučním řízení, aniž by věřitel č. 1 jakkoliv uvedl, jaká byla původní výše jistiny a kolik dlužník zaplatil.

12. Dovolatel odkazuje na závěry formulované v právní větě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 7. 2008, sen. zn. 1 VSPH 103/2008 [jde o usnesení uveřejněné pod č. 37/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 37/2009“)], a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009 [jde o usnesení uveřejněné pod č. 64/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 64/2010), které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu], a na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2010, „č. j. 1 VSPH 266/2010-P4-9“ (správně jde o č. j. KSPH 37 INS 4678/2009, 1 VSPH 266/2010-P4-9), z nějž cituje následující pasáž:

„Přihláška pohledávky musí ve smyslu § 174 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat též důvod vzniku přihlašované pohledávky; tímto důvodem se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá. Přihláška obsahuje důvod vzniku přihlašované pohledávky za předpokladu, že v ní jsou uvedeny skutečnosti, na základě kterých pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele a dlužníka, jednak posoudit pravost pohledávky. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, pak platí z povahy věci, že tvrzení o důvodu vzniku lze doložit též rozhodnutím, smírem či jinou listinou, pro kterou se pohledávka stala vykonatelnou. Je ovšem jistého rozdílu mezi tím, zda jde o rozhodnutí, či jiný titul, který je výsledkem důkazního řízení před soudem či správním úřadem, respektive o rozhodnutí, které se vydává bez dokazování a často i bez odůvodnění, jako je tomu u platebního rozkazu. Je-li titulem vykonatelné pohledávky platební rozkaz, pak lze důvod vzniku pohledávky též doložit rozkazní žalobou, jelikož jen z ní se ve smyslu § 172 odst. 1 o. s. ř. podávají skutečnosti, z nichž vyplývá uplatněné a posléze platebním rozkazem přiznané právo.“

13. Na tomto základě dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že:

1/ Připustil „doplnění“ přihlášky („opravu“ přihlášky) po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním správcem, ba dokonce po odmítnutí přihlášky, zhojil důsledek, jenž nastal ze zákona (že se marným uplynutím lhůty nepřihlíží k přihlášce pohledávky).

2/ Přijal za „doplnění“ („opravu“) přihlášky podání, které takový charakter nemůže mít už proto, že nebylo učiněno na předepsaném formuláři, jakož i proto, že věřitel č. 1 vydával formální a obsahové nedostatky přihlášky pohledávky (nutně vedoucí k jejímu odmítnutí) za „pouhé písařské chyby“.

3/ Přihlášku pohledávky nemůže považovat za přezkoumatelnou ani ohledně jistiny, neuvádí-li věřitel č. 1 (opakovaně a neustále) v tomto směru žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné byť jen odhadnout, jakým způsobem dospěl k výši jistiny; odkazuje sice na rozhodnutí nalézacího soudu, to ale nebylo „podrobeno“ tvrzením (oponentuře) dlužníka a zároveň nepředkládá žalobní text, jenž by obsahoval podrobné vylíčení skutkových okolností.

4/ Považoval výzvu insolvenčního správce ze dne 18. 3. 2015 za nedostatečnou, ač podle dovolatele splňuje veškeré formální i obsahové požadavky; je natolik pregnantní, že věřiteli zastoupenému advokátem musí být nade vší pochybnost jasné, jak přesně má přihlášku pohledávky doplnit (opravit), aby bylo možno přistoupit k jejímu přezkoumání. Podle dovolatele nelze odhlédnout od základních zásad insolvenčního řízení (rychlost, rovnost věřitelů) ani od procesní role a aktivity nabízející se přihlášenému věřiteli (který primárné nese plnou odpovědnost za řádné, včasné a dozajista také přesné, úplné přihlášení pohledávky) např. ve formě žádosti o prodloužení lhůty k doplnění (opravě) přihlášky, žádosti o upřesnění výzvy apod. Podle dovolatele je (tedy) na místě klást zvýšené nároky na plnění obsahových i formálních náležitostí přihlášek pohledávek.

5/ V rozsahu, v jakém přihlášku pohledávky neodmítl, činí odvolací soud řízení ve vztahu k dlužníku zjevně nespravedlivým. Nelze totiž odhlédnout od průběhu přihlašování odmítnuté pohledávky jako celku. Přihlášený věřitel (věřitel č. 1) opravoval (doplňoval) přihlášku pohledávky třikrát a s výjimkou poslední opravy se soudy shodly v tom, že prvotní přihláška pohledávky a dvě její opravy dostatečné nebyly.

III.
Přípustnost dovolání

14. Dovolání, pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., je přípustné podle § 237 o. s. ř., když v posouzení náležitostí výzvy k odstranění vad přihlášky jde o věc dovolacím soudem beze zbytku nezodpovězenou.

IV.
Důvodnost dovolání

15. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

16. Pro právní posouzení věci jsou rozhodné především následující skutečnosti (jak se podávají z insolvenčního spisu):

1. Usnesením ze dne 24. 7. 2014, č. j. KSBR 29 INS 16505/2014-A-14, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne v 9:47 hodin, insolvenční soud (mimo jiné):

(1) Zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku).

(2) Povolil dlužníku oddlužení (bod II. výroku).

(3) Ustanovil insolvenční správkyní dlužníka JUDr. Ing. K. F. Ch. (bod III. výroku).

(4) Vyzval věřitele, kteří tak dosud neučinili, aby své pohledávky přihlásili do insolvenčního řízení do 30 dnů od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku (bod V. výroku).

2. Podáním datovaným 20. 6. 2014, došlým insolvenčnímu soudu 25. 6. 2014 (P1-1), přihlásil věřitel č. 1 do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka na předepsaném formuláři nezajištěnou pohledávku v celkové výši 436 824 Kč, tvořenou jistinou ve výši 264 416 Kč [formulář, rubriky 06 (Důvod vzniku) a 11 (Další okolnosti)], úroky z prodlení ve výši 114 930 Kč [formulář, rubriky 09 (Příslušenství) a 11 (Další okolnosti)] a náhradou nákladů řízení ve výši 57 478 Kč [formulář, rubriky 06 (Důvod vzniku) a 11 (Další okolnosti)]. V rubrice 06 (Důvod vzniku) uvedl věřitel č. 1: „Usnesení OS ve Zlíně ze dne 27. 8. 2012, č. j. 23 EXE 1346/2012-16, povinnost uhradit pohledávku oprávněné v částce 264 416 Kč s příslušenstvím a úroky a nahradit náklady nalézacího řízení v částce 57 478 Kč“. V rubrice 07 (Další okolnosti) se uvádí: „Půjčka GE Money Bank (viz příloha) smlouva o úvěru.“ V rubrice 08 (Vykonatelnost), v kolonkách „pro částku“ a „dle“ je uvedena částka 246 416 Kč s odkazem na usnesení 23 EXE 1346/2012-16. V rubrice 09 (Příslušenství) je v kolonce „Způsob výpočtu“ uvedeno pouze: „úrok z prodlení“. V rubrice 11 (Další okolnosti) se uvádí: „Aktuální dlužná částka je 436 824 Kč a je složena z pohledávky oprávněné ve výši 264 416 Kč, úroků z prodlení ve výši 114 930 Kč a z náhrady nákladů řízení ve výši 57 478 Kč.“ Podání podepsala za věřitele č. 1 advokátka JUDr. N. K. jako jeho zástupkyně na základě procesní plné moci ze dne 20. 6. 2014 (k podání připojené).

3. Podáním datovaným 18. 8. 2014 (srov. kopii podání, B-26), adresovaným a doručeným (20. 8. 2014) přímo věřiteli č. 1 (srov. kopii dodejky, B-11/8, 9), vyzvala insolvenční správkyně věřitele č. 1, aby přihlášku pohledávky „opravil a doplnil“ do 15 dnů od doručení výzvy následujícím způsobem:

„Nesouhlasí součet výše jistiny a příslušenství u pohledávky č. 1, tj. celková výše pohledávky.“

4. Podáním datovaným 21. 8. 2014, došlým insolvenčnímu soudu dne 22. 8. 2014 (P1-2), předložil věřitel č. 1 v reakci na výzvu insolvenční správkyně ze dne 18. 8. 2014 znovu formulář přihlášky pohledávky, s tím, že v rubrice 08 (Vykonatelnost) v kolonce „pro částku“ tentokráte uvedl částku 321 894 Kč, uváděje u tohoto údaje, že jde o jistinu a náklady řízení.

5. Podáním datovaným (zjevně nesprávně) 18. 8. 2014 (srov. kopii podání, B-26 p. v.), adresovaným a doručeným (14. 10. 2014) N. K. (srov. kopii dodejky, B-11/4, 5), vyzvala insolvenční správkyně věřitele č. 1, aby přihlášku pohledávky „opravil a doplnil“ do 15 dnů od doručení opakované výzvy následujícím způsobem:

„Nesouhlasí součet výše jistiny a příslušenství u pohledávky č. 1, tj. celková výše pohledávky.

„Doplňte exekuční titul u vykonatelnosti pohledávky.“

6. Podáním datovaným 20. 10. 2014, došlým insolvenčnímu soudu dne 22. 10. 2014 (P1-3), předložil věřitel č. 1 v reakci na výzvu insolvenční správkyně z října 2014 znovu formulář přihlášky pohledávky, s tím, že v rubrice 06 (Důvod vzniku) doplnil údaj: „Rozsudek OS Praha 4 ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. 12 EC 315/2011“, v rubrice 07 (Další okolnosti) již uvedl pouze: „Půjčka GE Money Bank“, v rubrice 09 (Příslušenství) v kolonce „Druh“ uvedl „úroky z prodlení, náhrada nákladů řízení“, v kolonce „Výše“ tentokráte uvedl částku 172 408 Kč a v kolonce „Způsob výpočtu“ uvedl pouze: „úrok z prodlení + náhrada nákladů řízení“.

7. Podáním datovaným 18. 3. 2015 (srov. kopii podání, B-33/6, 7), adresovaným a doručeným (20. 3. 2015) N. K. (srov. kopii dodejky, B-33/3, 4), učiněným v reakci na pokyn insolvenčního soudu (obsažený v usnesení ze dne 13. 3. 2015, č. j. KSBR 29 INS 16505/2014-B-31) vyzvala insolvenční správkyně věřitele č. 1, aby přihlášku pohledávky „opravil a doplnil“ do 15 dnů od doručení výzvy následujícím způsobem:

– „uveďte identifikační číslo věřitele“,

– „řádně vyličte skutkový stav, na základě kterého pohledávka věřitele vznikla, a to v takové kvalitě, aby přihlašovanou pohledávku bylo možno odlišit od jiných pohledávek věřitele a posoudit její pravost“,

– „vyličte skutečnosti zakládající aktivní legitimaci věřitele k podání přihlášky pohledávky“,

– „řádně uveďte údaje o vykonatelnosti pohledávky a označení exekučního titulu“,

– „řádně uveďte údaj o splatnosti pohledávky“ a

– „vyčíslete příslušenství a uveďte způsob jeho výpočtu“.

8. Podáním datovaným 25. 3. 2015, došlým insolvenčnímu soudu dne 26. 3. 2015 (P1-4), předložil věřitel č. 1 v reakci na výzvu insolvenční správkyně ze dne 18. 3. 2015 znovu formulář přihlášky pohledávky, s tím, že:

(1) v rubrice 04 (Typ: Právnická osoba) doplnil své identifikační číslo osoby,

(2) v rubrice 07 (Další okolnosti) uvedl: „Smlouva o úvěru GE Money Bank, ze dne 3. 1. 2008, uzavřená na 72 měsíců, dne 13. 11. 2008 došlo k odstoupení od smlouvy ze strany GE Money Bank a. s. v důsledku nesplněné podmínky pana M., který byl vyzván, aby částku 264 416 Kč neprodleně uhradil“,

(3) v rubrice 08 (Vykonatelnost), v kolonce „pro částku“ je znovu uvedena částka 246 416 Kč s odkazem na rozsudek „OS Praha 4, sp. zn. 12 EC 315/2011“

(4) v rubrice 09 (Příslušenství) v kolonce „Druh“ je uvedeno: „úrok z prodlení dle repo sazby ČNB, náklady nalézacího řízení“, v kolonce „Výše“ je opět uvedena částka 172 408 Kč a v kolonce „Způsob výpočtu“ je uvedeno: „úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB 114 930 Kč + náklady nalézacího řízení 57 478 Kč“,

(5) v rubrice 10 (Vlastnosti pohledávky) je doplněn údaj o tom, že částka 264 416 Kč je splatná od 13. 11. 2008,

(6) v rubrice 11 (Další okolnosti) je uvedeno: „Věřitel uzavřel jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2010 se společností S A. real s. r. o., která uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky se společností GE Money Bank a. s., dne 18. 1. 2010. Aktuální dlužná částka je 436 824 Kč a je složena z pohledávky oprávněné ve výši 264 416 Kč, úroků z prodlení ve výši 114 930 Kč a z náhrady nákladů řízení ve výši 57 478 Kč.“

9. Věřitel č. 1 dále v návaznosti na opravy (doplnění) přihlášky upravoval také rubriku 52 (Seznam příloh), v níž v posledku uvedl (a jako přílohy insolvenčnímu soudu také předložil):

(1) smlouvu o úvěru [jde o smlouvu ze dne 3. 1. 2008, uzavřenou mezi společností GE Money Multiservis, a. s. (jako poskytovatelem úvěru ve výši 150 000 Kč), a dlužníkem],

(2) odstoupení od smlouvy (jde o podání datované 13. 11. 2008, jímž společnost GE Money Multiservis, a. s., sděluje dlužníku, že ke dni 12. 11. 2008 ukončila smlouvu o úvěru, že dluh k uvedenému datu činí 264 416 Kč a že žádá o jeho úhradu do 23. 11. 2008,

(3) oznámení o postoupení pohledávky (jde o kopii podání z 29. 3. 2010, jímž společnost GE Money Multiservis, a. s., oznamuje dlužníku, že předmětnou pohledávku ve výši 264 416 Kč postoupila společnosti S A. real s. r. o. a o kopii podání z 15. 4. 2010, jímž společnost S A. real s. r. o. oznamuje dlužníku, že předmětnou pohledávku ve výši 264 416 Kč postoupila věřiteli č. 1),

(4) rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 3. 2012, č. j. 12 EC 315/2011-31, jímž bylo dlužníku uloženo zaplatit věřiteli č. 1 do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 264 416 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 23. 11. 2008 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 57 478 Kč; rozsudek je opatřen doložkou, podle níž nabyl právní moci dne 12. 5. 2012 a stal se vykonatelným dne 16. 5. 2012,

(5) usnesení ze dne 27. 8. 2012, č. j. 23 EXE 1346/2012-16, jímž Okresní soud ve Zlíně nařídil (podle výše označeného rozsudku obvodního soudu) ve prospěch věřitele č. 1 exekuci na majetek dlužníka k vymožení částky 246 416 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 23. 11. 2008 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení ve výši 57 478 Kč, nákladů věřitele č. 1 coby oprávněného a nákladů exekuce,

(6) výpis z obchodního rejstříku týkající se věřitele č. 1 k 19. 6. 2014.

10. Podáním datovaným (zjevně nesprávně) dne 25. 3. 2015, doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 5. 2015 (B-49), sdělil věřitel č. 1 insolvenčnímu soudu, že v doplnění přihlášky pohledávky z 26. 3. 2015 došlo k písařské chybě, hovoří-li se zde o společnosti GE Money Bank, a. s., ačkoliv správně mělo jít o společnost GE Money Multiservis, a. s.

17. Budiž řečeno, že z údajů shrnutých v odstavci [16] vyšel v napadeném rozhodnutí i odvolací soud (vyjma oznámení o postoupení pohledávky a výpisu z obchodního rejstříku, jež měl nepřesně za nedoložené).

18. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona, občanského soudního řádu a jednacího řádu:

§ 174 (insolvenčního zákona)

(…)

(2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

(3) Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

(4) Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá.

§ 176 (insolvenčního zákona)

Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

§ 177 (insolvenčního zákona)

K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

§ 188 (insolvenčního zákona)

Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem

(1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout.

(2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

§ 431 (insolvenčního zákona)

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví vyhláškou

a/ náležitosti záznamu podle § 85, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, soupisu, vyrozumění o soupisu, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, seznamu přihlášených pohledávek, formuláře přihlášek pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti hlasovacích lístků, náležitosti reorganizačního plánu, náležitosti zprávy o reorganizačním plánu, formuláře návrhu na povolení oddlužení a náležitosti formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem.

(…)

Náležitosti přihlášky pohledávky

§ 21 (jednacího řádu)

(1) Přihláška pohledávky obsahuje tyto náležitosti

a/ označení „Přihláška pohledávky“,

b/ označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem,

c/ označení dlužníka,

d/ označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,

e/ bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,

f/ údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná,

g/ údaj o pořadí pohledávky, přičemž

1. u pohledávek zajištěných majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávky popis právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo zajištění, rozhodné právo, jímž se zajištění řídí, popis majetku majetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno, údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelů podle § 299 odst. 1 insolvenčního zákona, a způsob výpočtu úroku podle § 171 insolvenčního zákona pro případ, že na něj věřiteli v řízení vznikne nárok,

2. u pohledávek zajištěných jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávky údaje o rozsahu zajištění a údaje o tom, zda takové pohledávky jsou zajištěny majetkem jiných osob, než je dlužník, s uvedením předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a data zřízení zajištění takového majetku, nebo zda takové pohledávky jsou zajištěny ručením jiné osoby s uvedením ručitele a data vzniku ručení,

3. u podřízených pohledávek údaje o jejich podřízenosti,

h/ údaj o povaze pohledávky,

i/ údaj o výši pohledávky, a to

1. údaj o celkové výši jistiny pohledávky; pokud je pohledávka nepeněžitá, obsahuje přihláška pohledávky popis postupu, který byl použit pro vyčíslení pohledávky,

2. údaj o celkové výši přihlášeného příslušenství, jehož uspokojení není vyloučeno podle § 170 insolvenčního zákona, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství,

j/ prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce pohledávky,

k/ seznam příloh přihlášky pohledávky,

l/ údaje o osobě, která přihlášku pohledávky podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele,

m/ datum a podpis,

n/ kód pro přenos údajů prostřednictvím čtecího zařízení.

(2) Fyzická osoba se označuje jménem, příjmením, datem narození nebo rodným číslem, pokud bylo přiděleno, a bydlištěm, fyzická osoba – podnikatel dále identifikačním číslem osoby a zahraniční fyzická osoba státní příslušností. V označení fyzické osoby, která je dlužníkem, se vždy uvádí rodné číslo, pokud je podateli známo. Právnická osoba se označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby, u zahraničních právnických osob jejich registračním číslem, bylo-li jim přiděleno, a uvedením právního řádu, podle něhož byla založena. Je-li věřitelem stát, obsahuje přihláška pohledávky označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.

(3) Údaji o povaze pohledávky se rozumí údaje o tom, zda jde o pohledávku peněžitou nebo nepeněžitou, podmíněnou nebo nepodmíněnou, pohledávku splatnou nebo nesplatnou, pohledávku vyjádřenou v českých korunách nebo v cizí měně. Pokud je pohledávka vyjádřena v cizí měně, obsahuje přihláška pohledávky popis způsobu přepočtu pohledávky na české koruny a použitého směnného kurzu.

§ 43 (o. s. ř.)

(1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

(…)

19. V této podobě, pro věc rozhodné, platila citovaná ustanovení jak v době zahájení insolvenčního řízení (17. 6. 2014), tak v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí.

20. Judikatura k náležitostem přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení a k odstraňování případných vad přihlášky je ustálena následovně:

1. Důvodem vzniku popřené pohledávky (§ 174 odst. 2 insolvenčního zákona) se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci této pohledávky, nikoliv (pouhá) právní kvalifikace pohledávky. Skutkové okolnosti přitom musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje (přihlašuje) svůj nárok do insolvenčního řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností (jež může mít – zprostředkovaně – původ i v odkazu na listinu, kterou věřitel připojí k přihlášce) slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce (k tomu srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sen. zn. 29 ICdo 1/2012, nebo i důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2016, sen. zn. 29 ICdo 56/2014.

2. K přihlášce pohledávky, kterou nelze přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, se ve smyslu ustanovení § 185 insolvenčního zákona, ve spojení s ustanovením § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, nepřihlíží ode dne, kdy přihlašovateli pohledávky marně uplynula lhůta určená mu insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky. To, zda přihláška pohledávky byla doplněna po uplynutí této lhůty, ale ještě předtím, než insolvenční soud rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží a že ji jako opožděnou odmítá, nemá na tento závěr žádného vlivu (R 37/2009, R 64/2010).

3. Prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce (R 64/2010).

4. Postup podle § 188 insolvenčního zákona se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a popře ji [usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2008, sen. zn. 1 VSPH 94/2008, uveřejněné pod č. 13/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 13/2009“)].

5. Úprava obsažená v § 188 odst. 2 insolvenčního zákona je zákonem výslovně pojmenovaným případem dohledu insolvenčního soudu (srov. § 10 písm. b/, § 11 insolvenčního zákona) nad postupem insolvenčního správce při posuzování náležitostí přihlášky z hlediska její způsobilosti být přezkoumána. Poté, co insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu přihlášku k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží (§ 188 odst. 2 insolvenčního zákona), mohou nastat následující situace:

(1) Insolvenční soud dospěje po přezkoumání náležitostí přihlášky k závěru, že nemá nedostatky, pro něž by měla být odmítnuta (pro které se k ní nepřihlíží), buď proto, že těmito nedostatky (oproti mínění insolvenčního správce) nikdy netrpěla, nebo proto, že přihlašovatel pohledávky vady přihlášky odstranil po výzvě insolvenčního správce včas a řádně (oproti mínění insolvenčního správce), nebo že sice má nedostatky, ale jde o nedostatky, které nebrání jejímu přezkoumání. V tomto případě se nepředpokládá, že by insolvenční soud vydával „negativní“ rozhodnutí o tom, že se přihláška pohledávky „neodmítá“, nebo že se k ní „přihlíží“, anebo že „nemá nedostatky bránící jejímu přezkoumání“. Takové rozhodnutí by mělo stejně charakter rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti insolvenčního soudu (§ 10 písm. b/, § 11 insolvenčního zákona), proti němuž není odvolání přípustné (§ 91 insolvenčního zákona). Přihlášku pohledávky vrátí insolvenční soud insolvenčnímu správci s pokynem, aby ji zařadil na seznam přihlášených pohledávek (§ 189 insolvenčního zákona).

(2) Insolvenční soud dospěje po přezkoumání náležitostí přihlášky k závěru, že přihláška pohledávky vskutku má vady nebo je neúplná a pro tyto nedostatky ji nelze přezkoumat, ale výzva insolvenčního správce neobsahovala předepsanou lhůtu k odstranění těchto nedostatků nebo neobsahovala řádné poučení o tom, jak je nutné opravu a doplnění provést anebo neobsahovala řádné poučení o následcích nečinnosti. V tomto případě se dohlédací činnost insolvenčního soudu projeví tím, že napraví nedostatky výzvy insolvenčního správce vlastní výzvou adresovanou přihlašovateli pohledávky. Zjedná-li přihlašovatel pohledávky řádně nápravu nedostatků přihlášky ve lhůtě určené výzvou insolvenčního soudu, insolvenční soud rovněž vrátí přihlášku pohledávky insolvenčnímu správci s pokynem, aby ji zařadil na seznam přihlášených pohledávek (§ 189 insolvenčního zákona). Nezjedná-li přihlašovatel pohledávky řádnou nápravu nedostatků přihlášky ani ve lhůtě určené výzvou insolvenčního soudu, bude namístě přihlášku odmítnout (§ 185 insolvenčního zákona).

(3) Insolvenční soud dospěje po přezkoumání náležitostí přihlášky k závěru, že přihláška pohledávky vskutku má vady nebo je neúplná, pro tyto nedostatky ji nelze přezkoumat a přihlašovatel pohledávky tyto nedostatky ve správně stanovené lhůtě neodstranil, ač k tomu byl insolvenčním správcem řádně vyzván. V takovém případě bude namístě přihlášku – bez další výzvy – odmítnout (§ 185 insolvenčního zákona).

Srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2014, sen. zn. 29 NSČR 109/2013, uveřejněné pod č. 104/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 104/2014“).

6. Vada přihlášky spočívající v nedodržení předepsané formy je odstranitelná předložením řádně vyplněné přihlášky na předepsaném formuláři, a to nejpozději do uplynutí lhůty určené věřiteli insolvenčním správcem v řádné výzvě k odstranění vad přihlášky (R 37/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sen. zn. 29 NSČR 17/2012).

I. K náležitostem výzvy k odstranění vady přihlášky.

21. S odvolacím soudem (i s dovolatelem) lze především souhlasit v tom, že přihláška pohledávky věřitele č. 1 ve své původní podobě obsahovala vady vyžadující jejich odstranění. Jde tedy dále o to, jak insolvenční správkyně svými výzvami v dané věci naplnila požadavek na náležitosti výzvy k odstranění vad přihlášky, jak je formulován v ustanovení § 188 odst. 2 větě první a druhé insolvenčního zákona (podle dovolatele se tak stalo výzvou z 18. 3. 2015).

22. Ustanovení § 188 odst. 2 věty první a druhé insolvenčního zákona je přitom srovnatelné s obdobně formulovaným požadavkem k odstranění vad podání, obsaženým v § 43 odst. 1 o. s. ř. Soudní praxe nepochybuje o tom, že výzva k odstranění vad podání dle § 43 odst. 1 o. s. ř. musí obsahovat vedle určení lhůty k odstranění vad poučení, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a poučení o následcích nečinnosti, také „údaje o tom, v čem je podání nesprávné nebo neúplné“; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 1998, sp. zn. 21 Cdo 60/98, uveřejněné pod č. 36/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 36/1999“). Jakkoli byly závěry obsažené v R 36/1999 přijaty k (mírně odlišnému) ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000, prosazují se ustáleně i při výkladu § 43 odst. 1 o. s. ř. v aktuálním znění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2068/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2007, sp. zn. 29 Odo 792/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 609/2010, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4103/2016).

23. Stejně jako při postupu dle § 43 odst. 1 o. s. ř. i výzvou k odstranění vad přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení dle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona (lhostejno, zda ji činí insolvenční správce, nebo v intencích R 104/2014 insolvenční soud) je třeba věřiteli (přihlašovateli pohledávky) především sdělit, v čem spočívá vada přihlášky nebo její neúplnost. Jinak řečeno, výzva k odstranění vad přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení dle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona musí obsahovat také údaje o tom, v čem spočívá vada přihlášky nebo její neúplnost. Tento požadavek nesplňuje v dané věci žádná z výzev insolvenční správkyně (včetně poslední výzvy z 18. 3. 2015). Právní posouzení věci odvolacím soudem je tudíž v dotčeném ohledu ve výsledku správné.

II. K otázce, jakou formou lze zhojit vady nebo neúplnost přihlášky pohledávky.

24. Judikatorně ustálený závěr, že vada přihlášky spočívající v nedodržení předepsané formy je odstranitelná (jen) předložením řádně vyplněné přihlášky na předepsaném formuláři (srov. R 37/2009 a usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 17/2012), řešil situaci, kdy věřitel (přihlašovatel pohledávky) uplatnil pohledávku přihláškou mimo předepsaný formulář (srov. § 176 insolvenčního zákona). Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda stejný postup se vyžaduje, byla-li přihláška pohledávky podána na předepsaném formuláři, jehož některé rubriky obsahují chybu v počtech, chybu v psaní nebo jinou zřejmou nesprávnost, případně neobsahují předepsaný údaj (přihláška je potud dílčím způsobem neúplná). S přihlédnutím k tomu, že neexistuje nic jako (zákonem předepsaný) „formulář na opravu vad přihlášky“, je Nejvyšší soud přesvědčen, že takové vady nebo neúplnosti přihlášky, která již byla podána na předepsaném formuláři, lze zhojit i podáním, pro které nebude použit formulář přihlášky pohledávky předepsaný ustanovením § 176 insolvenčního zákona; ostatně, kdyby měl být takový formulář (znovu) použit k opravě nebo doplnění přihlášky, neznamenalo by to, že věřitel musí znovu vyplnit celou přihlášku (i v částech, jichž se výzva k opravě nebo doplnění netýkala). Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 5. 5. 2015 tedy mohly být zhojeny vady přihlášky pohledávky věřitele č. 1 a napadené usnesení je i potud správné.

25. Zbývá dodat, že kdyby se měl prosadit dovolatelův názor, že každé doplnění nebo oprava přihlášky musí být učiněno na formuláři předepsaném pro přihlášku pohledávky (§ 176 insolvenčního zákona), popřel by tím dovolatel argumentaci založenou na předpokladu, že výzva ze dne 18. 3. 2015 již byla správná; žádná z výzev totiž neobsahovala poučení o tom, že opravu nebo doplnění přihlášky je nutné provést na formuláři pro přihlášku pohledávky (R 104/2014).

III. K vadám přihlášky pohledávky.

26. Nejvyšší soud nicméně dodává, že již v rozsudku ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněném pod č. 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 38/2009“), vysvětlil, že je-li příslušná skutečnost vylíčena v žalobě, pak to, že listinný důkaz připojený k žalobě žalobní tvrzení nepodporuje, nezpůsobuje vadu žaloby, ale může být podkladem pro závěr, že žalobce tímto důkazem tvrzenou skutečnost neprokázal. Obdobně pak platí, že bylo-li v přihlášce pohledávky tvrzeno, že původním věřitelem přihlašované pohledávky byla společnost „GE Money Bank a. s.“, ačkoli podle příloh přihlášky šlo o společnost „GE Money Multiservis, a. s.“, nezpůsobovalo to vadu přihlášky (R 38/2009). Tím ovšem není řečeno, že nemohlo jít o jinou zřejmou nesprávnost (v rámci přihlášky samotné nerozpoznatelnou), k jejíž nápravě mohl věřitel přikročit opravným podáním došlým insolvenčnímu soudu 5. 5. 2015.

27. Nejvyšší soud pak nemá žádných pochyb ani o tom, že přihláška pohledávky věřitele č. 1 ve znění všech jejích doplnění obsahuje dostatečné vylíčení důvodu vzniku pohledávky ve smyslu § 174 odst. 2 insolvenčního zákona a i jinak vyhovuje (co do jistiny a nákladů řízení, o něž v tomto dovolání jde) požadavkům kladeným na obsahové náležitosti přihlášky insolvenčním zákonem a navazujícím ustanovením § 21 jednacího řádu.

28. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl (§ 243d písm. a/ o. s. ř.).